Svár o mateřinky: rozhoduje věk dětí, nebo práce rodičů?

Tenhle svár řeší každý rok stovky přeplněných školek, které navíc nestačí kvůli nedostatečné kapacitě pobrat tisíce dětí.

Zatímco kancelář veřejného ochránce práv tvrdí, že školka není hlídací, ale vzdělávací zařízení, poslankyně Radka Maxová (ANO) se domnívá, že by mateřinky měly vyjít vstříc těm rodičům, kteří se z existenčních důvodů musí vrátit do práce.

Na začátku sporu stojí doporučení někdejšího ombudsmana Pavla Varvařovského z roku 2012.

Věk dítěte je podle něj legitimním kritériem pro stanovení pořadí přihlášených dětí.

„Nelze paušálně znevýhodnit či odmítnout přijmout děti, jejichž rodiče nevykonávají výdělečnou činnost… Pokud je při rozhodování o přijetí do mateřské školy znevýhodněno to dítě, jehož matka či otec je na mateřské nebo rodičovské dovolené s jiným dítětem, jedná se o diskriminaci,“ stojí v tomto doporučení.

Jak si Právo ověřilo, právě to se stalo pro řadu školek návodem, jak postupovat při přijímání nových dětí, kdy poptávka po volných místech v mateřinkách převyšuje nabídku. To se nelíbí místopředsedkyni sociálního výboru Sněmovny Maxové.

Ta se domnívá, že mateřská školka by měla v první řadě dát prostor dítěti, jehož rodič se již musí vrátit do zaměstnání, před dítětem, které může být hlídáno vlastními rodiči doma.

Z vlastní zkušenosti poslankyně ví, že na mateřské dvě děti ohlídá, a pokud ne, řeší hlídání pomocí příbuzných a známých.

„Chápu také situaci, kdy někdo ztratí práci a je momentálně s dítětem na podpoře. Ale takové opatření, které přijaly školky na ‚doporučení ombudsmana‘, vystavuje přece i rodiče, kteří momentálně pracují, nebezpečí, že kvůli nepřijetí dítěte do školky o práci přijdou,“ napsala poslankyně v textu pro deník Právo.

Ombudsmanka Anna Šabatová na její tvrzení namítá, že školka není hlídací zařízení. To politici mají podle jejího názoru zajistit, aby místo dostalo každé dítě.

V situaci, kdy je míst ve školkách méně než dětí, se řada ředitelů při výběru přijímaných dětí řídí právě doporučením veřejného ochránce práv.

„Kritérium věku je nastavené spravedlivě. My ani nemůžeme dát jiné hledisko - jako třeba zaměstnanost matky, protože by nám to krajský úřad shodil,“ řekla Právu ředitelka mateřské školy v obci Měšice v Praze-východ Klára Pokorná.

Ztráta práce kvůli odmítnutí
Školka má podle ní zajišťovat předškolní vzdělávání, na které mají nárok všechny děti. Bylo potřeba udělat nějaká kritéria, protože dětí je moc a školek málo, uvedla Pokorná.

„Děti maminek, které byly na mateřské, byly bity za to, že jejich maminka není zaměstnaná, a tím pádem přicházejí o kolektiv vrstevníků, který v těch čtyřech nebo pěti letech potřebují víc, než tříleté děti,“ vykládá si ředitelka doporučení ombudsmana.

Pro příští školní rok školka přijala pouze děti od čtyř let výš. Z 54 přihlášených dětí jich školka vezme přesně polovinu.

Stejně postupuje i ředitelka mateřské školy Srdíčko v Říčanech Jiřina Řeháková. „Předškolní vzdělávání je pro děti, ne pro rodiče. Podle vyjádření ombudsmana se jedná o dítě, a ne o zákonné zástupce. Zákon nám nařizuje vzít děti rok před nástupem povinné školní docházky,“ řekla Právu.

Stav jí však vůbec nevyhovuje. „Pro některé rodiče je to likvidační. Měla jsem tu maminku, která mi po odmítnutí řekla, že s dítětem sedne do auta a najede s ním do zdi. Když jsem se ptala na kraji, jak to řešit, tak tam mi řekli, že ti, co si pořídili děti, se musejí starat,“ postěžovala si.

Stejně tak prý nemohla vyhovět ani mamince nemocné leukémií, která potřebovala umístit svou tříletou dceru, aby měla čas na léčbu. „Víte, jak vám pak je? Nemáme oporu v ničem a lidskost si nemůžeme dovolit,“ řekla Právu.
Obec i kraj si však nad postupem myjí ruce. „Všechny školky jsou právní subjekty. Obec je sice zřizovatel, ale za kritéria přijímání dětí do mateřských škol je plně odpovědný ředitel. V každém případě kritéria máme v celém městě jednotná. Jednoznačně rozhoduje věk dítěte,“ řekla Právu místostarostka Říčan Hana Špačková (SNK Klidné město).

„Každé dítě ve školce“
Náměstek pro školství Středočeského kraje Milan Němec (ČSSD) prý o postupu školek neví. „Vím jen, že se do toho vložil ombudsman. Školky zřizují obce a jediné, co vím, je, že musejí dát přednost v posledním ročníku dětem, kterým je pět let, a je jedno, z jaké jsou obce,“ řekl Právu.

Nařízení nevydalo ani ministerstvo školství. Problém však hodlá vyřešit. „My jdeme jiným směrem. Hned po svém nástupu do úřadu jsem inicioval vznik fondu na rozšíření kapacit mateřských i základních škol tak, aby se do mateřských škol dostaly děti všech rodičů, kteří si žádost podají,“ uvedl pro Právo ministr Marcel Chládek (ČSSD).

Podobně se k problému staví i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Cíl je, aby každé dítě získalo místo ve školce. Dříve to bývalo tak, že školky dávaly přednost dětem matek, které se musely vrátit do práce,“ uvedla pro Právo.

Ombudsmanka za rozhodnutím svého předchůdce stojí. „Problém není v našem doporučení, ale v tom, že je málo míst ve školkách. To má řešit politická reprezentace,“ řekla Právu.
Sociální situaci mají ředitelé školek podle její kanceláře však i nadále zohledňovat jako doplňkové kritérium.

Autorka: Karolina Brožová

Článek si můžete přečíst v Právu.