Telička: Havel je zásadní hodnota české diplomacie

V české zahraniční politice se v poslední době točí debata především kolem role Prahy v obraně lidských práv ve světě a o navazování na odkaz Václava Havla. Je to pro naši diplomacii zásadní hodnota?
Z mého pohledu nesporně. Když všude na světě řeknete jméno Václav Havel, tak jeho váha je nesrovnatelně větší než u kteréhokoli jiného jména z České republiky. A je to dáno především tím, jaké hodnoty Václav Havel zastával a promítal do zahraniční politiky našeho státu. Pokud jsem ze strany některých českých politiků a úředníků zaznamenal odklon od těchto hodnot, tak je třeba si uvědomit, že by to byl nejen odklon od Václava Havla, ale od určitých zásadních hodnot. Všichni víme, jaké reakce a jaký údiv to vyvolalo v zahraničí. Česko se najednou stalo méně čitelnou zemí. A právě čitelnost Havlovy politiky byla další obrovskou výhodou. Proto opakuji, ano, je to zásadní hodnota české diplomacie.

Vy sám se angažujete v otázce ochrany lidských práv a podpory disidentů na Kubě. Měly by EU a Česko jít směrem smiřování s havanským režimem?
Pojďme si říci to nejpodstatnější. Na Kubě se v otázce ochrany lidských práv a demokratizace země nic zásadního neudálo. Jakékoli unáhlené kroky Západu nepovedou k podstatným pozitivním změnám na Kubě, pokud nepodmíníme jakoukoli normalizaci či oteplení vztahů skutečnými změnami. Naslouchejme tamním disidentům, naslouchejme lidem, kteří tam vedou boj za demokracii a skutečně strádají, co bychom dnes měli dělat. Na lidská práva a tlak na demokratizační změny nesmíme jako EU zapomínat a vztahy s Havanou tím musíme podmiňovat.

Už 12. února bude Unie rozhodovat o prodloužení, či možná i přitvrzení sankcí proti Putinovu Rusku. Jsou sankce účinné?
Každý objektivně uvažující člověk musí vidět, že sankce proti Rusku jsou účinné. Minimálně v tom, že přibržďují a varují Moskvu. Nemůžeme vyvrátit, že pokud by nebyly sankce, takže by ten mlýnek mlel ještě silněji a ještě rychleji. Nebýt sankcí, tak by ruské jednotky byly podstatně dál, než kde jsou dnes.

Podle vás by se tedy sankce EU proti Kremlu neměly rušit?
Nevidím, že by se odehrálo něco tak zásadně pozitivního, že bychom měli sankce změkčit. Neprobíhají žádná politická jednání, dohody z Minsku nejsou dodržovány, boje pokračují, jsou více než důvodná podezření, že dochází přinejmenším k materiální podpoře separatistů a neregulérních jednotek ze strany Moskvy a jsou informace svědčící i o výraznější podpoře... Nevidím důvod, aby sankce byly zrušeny. Naopak, pokud bude docházet k další eskalaci, k pokračování agresivního chování Moskvy, pak by měla EU sankce přitvrdit.

Vidíte riziko v tom, že v Rusku má zásadní zájmy skupina PPF a v jejím vlivu na českou politiku?
Obchodní zájmy podnikatelských skupin včetně PPF jsou legitimní. Politika státu je může zohledňovat, ale nesmí se jimi nechat řídit. Osvícenější podnikatelé si pak sami uvědomují, že jsou zásadnější věci než jen obchodní zájmy a zisk.

Jak velkým problémem jsou přátelské vztahy Miloše Zemana s Vladimirem Jakuninem, člověkem ze špičky Kremlu?
Každý má právo si vybírat své osobní přátele. Ale účast Jakunina na akci na Pražském hradě, to mi opravdu vadí. Pokud by Jakunin přežil Osvětim nebo byl generálem, který tábor osvobodil, tak dobrá. Ale Jakunin je šéf ruských železnic a důvod jeho pozvání evidentně nebyl ten, že by měl s problematikou holokaustu a výročí osvobození Osvětimi něco společného. Proto je to na zodpovědnosti pana prezidenta a s důvodem pozvání pana Jakunina se dokážu dost těžko smířit.

Česko nerozvíjí podle názoru polských pozorovatelů spolupráci s Varšavou. Je to správně?
Mě mrzí, že nejsme schopni českopolskou spolupráci prohloubit a posunout kupředu. Pro mě je Polsko země, která je naším klíčovým strategickým partnerem.

Naši pozici v Unii oslabuje to, že nemáme euro. Měli bychom ho i proto co nejrychleji přijmout?
Já říkám, euro v zásadě ano. Vstup by měl ale být načasován tak, aby byl schůdný jak pro eurozónu, tak pro nás.

Pavel Telička (49)
Narodil se ve Washingtonu, jeho otec působil v té části velvyslanectví ČSSR, která zastupovala v USA Kubu. Vystudoval Univerzitu Karlovu a v diplomacii začal pracovat v roce 1986. Před rokem 1989 byl členem KSČ. V 90. letech působil jako český velvyslanec při Evropské unii a později vedl vyjednávání Česka o vstupu do EU. V roce 2004 se stal na několik měsíců prvním českým eurokomisařem, ale jeho mandát předčasně skončil, když byla pro řádné čtyřleté období dána přednost expremiéru Vladimíru Špidlovi. Telička pak působil jako lobbista, vedl také Český ragbyový svaz. Vedl eurokandidátku ANO v loňských volbách. Je místopředsedou klubu liberálů v EP.

Autor: Luboš Palata