Spor o platy poslanců: ve hře je 630 milionů

Sobotka prosazoval výrazně nižší růst mezd, zároveň ale bylo jasné, že politici budou hledat kompromis. „Nebudu žádná čísla komentovat. Vše musíme nejprve projednat na našem poslaneckém klubu i s koaličními partnery,“ řekl šéf poslanců sociální demokracie Roman Sklenák.
A zdrženlivý byl i šéf státní kasy Andrej Babiš. „Poslanci ANO to budou řešit zítra v rámci klubu. Jsou na to rozdílné názory,“ uvedl.

Nejnovější návrh počítá s navázáním poslaneckého platu na odměny soudců. Ti by měli obdržet plat ve výši trojnásobku průměrné měsíční mzdy v ČR.

Základ pro odměny zákonodárců pak bude činit 80 procent z platu soudců. Dokument zároveň zavádí finanční sankce pro poslance, kteří nebudou chodit do práce.

Zákonodárce, který v jednacím dni sněmovny bude hlasovat v méně než polovině případech, dostane o tisícovku nižší plat.
„Paušální náhrady se v takovém případě snižují o jednu třicetinu za každý takový jednací den,“ píše se v návrhu.

Pokud vstoupí v platnost, bude to pro státní rozpočet znamenat skoro 630 milionů korun dalších výdajů.

Poslanecké kluby stran zastoupených ve sněmovně se nejprve shodly na tom, že platy zákonodárců v příštím roce vzrostou o 14 procent. Premiér Bohuslav Sobotka ale později přišel s tím, že nárůst musí být radikálně nižší.

Tím naštval hlavně opozici. „Takové jednání a nedodržení slova se mu v budoucnu vymstí,“ řekl LN jeden z poslanců TOP 09.

Radost ze slov svého předsedy nemají ani mnozí sociální demokraté. Šéf jejich klubu Roman Sklenák třeba prohlásil, že 14procentní zvýšení platů si sice nepřeje vedení ČSSD, to ale nesedí v poslaneckých lavicích. Dal tím najevo, že rozhodnutí je v rukou členů horní komory, kteří o svých platech budou hlasovat.

O tom, jak citlivým téma poslaneckých platů je, hovoří i způsob projednávání v klubech. Sociální demokraté se nad posledním návrhem sejdou dnes večer, místo se před novináři snaží utajit. „Chceme mít dostatek času, a hlavně klid na práci,“ řekl Sklenák.

V současnosti je základní plat poslance zhruba 56 000 korun. Nový návrh počítá s růstem této částky na 61 000 korun. K tomu se ještě přičítají různé příplatky.

Pokud by ale poslanci své platy neupravili, stávající právní úprava počítá dokonce s ještě vyšším růstem. V takovém případě by od začátku příštího roku základ vzrostl na 65 103 korun. Tomu se Sobotka snaží zabránit. Podle analytiků se obává poklesu obliby ČSSD.

„Obecně platí, že voliči pravicových stran spíše pochopí zvyšování platů zákonodárců. Vidí například, že manažeři berou mnohem vyšší částky než poslanci,“ řekl k tomu odborník na veřejné mínění Jan Herzmann.

Finanční srážky po 20 letech Zajímavostí je uplatňování sankcí pro zákonodárce. S postihem členů horní i dolní komory Parlamentu zákon počítá už od roku 1995, ke srážkám z platu pro kverulanty ale nikdy nedošlo.

„Citované ustanovení se zřejmě nerealizuje proto, že nebyl ani v jedné z komor dosud určen orgán, který má o sankci rozhodovat,“ uvádí návrh, který mají LN k dispozici.

Kromě tisícikorunové srážky z platu za každý den, kdy neodhlasují dostatečný počet projednávaných bodů, budou poslanci i senátoři přicházet také o poměrnou částku finančních náhrad. Konkrétně půjde o jednu třicetinu měsíční částky za každý promeškaný den.
Poslanci se zároveň budou moci omluvit z účasti na hlasování. Například kvůli nemoci nebo péči o člena rodiny. Neměli by být postihováni ani za úmyslnou neúčast při hlasování, třeba když na protest proti některému z bodů demonstrativně odejdou ze sálu. „Neúčast na hlasování může být řádným výkonem mandátu, jako je tomu například v případě obstrukce či demonstrativního opuštění jednacího sálu jako vyjádření politického postoje,“ píše se v návrhu.

Miliony pro rozpočet Dokument hovoří o finančních dopadech platových změn na státní kasu. V příštím roce budou výdaje na mzdy soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, okresních, vrchních a krajských soudů činit téměř 420 milionů. Soudci Ústavního soudu zatíží rozpočet deseti miliony.

Dodatečné výdaje na platy státních zástupců autoři návrhu vyčíslili na 153 milionů korun a u zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zhruba na osm milionů. Mzdy zákonodárců spolknou dodatečných 39 milionů korun.

Kvůli plánovanému navýšení platů se do poslanců a senátorů opakovaně obouvají odboráři. Podle nich je takové přidávání nehorázné a nepřijatelné.

„To se ve slušné společnosti nedělá,“ prohlásil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Pracovníkům veřejné sféry se zvedají platy o 3,5 procenta.

Jak se vyvíjely návrhy na růst platů ústavních činitelů Původně přišel kabinet premiéra Bohuslava Sobotky s návrhem, aby se platy zvedly od příštího roku o jedno procento. Následující čtyři roky by se zmrazily. Při projednávání předlohy ve sněmovně však poslanci přednesli vlastní návrh. Rozpočtový výbor a výbor pro sociální politiku v listopadu doporučil, aby si ústavní činitelé polepšili o čtrnáct procent. Premiér Bohuslav Sobotka prosazuje navyšení o 3,5 procenta. Zatím poslední návrh vznikl o víkendu. Poslanecký klub vládní ČSSD by rád, aby mzdy narostly o 9,8 procenta.

Pokud sněmovna nepřijme žádnou z těchto změn, dojde příští rok ke skokovému navýšení o 26 procent.

Koho se zákon týká? prezident poslanci senátoři soudci státní zástupci premiér a ministři členové rady Ústavu pro studium totalitních režimů, rady Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

V roce 2015 by podle posledního návrhu růstu platů o 9,8 % představovaly náklady na státní rozpočet (včetně příslušenství) celkovou částku ve výši 629,6mil. Kč, z toho: u soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních, krajských a okresních soudů 418,9 mil. kč u soudců Ústavního soudu 9,8 mil. kč u státních zástupců 153,3 mil. kč u zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 8,3 mil. kč u představitelů státní moci 39,3 mil. kč

Autor: Tomáš Tománek