Státní zástupci a policie získají přehled o bankovních účtech

Miroslav Kalousek a Andrej Babiš pro sebe obvykle mnoho slov pochopení nemají. Vzácnou výjimkou v jejich napjatém vztahu je proto centrální registr bankovních účtů – nástroj, který Kalousek jako ministr financí neúspěšně prosazoval a který Babiš jako příští šéf resortu chce oprášit. „Bude to jedna z priorit. Spravovat by jej mohla třeba Česká národní banka a přístup by do něj měly bezpečnostní složky, kterým by to dost pomohlo v práci,“ říká zakladatel hnutí ANO.

Mělo by jít o databázi, ve které půjde snadno zjistit, v jaké bance má určitý člověk nebo společnost vedený účet. „Teď musí policisté písemně obesílat všechny banky a dotazovat se jich, zda u nich má dotyčný účet. Zabere to dost času i peněz. Tohle by odpadlo,“ vysvětluje první místopředseda TOP 09. Prokurátoři jsou pro Kromě policie či prokurátorů by do systému mohl nahlížet třeba Finanční analytický útvar ministerstva financí nebo tajné služby. „Neviděli by ale stav konta, jen by rychle zjistili, s kterou institucí mají komunikovat,“ upřesňuje Kalousek.

Jako součást protikorupční strategie to měla už vláda Petra Nečase, ale nakonec zákon kvůli nelibosti ODS tzv. dala k ledu. „Pokud to nový kabinet bude chtít oživit, budu pro,“ dodává exministr Kalousek. Ačkoli vznik centrálního registru účtů není zmíněn v koaliční smlouvě, kromě Babiše má podporu i sociální demokracie. „Rozumná věc, ČSSD je jednoznačně pro,“ zní reakce příštího premiéra Bohuslava Sobotky a podobně hovoří i stranický expert na boj s korupcí, kandidát na šéfa legislativní rady vlády Jiří Dienstbier.

Propagátorem opatření, které má mimo jiné pomoci v boji s praním špinavých peněz, je i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Méně v hotovosti Babiš považuje zavedení evidence bankovních účtů za jedno z opatření, kterými bude chtít zlepšit dohled nad finančními operacemi.

Vládní koalice ČSSD, lidovců a hnutí ANO si kromě toho do koaliční smlouvy vepsala ještě další kroky, které mají kromě ztížení korupce i zlepšit výběr daní.

Od roku 2016 by mělo začít platit, že každý, kdo pošle do některého z daňových rájů peníze od určité výše, to bude muset nahlásit finančnímu úřadu, jenž transakci prošetří. A může mimo jiné rozhodnout, že si ji nelze uvést jako daňově uznatelný náklad.

Zároveň se koalice shodla, že klesne limit pro platby v hotovosti, které si pak lze odečíst z daní – nyní to je 15 tisíc eur, do budoucna to má být jen deset tisíc, tedy v přepočtu zhruba 270 tisíc korun.