Politici se shodli: armádě je nutné přidat

Z médií
Zpět na Zprávy

Jako atrapa salámu v řeznictví. Zvenku na pohled pěkná, ale uvnitř prázdná. Tak experti Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany charakterizovali českou armádu. „Pro některé druhy bojové techniky máme munici jen na několik dnů boje, spojovací technika na vozidlech a místech velení není kompatibilní, a tudíž by v boji bylo velmi obtížné velet, ve skladech není potřebná zásoba materiálu ani pro řadové jednotky, natož pro úhradu bojových ztrát a pro mobilizaci,“ píše se v aktuální Zprávě o stavu zabezpečení obrany ČR v roce 2014 – mýty a realita.

Až pětitisícové jednotce, kterou Česko slíbilo poskytnout pro akce Severoatlantické aliance, zase některé materiály vydrží jen na týden boje. A to se Praha zavázala, že oddíl může operovat až půl roku. Jen doplnění zásob na jeden měsíc by stálo téměř 20miliard korun. „V letectvu je situace obdobná. Máme supermoderní nadzvukové i podzvukové letouny a vrtulníky, ale chybí pro ně munice a finanční krytí letových hodin pro kvalitní výcvik pilotů i pozemního personálu,“ uvádí dokument.

Jde přitom už o několikáté varování v řadě. Na stav české armády si stěžoval nejen generální tajemník NATO, ale políček schytal ministr obrany Martin Stropnický (ANO) i tento týden ve Washingtonu. Pokáral ho jeho americký protějšek Chuck Hagel. „Ministr Hagel to řekl zdvořile, ale jasně. Jedna celá jedna desetina procenta HDP je málo. V bezpečnostní sféře nelze žít na dluh. Musíme zvrátit nepříznivý trend a výdaje na obranu začít postupně zvyšovat,“ popsal Stropnický schůzku.

Mezitím se v Praze premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) shodl s prezidentem Milošem Zemanem, že snižování vojenského rozpočtu je nutné zastavit. Příští rok by mohl zůstat ještě na současné hladině 41,9 miliardy, poté by měl začít mírně růst.

Z celkové sumy má ovšem vojsko minimum. Sedm miliard spolknou výsluhy a penze, 18 miliard mzdy, 12 miliard každodenní činnost a k dispozici pro investice a opravy zůstává vojákům jen pět miliard.

„Armáda je pod hranicí udržitelnosti. Pokud se s tím velice rychle něco neudělá, některé její schopnosti zaniknou,“ glosoval situaci již dříve Petr Pavel, náčelník generálního štábu.

Experti i politici se shodují, že jednorázové navýšení rozpočtu nic neřeší. Vojsko by takové „rychlé“ peníze nedokázalo smysluplně využít. Mnohem zdravěji funguje dlouhodobé plánování strategií a nákupů navázané na postupný růst přidělených financí.

Babiš vojákům přidá Že obranný rozpočet dosáhne dvou procent HDP, není reálné. Ostatně tuto úroveň splňuje jen minimum členů NATO.

Dosažitelnější je alespoň hranice 1,5 procenta. Na ní už se předběžně shodly demokratické parlamentní strany při oslavách patnáctého výročí vstupu Česka do NATO. „Finální podoba deklarace by měla být podepsána v srpnu,“ doufá Zbyněk Pavlačík z nadace Jagello 2000, která vznik dohody iniciovala. A politici neoficiálně dodávají, že přislíbit armádě 1,5 procenta musí ještě letos v létě i proto, aby na zářijový summit NATO ve Walesu přijížděli jako věrohodní partneři s konkrétními činy.

Zásadní pro naplnění deklarace bude postoj ministerstva financí, jež peníze rozděluje.

I když šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO) nejdřív nechtěl o navyšování financí pro obranu slyšet, pod tlakem událostí na Ukrajině a po schůzce s představiteli armády začíná otáčet. „Obrana patří mezi priority rozpočtu. Uděláme maximum, abychom v následujících letech rozpočet navýšili,“ prohlásil Babiš pro LN. Jedním dechem vyjmenovává podmínky: vojsko musí nakupovat transparentně za konkurenční ceny a zbavit se špatné pověsti z minulosti.

***

Upadající financování armády Rozpočet ministerstva obrany klesá dlouhodobě, navýšení zaznamenal jen v roce 2009. Dnes tvoří 1,08 procenta českého HDP, jako členové NATO jsme se však zavázali, že výdaje na obranu neklesnou pod 2 procenta HDP. Politické strany tak alespoň chystají memorandum, kde se zavážou, že v nejbližších letech budou armádě dávat 1,5 procenta HDP.

Pokračujte ve čtení