Revoluce v tuzemské státní správě

Z médií
Zpět na Zprávy

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka: 25. únor se vším, co stojí za pozornost, v Událostech vás vítá Marcela Augustová. Revoluce v tuzemské státní správě se blíží. Koalice dokončila hlavní obrysy vlastního služebního zákona. Zítra ho předá poslancům z ústavně-právního výboru. Politici se rozcházejí už jen v tom, jak profesionální úředníky odměňovat, nebo zkoušet. Naopak se shodli, že omezí vliv prezidenta na jmenování generálního ředitele státní služby.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor ČT: Super úřad, super úředník a odpolitizovaná státní správa. To vše má vyřešit koaliční návrh služebního zákona. Hlavní motivem je, ušetřit úředníky obav, že přijdou s novým ministrem o práci. Reorganizace bude možná jen jednou za rok, a to se souhlasem super úředníka i vlády.

Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/: Nebude možné účelově rušit odbory, či je slučovat jen proto, aby se někdo zbavil personálně někoho nepohodlného.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor ČT: Generálního ředitele státní služby by jmenovala pouze vláda, tedy bez souhlasu prezidenta. Funkční období takzvaného super úředníka má, stejně jako u jemu podřízených státních tajemníků, trvat 7 let. Pokud by ale pochybil, vláda ho může odvolat dřív. Bez udání důvodu by s tím pak musel souhlasit i prezident.

Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/: Většinou neplatí v naší zemi to, že by prezident a vláda vždy rozhodovali o všech věcech jednoznačně a společně, a proto si myslím, že to je dostatečná pojistka.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor ČT: Právě s funkcí super úředníka má ale problém opozice. TOP 09 tvrdí, že to jde i bez něj.

Stanislav POLČÁK, poslanec /TOP 09/: Pokud zákon bude dobře napsaný, a pokud státní správa bude fungovat podle předem daných pravidel, není nutné mít takovou to funkci zřízenou.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor ČT: Šéfové resortů dostanou v nejbližších dnech od premiéra úkol, budou muset vytipovat, koho všeho se státní služba bude týkat. Nepůjde tedy jen o ministerstva, ale i třeba o příspěvkové organizace. Do síta má padnout třeba Ředitelství silnic a dálnic, státní fondy, CZECHINVEST nebo CZECHTRADE. Naopak mimo státní službu má zůstat Nejvyšší kontrolní úřad, energetický úřad, statistický úřad nebo antimonopolní úřad.

Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj, místopředsedkyně hnutí /ANO/: Očekávám, že ten úkol dostanu taky pro moje ministerstvo, abych dala návrh, na koho se bude zákon vztahovat, o kolik se jedná lidí, jak by to vypadalo platově.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor ČT: A právě na mzdách pro nové profesionální úředníky, se strany zatím neshodnou. ANO a ČSSD navrhují za určitých podmínek smluvní odměňování, které může platy navyšovat podle potřeb.

Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj, místopředsedkyně hnutí /ANO/: Nemůžeme zavřít státní správě možnost, najímat experty na vysoce kvalifikované práce.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor ČT: Lidovci naopak chtějí pro všechny mzdové tabulky.

Monika PÁLKOVÁ, expertka strany na služební zákon /KDU-ČSL/: My jsme přesvědčeni o tom, že smluvní odměňování jako takové je netransparentní.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor ČT: Další schůzka koalice ke služebnímu zákonu je v plánu ve čtvrtek. Řešit se bude i to, zda státní úředníci budou skládat takzvanou úřednickou zkoušku. ČSSD a lidovci jsou pro, podle ANO stačí výběrové řízení. Vladimír Keblúšek, Česká televize.

Pokračujte ve čtení