Registr smluv: zákonu hrozí, že bude bezzubý

Z médií
Zpět na Zprávy

Zákon o centrálním registru smluv měl zprůhlednit utrácení veřejných peněz. Dnes poslanci rozhodnou, jestli se to podaří. Dají přednost okleštěné verzi, nebo té přísnější?

Protikorupční zákon, kterým se poslanci zabývají už více než tři roky, se v pozměněné podobě vrátil ze Senátu. A vypadla z něj mimo jiné zásadní podmínka: pokud se smlouva nezveřejní na internetu do tří měsíců od uzavření, neplatí od samého začátku.

Podle senátorů stačí, když za nezveřejnění hrozí obci nebo úřadu finanční sankce. Kontrolovat by to měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Za nezveřejnění smlouvy by tak nehrozilo její zneplatnění, ale pokuta. A to podle závažnosti až do 25 procent z hodnoty zakázky. Platila by obec.

Již nyní je přitom jasné, že antimonopolní úřad nemá šanci tisíce smluv ročně kontrolovat. Zákon mu ani plošnou pravidelnou kontrolu neukládá, kontrola funguje na základě podnětu od někoho, kdo o podezřelé smlouvě ví. Spoléhá se tak na whistleblowery – lidi zevnitř, kteří na věc upozorní.

Princip registru spočívá v tom, že má omezit předražování zakázek. Každý si totiž může v registru porovnat, jestli například sousední obec nebo jiný úřad nedostaly podobnou zakázku laciněji. Pokud by si někdo troufl uzavřít nevýhodnou smlouvu, musel by svůj postup vysvětlovat.

Pokud poslanci najdou 101 hlasů pro původní verzi, senátory přehlasují a bude platit původní verze. Na pozměněnou verzi nicméně stačí prostá většina přítomných hlasů, tedy i méně než 100.

Původní návrh schválený poslanci stanoví, že všechna ministerstva, úřady, 230 měst a větších obcí a státní a městské podniky mají od poloviny roku 2017 povinně zveřejňovat všechny podepsané smlouvy nad 50 tisíc korun v centrálním registru na internetu.

Obchodní tajemství ve smlouvách se bude začerňovat. Pokud vznikne pochybnost, zda je začerněná informace obchodním tajemstvím, může se zájemce pokusit získat informace soudní cestou. Nezveřejňovaly by se však smlouvy s fyzickými osobami – nepodnikateli, například platy zaměstnanců. Výjimku dostal i ČEZ.

„Pokud by měla projít senátní verze, bylo by bývalo lepší, kdyby neprošlo nic, protože to bude akorát slušné podnikatele obtěžovat a zlodějům to v ničem nezabrání,“ míní Jan Farský, poslanec za Starosty a nezávislé a bývalý starosta Semil, který s myšlenkou registru smluv podle slovenského vzoru v roce 2012 přišel. Podle něj senátní verze přinese všem dotčeným jen zbytečnou administrativu.

Jinak se k návrhu staví Svaz měst a obcí ČR. „Jakákoliv verze je lepší než úplně původní návrh,“ míní výkonný ředitel Dan Jiránek. Případné nezveřejnění smlouvy by podle něj mohlo vést k právním sporům mezi obcemi a dodavateli.

Jiránek se domnívá, že původní návrh chtěl bojovat proti korupci hlavně administrativou. V senátní verzi však zůstává stejná administrativa (vyvěšování smluv na internet), jen se její dodržování bude obtížněji kontrolovat. Návrh tak připomíná protikorupční boj proti anonymním akciím. Dodnes totiž není možné zjistit, kdo stojí za nastrčenými vlastníky českých firem.

Autorka: Jitka Vlková

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.

Pokračujte ve čtení