Profesor Vostatek sepisuje pro Babiše reformu důchodů. Pomoci má nejchudším penzistům

Objednal si ji u něj šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Bez dalších podrobností to zničehonic ministr financí prozradil v dubnu ve sněmovně, kde mluvil o rovném důchodu.

Konkrétní představu, jak by mohly v budoucnu vypadat důchody, zatím ale ještě nemá. V červnu ministr financí chystá konferenci, kde detaily představí. Babišův základní požadavek je, aby se zvedly penze lidem s nejnižšími důchody. Jaroslav Vostatek svou studii, kterou sepsal pro Babiše, představil HN. „Hlavním cílem je udělat systém transparentnější, dnes lidé výpočtu své penze vůbec nerozumí,“ vysvětluje svůj záměr profesor.

Jako znalec nejrůznějších typů penzijních systémů v mnoha zemích Babiše přesvědčuje tím, že rovný důchod je vlastně liberálním modelem – a hnutí ANO se přece snaží být liberální stranou.

„Zájem ministerstva financí o mé studie mě samozřejmě těší,“ říká Vostatek, který je zároveň členem důchodové komise u ministerstva práce a sociálních věcí. V ní ovšem kvůli svým nekonvenčním představám není mezi kolegy v čele s předsedou Martinem Potůčkem zrovna oblíben.

Základem Vostatkovy varianty je takzvaný rovný důchod, který navrhuje ve výši 30 procent aktuální průměrné mzdy v zemi. Dnes by tak činil zhruba osm tisíc korun jako minimální jistota, na niž by měli od státu nárok všichni. Polepšilo by si tak sedm procent nejchudších penzistů, kteří dnes mají nižší důchod.

Pro rovný důchod, který existuje například ve Velké Británii, v Irsku, Nizozemsku nebo na Novém Zélandu, se před lety nadchla také ODS, která jej navrhovala ve výši 20 procent základní mzdy.

Současný Vostatkův návrh počítá ale nově s tím, že penze by měla dvě složky. Kromě společné „státní“ penze, která je solidární, by ještě příjem obsahoval zásluhovou část. Ta už by se odvíjela od toho, kolik kdo vydělává, tedy z odvedeného sociálního pojištění. „Smyslem mého návrhu je oddělit solidaritu a zásluhovost,“ říká Vostatek. „Tohle rozdělení důchodů na dvě složky doporučuje i Světová banka,“ dodává.

Právě malou zásluhovost současného českého penzijního systému vytkl vládě v roce 2010 Ústavní soud, když dal za pravdu penzistovi, který si stěžoval na svůj malý důchod ve vztahu k dřívějším vysokým příjmům.

Problém je hlavně v názvosloví. Dnes se penze platí z důchodového pojištění, které je ve skutečnosti spíše daní. Proto profesor Vostatek požaduje, aby se pojištění ze současných 28 procent snížilo zhruba na 17 procent. Každý by měl u státu svůj penzijní účet a z těchto peněz by měl svou zásluhovou část důchodu.

Ta hlavní část – rovný důchod – by se už neplatila z pojistného, ale normálně z daní, které plynou do státního rozpočtu. Což znamená, že by se oplátkou za snížení sociálního pojištění musely zvednout některé jiné daně. „To už je věc politiků, jestli zvýší DPH, nebo spíše daň z příjmů, což je v tomto případě velmi jednoduché a schůdné,“ krčí rameny Vostatek.

Paradox je, že něco jako rovný důchod už vlastně existuje dnes. Jmenuje se základní výměra a činí 2400 korun. Tu dostávají všichni penzisté, příjem nad tuhle sumu záleží na jejich předchozích výdělcích. Zvýšení základní sazby na 30 procent průměrné mzdy v zemi by tak vlastně bylo rovnostářským opatřením, protože nejvíc by operace pomohla právě penzistům s nejnižšími příjmy. Ti dnes nejvíc doplácejí na pravidelné valorizace, při nichž stát všem stejně procentuálně navyšuje důchody.

U těch chudých ale stejné procento znamená přilepšení o desetikoruny, zatímco u bohatých jde o stokoruny. V případě rovného důchodu by se všem zvyšoval důchod vždy o stejnou částku.

Celý článek si můžete přečíst v Hospodářských novinách