Stropnický k prodeji kasáren Ivana Tykač na mě útočí, protože neunesla prohru

Rozhovor, který server IHNED.cz publikoval v pondělí s podnikatelkou Ivanou Tykač (přečíst si jej můžete zde), vybídl k reakci ministra obrany Martina Stropnického. Dotklo se ho tvrzení, že ministerstvo pod jeho vedením postupovalo nekompetentně, když podnikatelce odmítlo prodat budovu bývalých kasáren v pražském Karlíně, za kterou nabízela 589 milionů korun.

"Myslím, že tím pravým důvodem byla představa, že lze na jméně Tykač nasbírat laciné politické body," prohlásila manželka miliardáře Pavla Tykače, jehož policie v současnosti stíhá kvůli podezření z tunelování CS fondů.

Rozhovor vyšel krátce poté, co ministerstvo neuspělo s druhým pokusem o prodej kasáren - do soutěže s vyvolávací cenou 620 milionů se začátkem léta nikdo nepřihlásil. "Udivilo mě zbrklé a nekompetentní rozhodování při zrušení prvního tendru, které de facto způsobilo, že státní pokladna přišla o téměř 600 milionů korun příjmu. Přitom se stačilo zeptat několika realitních odborníků, kteří by potvrdili, že reálná tržní cena objektu je někde okolo 400 milionů," dodala Ivana Tykač.

Martin Stropnický požádal o prostor, aby se k jejím slovům mohl vyjádřit. Redakce IHNED.cz požadavku vyhověla a prostřednictvím e-mailu zaslala ministrovi několik navazujících dotazů.

Stojíte si nadále za rozhodnutím zastavit původní prodej kasáren v Karlíně, když opakovaná soutěž skončila neúspěchem?

Samozřejmě že si za svým rozhodnutím stojím. Už bych se k té věci vůbec nevracel, ale rozhovor s paní Tykač mě nutí, bohužel, reagovat. Některé její výroky skutečně nelze nechat bez komentáře. Měl jsem za to, že celá záležitost byla z naší strany korektně vysvětlena a zdůvodněna. Mrzí mě, že paní Tykač cítí potřebu se k věci stále vracet a že argumentuje způsobem, který nelze přijmout.

Ivana Tykač tvrdí, že důvodem pro vaše rozhodnutí byla snaha „nasbírat laciné politické body“. Hrál ve vašem rozhodování nějakou roli fakt, že by nemovitost získala manželka stíhaného miliardáře?

Tvrzení o "laciných politických bodech" je přesně z té kategorie. Já se, s prominutím, za žádnými body nehoním. Mou ambicí není strávit zbytek života v politice. Daleko víc mi jde o to garantovat, že soutěž bude skutečně soutěží, že proběhne naprosto transparentně a že bude ministerstvo obrany postupovat jako řádný hospodář. To je moje motivace i  povinnost. "Nekvalifikované rozhodnutí?" Protože neodpovídalo představám paní Tykač? Ono to spíš od nás vyžadovalo dost odvahy, víte? A  že nás za to nebude zvát na kávu, jsme čekali. Výroky o tom, že stát přišel o tu či onu částku, jsou vědomě nepravdivé. Stát je nadále vlastníkem a jsem přesvědčený, že hodnota nemovitosti klesat nebude.

Svůj krok jste hájil argumentem, že při prvním prodeji nedošlo k transparentní soutěži, když dvě ze tří zúčastněných firem byly provázány s paní Tykač. Ona sama ale namítá, že soutěžní podmínky takovýto postup umožňovaly.

Na celou věc mě upozornila média. Klasický paradox: teď mě stejní novináři jakoby kárají, že jsem se zachoval tak, jak sami považovali za jediné správné. Jsem přesvědčený, že kdyby k prodeji došlo, opět bych byl terčem kritiky. To si nestěžuji, to konstatuji. Ale k vaší otázce. Těch argumentů bylo víc a přesahují prostor, který tu mám k dispozici. Opakovaně jsme je uvedli. A věřte, že si za nimi stojíme.

Jaký bude váš další postup? Pokusíte se kasárna prodat v další soutěži?

Určitě to s odstupem opět zkusíme. Půjdeme na to jinak. Jak a "za kolik", to si nechám, s dovolením, pro sebe.

Zkušenosti ze státní zprávy ukazují, že opakované prodeje ne vždy fungují. Když České dráhy v roce 2011 prodávaly Sweerts - Šporkovský palác v Hybernské ulici, uspěly teprve na šestý pokus a budovu zpeněžily za zhruba polovinu původní hodnoty. Neobáváte se podobného scénáře?

A o co vlastně jde? Co chceme? Prodat tak, že se pod to dost dobře nelze podepsat, ale je to takzvaně výhodné? Nebo sjednat férový a  čitelný obchod? Chceme v téhle zemi nastavit pravidla korektnosti, nebo se budeme schovávat za domnělý pragmatismus, tvrdit, že účel světí prostředky, a zároveň pokrytecky naříkat nad morálním úpadkem? Víte, ono je dobré se rozhodnout a nelavírovat. Já jsem se rozhodl.

Stihne se budova prodat během vašeho funkčního období?

Tady nejde o závod, ale o velkou transakci na relativně malém trhu. Věřím, že se nám to povede. A kdyby ne, státu bude pořád patřit nemalý majetek.

Pokud se kasárna podaří prodat výhodněji než za 589 milionů korun, které nabízela Ivana Tykač, všichni vám zatleskají. Nicméně vyvodíte nějaké důsledky, když se tak nestane?

Nedělám to kvůli potlesku. Měl jsem v životě štěstí. Užil jsem si ho v  předchozí profesi docela dost a nemusím to nikde dohánět. A dobře také vím, jak je přízeň tleskajících pomíjivá. A jestli "vyvodím důsledky"? To mi sugestivně vzkazuje i paní Tykač. Chápu její rozčarování. Občas v  životě něco nevyjde podle našich představ a nemusí být snadné se s tím smířit. Taky se mi to párkrát stalo. Upřímně jí přeji hezkou dovolenou.