Pochybný majetek zabaví stát

Úřad řízený Andrejem Babišem (ANO) dává přednost novému typu soudních řízení. Politici z ČSSD by však raději podezřelý nepoměr mezi příjmy a majetkem řešili přes berní úřady a doměření daně. V obou případech by ten, kdo neprokáže legální původ příjmů, o celý tento majetek přišel.

Ve variantě, k níž se kloní ministerstvo financí, by státní zástupci spolu s policií, celníky a finančními úřady podávali ke krajským soudům návrh na žalobu. Podmínky by byly dvě – museli by mít indicie, že peníze pocházejí z trestné činnosti a současně majetek podezřelé osoby významně převyšuje přiznávané příjmy. „Jde o pracovní návrh, který čeká diskuse na vládě i v koalici. Teprve vybranou variantu rozpracujeme do podoby zákona,“ říká Radek Ležatka, mluvčí ministerstva, které návrh zatím nechce podrobněji komentovat.

Podle systému, který vypracoval resort financí spolu se spravedlností, by tak povinné odhalování majetkových poměrů nedopadalo plošně na každého, kdo by si za předešlý rok přišel k „nadměrnému“ jmění. S důkazy by musel přijít jen ten, kdo by byl současně podezřelý ze zločinu.

V trestním řízení bude muset žalobce nade vši pochybnost dokázat, že majetek má nelegální původ, jinak ho není možné zabavit. Ve zvláštním řízení by se před soudem střetly důkazy státního zástupce a žalovaného.

Soudce by pak rozhodl, jestli se podezření prokázalo – pokud ano, nelegální majetek propadne státu. „Je to varianta, která v některých státech funguje. Nedokážu odhadnout, kolik by takových řízení bylo, ale na rovinu říkám, že v počtu lidí, který teď máme, to zvládat nepůjde,“ říká šéfžalobce Pavel Zeman.

Zatím nelze říci, jak by se k částečnému přenesení dokazovací povinnosti na žalovaného postavil Ústavní soud. „České právo takovou možnost nezná, nikdy neprošla testem ústavnosti,“ uvádí v analýze ministerstvo spravedlnosti. Problém by mohl být i se zpětnou účinností zákona. Analýza navrhuje, aby povinnost prokázat, odkud pochází podezřelý majetek, sahala deset let nazpátek. Čím hlouběji do minulosti, tím měkčí nároky by soud na důkazy od žalovaného kladl.

„Kdokoli by se logicky bránil, že to nemohl vědět dopředu a neschovával si účtenky nebo doklady o příjmu. Prokazování by bylo nesmírně těžké i v těch případech, kdy by všechno bylo naprosto legální,“ uvádí advokát Tomáš Sokol, který se na ekonomickou kriminalitu specializuje.

Ministerská analýza ale předpokládá, že majetek, u kterého je podezření na nelegální původ, žádnou právní ochranu nemá. Nicméně ani resort spravedlnosti nechce materiál komentovat, dokud ho neprojedná vláda. Náročná debata čeká vládní sestavu podle předpokladů zhruba v polovině září, zákon by pak měl začít platit od poloviny příštího roku.

Jako vládní návrh se objevil pouze za dob premiéra Miloše Zemana a opoziční smlouvy, kdy Klausova ODS pro nápad nehlasovala.

Rozsáhlé zkušenosti s mafií přiměly Itálii k tomu, aby zavedla jeden z nepřísnějších zákonů o zabavení nelegálního majetku na světě. Jen v roce 2009 tu tak dočasně zmrazili v přepočtu majetek za 22 miliard korun. Odhaduje se, že tamní výnosy z organizovaného zločinu dosahují 4,1 bilionu korun. Mafiáni mají povinnost dokázat italským soudům, že k majetku přišli legální cestou. Když je nepřesvědčí, stát jim jmění sebere. Stejně jako jejich příbuzným nebo spolupracovníkům. Podobný scénář je zatím v České republice nereálný – v trestním řízení sice mohou žalobci a policie dočasně zmrazit podezřelé účty, ale když nade vši pochybnost neprokážou, že majetek pochází z nelegálních zdrojů, musejí peníze vrátit tam, kde je vzali. To ilustruje například případ někdejšího poradce Černínského paláce Karla Srby. I když musel do vězení za přípravu vraždy, zabavené miliony dostal zpátky. Přestože podle svých oficiálních příjmů si nikdy nemohl takové peníze vydělat a „kulhalo“ i jeho tvrzení, že mu peníze nechal jeho dědeček v krabici pod postelí.

V polovině září má na vládu přistát návrh zákona, který by situaci změnil. Nemá to už být stát, kdo musí dokázat, že peníze pocházejí ze zločinů, povinnost dokázat, že k nim přišel legálně, má mít naopak obžalovaný.

Chybí lidi Ministerstva financí a spravedlnosti už zpracovala analýzu možných řešení. Zatímco oba resorty ve správě hnutí ANO preferují, aby se konfiskace řešila ve zvláštních soudních řízeních, ČSSD chce zůstat u modelu majetkových přiznání. „Daňová kontrola by měla přijít vždy, když se ukáže disproporce mezi skutečným a zaevidovaným stavem,“ řekl například ministr Jiří Dienstbier na nedávné debatě v Senátu.

V takovém případě by měla „hlídací“ povinnost daňová správa. Stejně jako před soudem, i tady by to byla podezřelá osoba, kdo by musel dokazovat, že státu nic nedluží. Pokud by se jí to nepodařilo, mohl by jí stát daň doměřit až do sta procent, což je vlastně zabavení. Právě tomu se ministerstvo financí v analýze brání. „Nebudou respektovány základní principy daňového práva. Daň nemá být sankce,“ argumentuje ministerstvo v analýze.

Ať už padne jakékoli rozhodnutí, v obou případech budou zapotřebí noví zaměstnanci. Daňová správa ani státní zastupitelství nemají k dispozici dost lidí, aby nový úkol zvládly. Alespoň ne tak, aby nesl výsledky a neskončil po vzoru Slovenska. Zákon o prokazování původu majetku tu platí od roku 2011 a dosud podle něj nebyl nikdo odsouzen, i když podněty na finanční policii může poslat kdokoli.

Jde navíc už o druhý slovenský pokus, ten první z roku 2005 zrušil tamní Ústavní soud kvůli retroaktivitě.

***

JAK SE PŮVOD MAJETKU PROKAZUJE VE SVĚTĚ

VELKÁ BRITÁNIE Na ostrovech se zákon proti nelegálním příjmům teprve připravuje. Měla by vzniknout speciální agentura CARA, která bude vyšetřovat a zabavovat majetek zločinců. Vyšetřovatelé by měli dostat možnost zmrazit aktiva podezřelých. O tom, zda peníze pocházejí z trestné činnosti, by následně rozhodl Nejvyšší soud. Ředitel agentury CARA bude moci vyměřovat bossům kriminálního prostředí daňový výměr – na daň z příjmů, dědickou, z kapitálových výnosů i nedoplatek na národním pojištění. Podezřelý bude mít možnost dokázat, že jeho majetek pochází z příjmů, které zdanění nepodléhají.

SLOVENSKO Zákon o prokazování původu majetku tu mají od roku 2011 a je označován za bezzubý, protože zatím podle něj nemusel majetek prokazovat vůbec nikdo. Systém funguje na principu civilního soudu, kam se obrátí žalobce na podnět finanční policie. Ta zakročí, když hodnota majetku podezřelé osoby převyšuje její prokazatelné příjmy o 1500násobek minimální mzdy.

NĚMECKO Stejně jako v Rakousku tu nelegální zisky řeší trestní řád, nikoli daňová správa. Pokud se u soudu prokáže, že majetek byl získán nelegálně, může ho stát zabavit.

FRANCIE Daňová správa se zaměřuje na nesrovnalosti mezi životním stylem a vykazovanými příjmy. Životní styl se měří podle dvanácti ukazatelů, mezi něž patří například domácí zaměstnanci, auta, lodě, dostihoví koně, lovecká práva nebo účast v golfových klubech. Tomu, kdo si žije nad poměry, se může zvýšit daňový základ o paušální částku podle toho, jak „si žije“.

USA A NOVÝ ZÉLAND Obě země počítají s tím, že poplatníci uvedou nelegální příjmy ve svém daňovém přiznání. V USA tak má být na řádku 21 v příslušném formuláři uvedeno slovo „zpronevěra“. Daňová správa si z nelegálního příjmu vezme daň, a ten, kdo se takto přiznal, bude souzen za zpronevěru – odpadne mu ovšem stíhání za daňový únik. Nový Zéland při danění nerozlišuje mezi legálními a nelegálními příjmy, ty nezákonné daní v režimu podnikání, a patří sem příjmy ze sázek, výroby a prodeje drog, krádeží, vloupání a zcizení kreditní karty.

SLOVINSKO Zákon umožňuje zabavit majetek, u kterého je podezření, že nemá legální původ, a jeho hodnota současně převyšuje 50 tisíc eur. Zároveň na Slovinsku funguje i daňový zákon, který hlídá nepoměr mezi příjmy a majetkem. V případě nesrovnalostí může stát majiteli doměřit daň ve výši 70 procent. Správa může takto prověřovat majetek 10 let dozadu.