Píp, píp... píše vám ministr

Z médií
Zpět na Zprávy

Ministr vnitra oznamuje na sociální síti Twitter zadržení „osoby napojené na teroristy“. Ministr spravedlnosti zase cituje po prezidentově projevu paragrafy z trestního zákoníku. Politici našli snadný způsob, jak něco sdělit hodně rychle. A někdy i dost ukvapeně.

Pečlivě budovaná image ministra vnitra Milana Chovance coby ministra všech policistů, se někdy zvrtne, takže spíše působí jako policejní mluvčí.

Zvlášť když zapojí svůj Twitter a oznámí třeba, že „Česká policie zadržela mezinárodně hledanou osobu podezřelou z vazeb na teroristy“.

Krátké sdělení, které možná mohlo vzbudit více poplachu, než by bylo nutné, označují někteří politologové za nevhodné. „Takto závažná informace by asi vyžadovala podrobnější sdělení. Navíc nevím, zda by to měl vůbec sdělovat ministr vnitra, či raději policie,“ říká politolog Ondřej Klapal z Univerzity Karlovy.

Chovancův tweet však nebyla jeho sóloakce – procházel několika rukama, a jak tvrdí zdroj MF DNES, tak to u správy Chovancova Twitteru chodí běžně. Ten o osobě napojené na teroristy se ladil i s policejní mluvčí. Teprve pak mediální poradci ministra povolili větu vyvěsit na web. Chovanec však tvrdí, že si tweety píše vždy sám. „Někdy se o tématu či finální formulaci radím s kolegy z komunikace,“ tvrdí Chovanec a zveřejnění zmíněného tweetu považuje za zcela správné.

Není však zdaleka sám, kdo si Twitter našel jako rychlý kanál pro komentování čehokoliv a sdělování i zásadních informací.

Politici však někdy přešlápnou a raději Twitter přestanou na čas používat – to proto, že místo pozitivního oslovování voličů se jim podaří je akorát rozezlít. Třeba ministr dopravy Dan Ťok či primátorka Adriana Krnáčová už takovou pauzu měli. Krnáčové „selfie“ s vyšpulenými rty a různé komentáře vyvolaly na jejím twitterovém účtu hodně negativních reakcí. A poradci se lekli. Nyní zase Krnáčová v twitterovém světě více ožila.

Jenže problém vidí odborníci jinde. Twitterové účty politiků začaly plnit i informace z jindy neveřejných jednání. „Rozmáhá se problematická praxe. To když politici třeba z koaličních jednání, která mají být utajená, vynášejí zprávy na sociální síť. Může to jejich partnery poškodit. Navíc anonymita sociálních sítí vede k tomu, že výroky na nich jsou emotivní a ne racionální,“ říká Bureš.

Ministr financí Andrej Babiš tak přes Twitter útočil třeba na svého vládního kolegu, ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, až spory musel řešit premiér Bohuslav Sobotka.

A ministr spravedlnosti Robert Pelikán zase vyjádřil svůj názor po svém. V den, kdy prezident Miloš Zeman vystoupil po boku Martina Konvičky 17. listopadu na Albertově, zveřejnil na Twitteru citaci z trestního zákoníku. Poznamenal, že veřejné šíření nenávisti vůči některému náboženství se trestá až dvěma roky ve vězení. „Jen jsem citoval trestní zákoník, co jiného by měl ministr spravedlnosti dělat?“ odmítal Pelikán, který si své příspěvky píše sám, že by jeho reakce byla ukvapená.

„Jsou politici, kteří s Twitterem umějí pracovat. Třeba u vicepremiéra Pavla Bělobrádka je vidět, že si svůj účet spravuje sám. Andrej Babiš zase, co vím, posílá své věty lidem, kteří mu je na Twitter pak dají. Je vidět, že to úplně sám nedělá,“ myslí si Klapal.

Babiš má k ruce hned dva pomocníky, kteří mu kontrolují věty, jež chce pustit do světa. „Devadesát pět procent toho, co jde na Twitter, je nápad pana Babiše, ale nechává si to zkontrolovat,“ říká mluvčí ANO Vladimír Vořechovský.

Autorka: Adéla Paclíková

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.

Pokračujte ve čtení