Stát zaplatí sporný tendr, aby zachránil 650 miliard

Raději mít ostudu, než nemít peníze. Vláda dnes bude odvracet hrozící katastrofu, že si Česko „nesáhne“ na svůj balík evropských dotací. Celkem je v něm 650 miliard korun.

Nový IT systém pro monitorování dotací měl být původně zaplacen z evropských peněz.

Audit na ministerstvu pro místní rozvoj, které veřejné zakázky na IT systém vypsalo, však zjistil závažná pochybení při jejich zadání. Začala se jimi zabývat i protikorupční policie. O problému s tendrem se dozvěděl Brusel. A Evropská unie „cinknuté“ zakázky nehradí.

Ale když je nemusí platit, nevrtá se v nich.

Vláda proto raději problematickou zakázku zaplatí ze státního rozpočtu, aby stát nepřišel o mnohem větší peníze.

Opakuje se tak situace, kdy český daňový poplatník musel zaplatit to, co odmítla Unie: jako v případě neproplacených miliard za dostavbu pražského metra nebo za předražený zvedací most v Kolíně.
„Pokud se prokáže oprávněnost auditu, tak je korekce zhruba 252 milionů korun. Peníze samozřejmě budeme muset v rozpočtu najít,“ připouští ministr financí Andrej Babiš. Ministerstvo pro místní rozvoj ve zprávě, kterou má dnes vláda na stole, tvrdí, že (podezřele vysoutěžený) IT systém je připravený a funkční.

Úřad ministryně Karly Šlechtové zvažuje, že na jeho provoz vypíše řádnou soutěž, její výsledky však mohou být známy třeba až za dva roky. Ministerstvo proto upozorňuje, že v současné době – pro co nejrychlejší start dotací – neexistuje k tomuto systému žádná alternativa.

Sobotkův kabinet tak dnes s největší pravděpodobností dá ministryni Šlechtové zelenou k jeho spuštění. „Čerpání z evropských fondů v následujícím programovém období ohroženo není,“ ujišťuje státní tajemník pro evropské záležitosti Úřadu vlády Tomáš Prouza.

Česko si tak bude moci v příštích zhruba osmi letech (program skončí v roce 2020, ale dočerpávat se může další tři roky) sáhnout až na 650 miliard korun.

Obce, kraje a firmy se mohou začít hlásit se svými projekty a požadovat na ně dotace už letos. Eurofondy mají sloužit takzvaným čistým příjemcům (příspěvky do unijního rozpočtu jsou menší než příjmy z dotací), jako je Česká republika, k tomu, aby dohnali západní Evropu – například v oblasti dopravní infrastruktury, kvality životního prostředí či rozvoje byznysu.

Autorka: Jitka Vlková

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.