První schůze poslanců

Agenti StB, komunističtí pohlaváři nebo členové Lidových milicí. Ti všichni budou mít zřejmě už brzy otevřenou cestu minimálně do vlády. A možná i do dalších funkcí ve státní správě. Vazby na režim před listopadem 1989 asi přestanou být poprvé od revoluce kariérní překážkou.

Komunisté chystají návrh, který by znamenal rychlý konec lustračního zákona. Zmínili ho jen minuty před ustavením nové sněmovny. Sociální demokracie – nejsilnější strana v parlamentu – myšlenku ústy svého předsedy podpořila.

Zbývá jen dojednat, jak bude polistopadová tečka za lustracemi v Česku přesně vypadat.

KSČM sází na novelu antidiskriminačního zákona. Její návrh by podle předsedy komunistických poslanců Pavla Kováčika mohl být hotový za dva až tři týdny. „Máme to v legislativním plánu jako prioritu,“ řekl LN s tím, že by se nově ustavená sněmovna mohla normou zabývat v lednu nebo únoru.

Širší shoda je mezi poslanci ale na jiném řešení – přijetí zákona o státní službě. Norma je součástí české legislativy už od roku 2002, zatímale není účinná. Ministři a někteří další veřejní činitelé jsou tu z působnosti zákona úplně vyňati.

V případě úřednických pozic už ale není jasné, nakolik by jejich minulost mohla vadit. Do státní služby totiž podle normy nesměli lidé, u nichž „nelze prokazatelně předpokládat, že budou ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku ČR“.

Pro šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku je přijetí služebního zákona prioritou nové vlády. „A pokud se díky tomu vyřeší problém s lustracemi u pozice ministrů, tak si myslím, že to bude jenom dobře. Protože po 25 letech od roku 1989 si myslím, že lustrační zákon už svůj smysl splnil,“ dodává. Přijetí služebního zákona přikyvuje i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Striktně proti zrušení lustrací není ani třetí partner možné vlády, lidovci. Plošný konec zákona odmítají jen TOP 09 a ODS, jichž je pětina sněmovny.

Pokračování na straně 2 Konec lustrací? Poslanci mění dějiny

Dokončení ze strany 1 Úsvit přímé demokracie podporuje řešení prostřednictvím služebního zákona. A na stejnou cestu sází i bývalý disident i český premiér ze začátku 90. let Petr Pithart. „Lustrační zákon musí být zrušený tím, že bude snad přijat služební zákon. A ten by měl být přijat ze všech zákonů jako první. Starost o čistotu lidí vezme na sebe,“ řekl LN.

ČR čelí kvůli lustracím stručné mezinárodní kritice Komunisté si na podporu zrušení lustračního zákona vzali výhradu Mezinárodní organizace práce. Ta má podle zjištění LN v nejaktuálnější formě podobu jen několika odstavců v bezmála tisícistránkovémsouhrnu z konference o situaci v jednotlivých státech světa.

Právě s odkazem na ni ale na nadužívání lustračního zákona upozorňuje také ombudsman a bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský. „Může být v roce 2013 ohrožena bezpečnost České republiky, získá-li práci na pozici ředitelky či ředitele mateřské školy osoba s komunistickou minulostí?“ ptá se Varvařovský. Varuje před snahou rozšiřovat působnost zákona i na další funkce a připomíná, že lustrace měly smysl jako dočasné řešení posilující bezpečnost republiky a nyní mohou mít podobu diskriminační. Také Parlamentní shromáždění Rady Evropy v roce 1996 konstatovalo, že cílem lustrací byla ochrana nově vznikajících demokracií. „Nikoliv pomsta na lidech, kteří by byli tímto způsobem trestáni a u nichž by byla presumována vina. Ta může být zkoumána jedině na individuálním základě,“ stojí v dokumentu.

Experti ale připomínají: mezinárodní souvislosti nás netlačí ke změně. „Nevím o tom, že bychom měli problém. Upravit vnitřní předpisy ve státní službě je záležitostí každého státu,“ řekl LN expert na pracovní právo Milan Galvas z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Podobného názoru je i jeho kolega Vladimír Týč, expert na evropské právo.

Na Slovensku skončil lustrační zákon už v roce 1996. Polsko sice lustrace v roce 2006 zkusilo rozšířit i na neveřejný sektor, tuto praxi ale radikálně omezil tamní ústavní soud. Maďarské řešení pak selhávalo v tom, že nikoho nemohlo donutit k odchodu. Ve funkci tak vydržel třeba premiér obviněný ze spolupráce s KGB.