Státní úředníci přijdou o kůži v autech

Končí meziresortní jednání o novém zákonu, náměstek ministra spěchá ke svému služebnímu vozu a zapadne do sedaček polstrovaných kůží. Takový obrázek bude napříště minulostí. Čalounění úřednických aut po zavedení centrálního nákupu, který plánuje ministerstvo financí od příštího roku, bude jen z tmavé látky. Ještě se jedná o tom, zda by se úředníkům, až k těm nejvyšším, neměla na služebních vozech zatrhnout i metalíza.

Návrh usnesení vlády, ve kterém jsou i vyjmenované „věci“, jež se mají hromadně pro stát nakupovat, jde dnes na noční jednání vlády.

Jeden nákup pro 500 úřadů „Vše je nastavené tak, aby se první centrální nákupy začaly uskutečňovat od ledna příštího roku,“ upřesňuje náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

Dle dokumentů, které připravil jeho tým, by se ročně měly společně právě přes resort financí nakupovat komodity a služby v odhadované hodnotě bezmála 13 miliard korun. Ušetřit se přitom má alespoň desetina, tedy zhruba 1,3 miliardy korun za rok.

Společné pořizování aut, kancelářských potřeb, ale třeba i energií nebo mobilních služeb se bude týkat všech ministerstev a jim přímo podřízených úřadů a institucí. Prakticky jde asi o 500 organizací, včetně třeba manažera kolejí Správy železniční a dopravní cesty. Naopak mimo zatím zůstávají úřady, které žádný ministr přímo neřídí – třeba kancelář prezidenta nebo nemocnice. „Začneme několika konkrétními komoditami a postupně každý rok budeme přidávat další,“ popisuje plán Wagenknecht. Zpočátku by mělo jít třeba o automobily nebo kancelářský papír či pohonné hmoty.

Už letos v pilotním projektu připravují finance nákupy pro resorty ovládané ANO. Systém by měl být přitom následující: resort financí přesně nadefinuje parametry, co se bude kupovat, vysoutěží rámcové smlouvy pro všechny zúčastněné úřady a ty si pak podle svých potřeb budou na základě rámcových smluv objednávat od vysoutěžených dodavatelů.

Odpadnout tím mají nesrovnalosti, které v minulosti například kritizoval šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. „Třeba já jako ústavní činitel vím, že mám nárok na auto bez ohledu na to, zda jedu soukromě, nebo služebně. Nikde už se ale neříká, zda mám jezdit Škodou Fabia, nebo ferrari,“ řekl dříve LN.

Konkrétně u aut finance nadefinují parametry pro tři typy vozů – pro nižší úředníky, střední management a pak nejvyšší. Ani v jednom případě se nepočítá s koženými sedačkami. U nejvyšší kategorie, tedy i ministrů, se zatím ještě diskutuje, zda mají mít vozy metalízu, což vůz o několik desítek tisíc prodražuje.

Původně se plánoval zákon Aktuální návrh na centrální nákup, který je mantrou ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše od počátku jeho politické kariéry, je přitom méně ambiciózní, než jaký původně resort připravoval. V dřívější vizi nemělo jít o pouhé usnesení vlády, ale přímo o zákon. Tím by centrální nákupčí pod sebe dostali i další úřady, které nespadají přímo pod správu ministerstev, typově třeba Národní bezpečnostní úřad nebo Báňský úřad či teoreticky i jednotlivé tajné služby. I proto se původně uvažovalo o tom, že by starost o pořizování papíru nebo židlí spadla pod Státní pokladnu.

„Tato myšlenka prozatím padla. Bylo by mnohem komplikovanější prosadit nový zákon a dohodnout se s ještě více úřady na tom, co a jak se má nakupovat. Plus zřizovat vlastně nový úřad pro nákupy, jako je tomu třeba v sousedním Rakousku,“ vysvětluje Wagenknecht. Podle něj to v aktuálním nastavení zvládne ministerstvo financí samo s maximálně dvěma úředníky navíc.

Ostatně v sousedním Rakousku úřad o sto lidech nakupuje zhruba za miliardu eur ročně, tedy v současném kurzu 27 miliard korun – dvakrát víc než prozatím plánuje ministerstvo financí.

Úřady či instituce, které podle dnes projednávaného dokumentu do centrálního nákupu nespadají (kromě dříve zmíněných jde i o univerzity), se budou moci dobrovolně přidat. „To by byl důkaz, že se nám to povedlo,“ míní Wagenknecht.

Článek si můžete přečíst v Lidových novinách