Stát zkontroluje, čím topíte. Kotle domů znečišťují vzduch

Má to být bič na potížisty, kteří spalují odpadky či plast a zamořují kouřem z komína široké okolí. Jenže novela zákona o kontrolách topenišť zároveň dává úředníkům měst a obcí pravomoc kontrolovat domácnosti a vstupovat lidem do jejich obydlí.

„Nesouhlasím s tím. Žijeme v době, kdy je domovní svoboda jedním ze základů, a novelu zákona chápu jako vyslovení velké nedůvěry vůči lidem,“ prohlásil krajský náměstek odpovědný za životní prostředí Ivan Mařák.

Zlínský kraj přitom patří mezi pětici regionů s nejvíce znečištěným ovzduším v zemi. „Umím si představit, že kontroly povedou k mnoha konfliktům. Víc mohou pomoci dotace na výměnu starých kotlů, které se rozjedou po Novém roce,“ je přesvědčený Mařák.

Novelu zákona schválila Legislativní rada vlády a definitivnímu přijetí patrně nestojí nic v cestě. Platit by měla od roku 2017, tedy už během příští topné sezony.

Kontroloři by neměli vejít do každého domu, ale jen tam, odkud se valí podezřelý kouř. Pokud úředníci zjistí porušení zákona, mohou uložit pokutu až 50 tisíc korun.

„Nedotknutelnost obydlí není neomezitelná. Pokud ohrožujete zdraví člověka, což pálením odpadů bezpochyby děláte, pak má ústavní právo na ochranu zdraví stejnou váhu. A přímo ústava tak umožňuje prolomení nedotknutelnosti obydlí s cílem zdraví lidí zajistit,“ konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec.

V malé obci si s potížistou poradí, ve městě to je těžší
Zákon dnes sice zakazuje spalovat odpady, v praxi je ale prakticky nemožné jasně prokázat, jestli se to děje, nebo ne. Nutný totiž je chemický rozbor popela. Technicky vzato by bylo možné změřit obsah nebezpečných látek přímo v kouři, což by prozradilo, čím se v kamnech topí. Jenže to také obnáší odběry přímo na soukromém pozemku, přesněji v komínu.

„Že by někdo topil plasty nebo něčím zakázaným, s tím nemám zkušenost. Ale poradili bychom si s tím i bez kontrolorů,“ naznačil Břetislav Šuranský, starosta Dobrkovic. Tato obec je jednou z mála v kraji, kam nevede plynová přípojka, navíc leží v uzavřeném údolí Vizovických vrchů a začátek topné sezony je tady okamžitě znát. Zřejmě i proto jsou lidé ohleduplnější. Nejčastěji topí dřevem a uhlím, řada domácností už nakoupila moderní kotle, které zaručí kvalitnější spalování.

Naopak třeba ve Vsetíně sousedské problémy s dusivým kouřem z komína znají. „Bývají to komplikované případy, vymlouvají se, že plasty nebo dřevotřískou topí jen v noci,“ reagoval starosta Jiří Čunek.

„Za tmy kouř samozřejmě není vidět, ale pořád tam je. Osobně jsem řešil v poslední době tři takové případy,“ dodal Čunek. Jako senátor bude o dalším osudu novely rozhodovat, a jak říká, před dvaceti lety by byl proti, dnes ji vítá.

„Je mnoho různých způsobů topení, i cenově dostupných, a není důvod, aby někdo otrávil kouřem celou čtvrť,“ podotkl Čunek.

Pro je i odborník na znečištění ovzduší z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Robert Skeřil. „Je to správný krok, navzdory narušení soukromí. V malé obci si s problémovým člověkem poradí, ve městě už to bude těžší,“ řekl Skeřil.

Lokální topeniště, tedy kotle rodinných domů či bytovek, tvoří zároveň s dopravou až 40 procent znečištění ovzduší ve Zlínském kraji. Zbytek jde na průmyslové podniky a ke špatné situaci přispívá i dálkový přenos prachových částic a na ně vázaných karcinogenů z Moravskoslezského kraje, potažmo z Polska, což potvrzují měření hydrometeorologů. Nejde je zachytit, nese je vítr a proudění vzduchu.

Autorka: Petra Procházková

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.