Pytláci v ČR zabijí ročně až desítky vyder, varuje MŽP a ALKA Wildlife

„Pytláctví chráněných druhů je velmi závažným a celorepublikovým problémem, který dlouhodobě a závažně ohrožuje řadu chráněných druhů. Týká se zejména šelem, jako jsou vydra, rys, vlk, medvěd, ale i dravců. Ti bývají nejčastěji tráveni nelegálním jedem karbofuranem. U šelem to je zastřelení nebo chycení do želez. I když všechny tyto způsoby jsou považovány za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny a hrozí za ně přísné tresty, případů pytláctví a trávení zvláště chráněných zvířat neubývá,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Ukazuje to počet dravců, kteří od roku 2006 uhynuli po otravě karbofuranem. V databázi, která je veřejně přístupná na internetu, byli nalezení otrávení dravci zaznamenáni na 112 lokalitách, z toho na 58 místech za posledních 5 let.

Společnost ALKA Wildlife, která se v ČR zabývá ochranou a výzkumem vydry říční od roku 1992, uvádí až 5 případů těchto nelegálně zabitých zvířat ročně. „To je ale jen špička ledovce. Z našeho výzkumu vyplývá, že ročně můžou být v ČR upytlačeny řádově desítky vyder. My se o tom ale nedozvíme, protože po nich pachatel zahladí stopy. A to je už míra, která závažně ohrožuje přežití české vydří populace do budoucnosti,“ zdůrazňuje Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.

Poslední případ pytláctví vydry přitom není starý ani měsíc. Těžce postřelená vydra byla nalezena u Mníšku v CHKO Třeboňsko loni v prosinci. I když zvíře ihned operovali v záchranné stanici ZOO Ohrada, kvůli vnitřnímu krvácení uhynulo. ALKA Wildlife spolu s Českým nadačním fondem pro vydru proto podala trestní oznámení a případ teď vyšetřuje Policie ČR.

Pplk. Michal Plesl z úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR přiznává, že nelegální zabíjení chráněných druhů patří mezi velmi závažné formy trestné činnosti v oblasti životního prostředí. Zdůrazňuje, že je třeba dál rozvíjet spolupráci nejen s orgány ochrany přírody, ale zejména s občany: „Každý, kdo se setká s případem nelegálního zabíjení chráněných zvířat, by to měl neprodleně oznámit na policii a sdělit jí všechny okolnosti případu. To značně přispěje k efektivnímu vyšetřování těchto případů. Podle trestního zákoníku může být v případě zabíjení chráněných živočichů spácháno více trestných činů. Vedle neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy také týrání zvířat a v případě trávení jde také o přechovávání omamné psychotropní látky a jedu,“ dodává podplukovník Plesl.

Za usmrcení a jiné nedovolené nakládání s chráněným živočichem hrozí pachateli až 3 roky za mřížemi - s tím, že dle závažnosti a dalších okolností může délka trestu dosáhnout až 8 let.

Ministerstvo životního prostředí bude pytláctví a zabíjení chráněných zvířat věnovat zvýšenou pozornost, a to i s ohledem na mezinárodní závazky: „V současnosti proto činíme konkrétní kroky, které by měly vést k odhalování případů nelegálního zabíjení. Patří sem provádění rozborů otrávených živočichů nebo sledování příčin úhynu, které se nyní řeší např. u vydry říční v projektu ALKA Wildlife, hrazeného prostřednictvím EHP a Norských fondů. Zároveň budeme dále prohlubovat spolupráci orgánů ochrany přírody s Policií ČR,“ uzavírá náměstek Dolejský.

Ministerstvo životního prostředí

Prezentace