Státní peníze na stranický institut? Pro všechny ano, jen pro Babišovo hnutí ANO nic

Nadace, kterým český návrh říká instituty, jsou součástí novely financování politických stran. Samy strany mají mít od příštího roku transparentní účty, kde každý uvidí, kdo je financuje a za co platí. Zároveň se zavede maximální výše daru od jedné firmy či člověka. Nic takového ale nebude omezovat instituty.

Nemusejí mít transparentní účet, odevzdají jen výroční finanční zprávu, a nebudou spadat pod kontrolu nového úřadu pro dohled nad financováním stran. Dary jim bude moci poslat kdokoli v libovolné výši. Tak, jak návrh zákona vymezuje jejich činnost, není vyloučeno, že namísto vzdělávání společnosti k větší občanské zodpovědnosti se činnost institutů zvrhne v kampaň pro konkrétní politickou stranu. Lehko se pak obejde výdajový limit, který si na předvolební agitaci strany nastaví. Třeba následovně: pracovníci institutu postaví ve městech stánky, kde budou rozdávat letáčky o tom, jak je důležité jít k volbám. Spolu s nimi bude u stejného stánku kandidát konkrétního politického uskupení propagovat svůj program.

Na vnitru spoléhají na to, že všechny sporné body vyřeší jiný chystaný zákon, o statusu veřejné prospěšnosti. „Náš návrh novely nestanovuje pro politické instituty podrobnější pravidla,“ říká Josef Holek, mluvčí ministerstva. Jenomže zákon o veřejné prospěšnosti na zastropování darů nebo transparentní účty nemyslí. Nebyl by to až takový problém, kdyby politické instituty neměly hospodařit s veřejnými penězi.

Podle návrhu každá strana, která splní podmínky a institut si zřídí, dostane navrch desetinu toho, co už získává na státním příspěvku na provoz. O inspiraci Německem hovořit nelze – tam peníze každoročně přidělí parlament a ředitelé nadací se dohodnou mezi sebou, jak si je rozdělí. Rozhodně se neděje to, aby sumu inkasovala strana.

Požadavek na další státní výdaje míří za ministrem financí Andrejem Babišem, jehož hnutí ANO je jediné ze stávajících stran ve sněmovně, které na příspěvek nedosáhne. Nárok má mít strana nebo hnutí, „jejíž poslanec byl aspoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních obdobích zvolen do sněmovny“, včetně probíhající čtvrtletky. „Podobný návrh šitý míru tradičním politickým stranám je nepřijatelný,“ řekl HN Babiš.

Podle Holka formulace zaručuje, že se příspěvek váže na dlouhodobější zastoupení strany ve sněmovně, a tím pádem lze říci, že reprezentuje významný ideový proud. Opak je ale pravdou, protože takhle má na příspěvek nárok hnutí Úsvit, sněmovní nováček. Protože má poslance – konkrétně Davida Kádnera a Jiřího Štětinu, kteří byli zvoleni teď i posledně. Že to bylo minule za Věci veřejné, nijak nepřekáží. Pokud by se oba rozhodli stát se členy hnutí ANO, s nimi přejde k Babišovi i nárok na příspěvek a Úsvitu naopak zanikne. Návrh tak místo kvalitní veřejné debaty a vyšší politické kultury, jíž se zaštiťuje, spíše přitakává přeběhlictví.

Autorka: Kateřina Surmanová

Článek si můžete přečíst v Hospodářských novinách.