Privatizace státních zásob ropy může vynést 35 miliard

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) začíná dolovat miliardy, které schraňují státní organizace.

Jednou z možností, jak vylepšit schodkový rozpočet, je i prodej více než tříměsíčních zásob ropy, benzinu a nafty, které patří Správě státních hmotných rezerv.

Podle návrhu vypracovaného ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) by se měly jednorázově nebo ve splátkách prodat zásoby v hodnotě 35 miliard Kč.

Nakupovala by nově zřízená agentura, která by pak rezervy spravovala.

V ní by měl stát prostřednictvím státních firem Mero a Čepro až 60 procent, zbytek Zavedení podobného modelu jako na Slovensku však závisí i na verdiktu Evropské komise, zda je podle evropských regulí možné použít peníze z prodeje zásob na snížení rozpočtového deficitu.

Na „agenturní model“, jako zvažuje Česko, přešla už většina zemí v Evropské unii, naposledy právě Slovensko. „Získání 35 miliard je určitě jedním z důvodů, proč tento materiál vznikl. I proto je důležité, jaký bude postoj Evropské komise k podobnému modelu, jako je na Slovensku,“ říká náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

„Přechodem na agenturní model by stát jednorázově či v několika splátkách získal v nouzových zásobách uložený investiční kapitál ve výši zhruba 35 miliard a zbavil by se povinnosti každoročně v rámci státního rozpočtu zajišťovat zdroje na vlastní uskladnění a obměnu,“ uvádí se v materiálu, který má MF DNES k dispozici.

Stejný materiál však současně zvažuje, že by se peníze z prodeje zásob použily na posílení role státu v petrochemickém průmyslu.

Převod hmotných rezerv ze státního podniku na polostátní agenturu má přinést zprůhlednění a zefektivnění hospodaření při správě rezerv. Agentura by si na nákup zásob musela půjčit, ale její dluh by se nepočítal do státního dluhu. Jednou z možných variant je i to, že by agentura byla pod současnou Správou státních hmotných rezerv.

Materiál současně počítá se zdražením pohonných hmot o nový poplatek, který by platili řidiči za udržování hmotných rezerv nově vzniklé agentuře.

Firmy v oboru zatím nechtějí k novému návrhu příliš mluvit a čekají, až návrh dostane jasnější obrysy. „Myšlenka není vůbec špatná, funguje to i jinde. Mám ale problém s tím, aby se poplatek vybíral zvlášť. Už teď stát neumí vybírat daně,“ míní Ivan Indráček, šéf Společenství čerpacích stanic.

Podle Václava Louly z České asociace petrolejářského průmyslu je zatím ještě předčasné říkat, zda si čerpací stanice promítnou nový poplatek do ceny, nebo ho zaplatí ze svých marží.

I ministerstvo však očekává spíše zdražení. „Poplatek bývá většinou promítnut do cen pro konečné spotřebitele,“ uvádí ministerstvo ve svém materiálu.

Zároveň je však možné, že se chystané změny u stojanu neprojeví, protože by se o poplatek za uskladnění snížila spotřební daň vybíraná z nafty a benzinu.

Půjde hlavně o politické rozhodnutí. „Budeme o tom vést diskusi s MPO. Děláme na to odborné posouzení, není na to jednotný názor,“ řekl ministr financí Andrej Babiš na dotaz MF DNES, zda se poměrně sníží spotřební daň. Dosud motoristé odvedou z každého zaplaceného litru více než polovinu na daních.

Pokusy o převod ropných zásob mimo Správu státních hmotných rezerv proběhly v minulosti několikrát, naposledy v roce 2012. Neprošly ale ani vládou.