Solární pole musí zmizet, rozhodl ministr

Plán, jak směrovat solární panely tam, kam patří, tedy na rodinné domy, má ministr životního prostředí Richard Brabec. Umožnit by to měla již schválená změna energetického zákona, která bude platit od 1. ledna, spolu s chystanou státní podporou pořízení panelů pro domácnosti.

„Připojení malých výrobců do sítě bude snazší, pro vlastní potřebu úplně jednoduché. Pokud prodáváte energii dál do sítě, budete sice potřebovat potvrzení provozovatele distribuční soustavy, ale i to se dál zjednodušuje,“ uvedl Brabec.

K solárnímu boomu mezi domácnostmi by měly podle ministra přispět i další faktory. Zdroje do deseti kilowattů, tedy právě takové, které domácnosti využívají, jsou osvobozeny od nutnosti mít licenci od Energetického regulačního úřadu. Ceny fotovoltaických technologií přitom klesají, navíc stát chystá podporu jejich nákupu. „Od příštího roku v rámci Nové zelené úsporám chceme vedle podpory solárních systémů na ohřev teplé užitkové vody podpořit i fotovoltaickou část. Jinými slovy, když bude snazší papírování, nižší cena a investiční podpora ze strany státu, věřím, že se to může revolučně změnit. A fotovoltaiku bude využívat řádově víc lidí,“ říká Brabec.

Je na čase. Země byla zatím učebnicovým příkladem toho, jak lze sluneční energii pro výrobu elektřiny využívat nešťastně, až chybně. Nekonečné řady šedých panelů pokryly tisíce hektarů polí a pastvin, kolem kterých vyrostly ploty s ostnatými dráty. Z celkového výkonu fotovoltaických elektráren, který v roce 2014 činil skoro 2 100 megawattů, tak nyní připadá na malá zařízení jen 94 megawattů. Důvodem je již nesčetněkrát kritizovaná chyba státu, který v letech 2009 a 2010 umožnil obrovský rozvoj solárních elektráren nesmyslně vysokou výkupní cenou elektřiny ze slunce. Cenu elektřiny z ostatních zdrojů převyšovala dokonce několikanásobně. Mezi lety 2008 a 2010 se tak objem výkonu fotovoltaických elektráren zvýšil více než třicetkrát a Česko za to dodnes podle ministra Brabce platí na podpoře těchto zařízení 45 miliard korun ročně. Na ministerstvu životního prostředí nyní věří, že nynější plochy zaplněné solárními panely dožijí a další už vznikat nebudou.

„Budoucnost není v zastavěných polích. Věřím, že je zase osázíme zemědělskými plodinami. Ale je pravda, že musíme ještě počkat zhruba patnáct let, dokud nedožije provozní podpora,“ řekl Brabec.

Experti z organizací, které se fotovoltaikou zabývají, kroky ministerstva vítají, připomínají však, že opatření zůstávají v půli cesty. „Není dořešený vztah s distribučními společnostmi, které stále nemají povinnost vás do sítě pustit. Bylo by dobré jasně stanovit podmínky, za kterých by to musely učinit,“ uvedl tiskový mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka. Upozorňuje i na přežívající povinnost domácností platit daň z elektřiny. „Nejde o peníze, jsou to stokoruny ročně, ale ta byrokracie,“ míní mluvčí Cihelka.

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy chybí k tomu, aby se lidé nebáli k pořizování solárních panelů skutečně odhodlat, ještě pár důležitých kroků.

„Je nutné přijmout čtyři prováděcí předpisy, které domácnostem umožní zdroj připojit a také zavedou součtové měření elektřiny,“ míní Chalupa, podle kterého je třeba novelu dotáhnout hlavně po technické stránce. Nezbytná je podle něj i přímá státní finanční podpora na pořízení zařízení.

Obavy, že jinak dobré kroky ministerstva narazí na potíže s připojením do sítě, má i šéf energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. „Přebytky mohou lidé dávat do vlastní baterie, což je dost nákladné a nešikovné, nebo do sítě za cenu silové elektřiny, což nedává ekonomicky moc smysl,“ uvedl Rovenský. Logickým krokem by podle jeho názoru bylo zavést takzvaný net-metering čili pravidlo, podle kterého domácnost dodává do sítě za stejnou cenu, za jakou elektřinu kupuje.

Mnohem skeptičtější než k snaze dovést panely na střechy rodinných domů jsou experti z nevládních organizací k optimismu ministra Brabce, že se mu podaří vypudit solární elektrárny z polí a luk. Ukončení podpory, tedy zvýšené výkupní ceny elektřiny, ke které se stát po dobu dvaceti let zavázal, podle nich nebude stačit (od roku 2014 už na ni nově postavené elektrárny nemají nárok).
„Patnáct let je ekonomická návratnost těch elektráren, ale ne jejich životnost. Až státní podpora těch zařízení skončí, určitě budou vyrábět elektřinu dál. Budou zaplacené, proč by měly mizet. My v tom však nevidíme takový problém, jsou i elektrárny, u kterých se pasou ovce, orná půda ani pastviny pod nimi nemizí navždy,“ řekl mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka.
Delší životnost slunečních elektráren by podpořila Brabcovu představu rychlého snižování potřeby uhlí. Ta zatím naráží na zájmy majitelů dolů. Jejich horníci právě včera demonstrovali před Úřadem vlády za prolomení těžebních limitů v severních Čechách.

„Státní energetická koncepce počítá, že v roce 2040 by se mělo vyrábět z uhlí asi 16 či 17 procent elektřiny. Minulý rok se poprvé uhlí dostalo na úroveň méně než 50 procent. Vývoj jde rychle, za několik málo desítek let se bez něj obejdeme úplně,“ míní však ministr.

Autoři: Martin Biben, Ondřej Leinert

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.