Pelikán jde po nejobávanějším exekutorovi

Vránův úřad provádí ze všech 160 exekutorů už léta nejvíce terénních (mobiliárních) exekucí, tedy zabavování a dražení majetku dlužníků. Pracuje v něm 185 zaměstnanců a ročně řeší až 70 tisíc případů.

Důvodem žaloby jsou opakované a podle ministerstva oprávněné stížnosti na postup Vránova úřadu. Právu to potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

Přišli do domu i se zájemci o koupi
„Ministr Pelikán podal kárnou žalobu na exekutora Vránu. Cílem je odvolat pana Vránu z pozice exekutora. Bude se zřejmě slučovat s jinou věcí, která už na něho na správním soudě leží. Panu Vránovi skutečně hrozí odvolání,“ potvrdila Právu Hrochová.

Zaměstnanci exekutorského úřadu Přerov podle ní v jednom z případů, kdy se měl dražit dům dlužníka, do objektu přišli i se zájemci o pořízení tohoto domu. „V nemovitosti byla přítomna pouze matka povinného, stará paní, která odmítla otevřít, protože se bála, co se děje. Vykonavatelé exekutora Vrány si povolali zámečníka, do domu vstoupili a udělali v něm prohlídku s potenciálními dražiteli i bez přítomnosti povinného,“ popsala Právu Hrochová.

Podle ministerstva spravedlnosti tím došlo k narušení domovní svobody.

Vrána se ústy svého mluvčího Radovana Bajgara brání. Podle něj zákon nepřekročil. „JUDr. Tomáš Vrána vnímá snahu o své odvolání jako záležitost mnohem více politickou než právní,“ sdělil Právu Bajgar.

Smí vstoupit i bez dlužníka
Podle něj zákon obhlídky objektů výslovně nezakotvuje, ale ani nezakazuje. „Možnost provedení obhlídek není v ČR ničím neobvyklým, pracuje s ní občanský soudní řád, v zákoně o veřejných dražbách je dokonce povinná. Díky obhlídce je zájem dražitelů o nemovitost vyšší a tím i výnos z dražby. Desítky exekutorů proto standardně obhlídky nařizují v zájmu zvýšení transparentnosti dražeb,“ napsal Bajgar.

Povolat zámečníky vykonavatelé ze zákona mohou, stejně tak jako vstoupit do domu bez účasti dlužníka. Vránovi exekutoři tvrdí, že daný dům se vydražil za mnohem více, než činila odhadní cena, a to i díky obhlídkám, což je v zájmu dlužníka, aby se z majetku utržilo co nejvíce.

V tomto případě činila vyvolávací cena 453 tisíc korun a dům byl nakonec vydražen za 997 tisíc korun.

Na námitku, že na Exekutorský úřad Přerov již léta chodí nejvíce stížností, reagují tím, že přerovský úřad provádí nejvíce terénních exekucí, takže je i nejvíce terčem stížností.
„Řešíme kolem deseti procent exekucí v rámci celé republiky. Z hlediska dohledu jde o jeden z nejkontrolovanějších úřadů. Přesto poměr kárných řízení či stížností k počtu vyřizovaných exekucí nijak nevybočuje z průměru,“ tvrdí Bajgar.

Například v roce 2012 ministerstvo udělilo Vránovu úřadu sedm výtek a byla podána kárná žaloba, na základě které Vrána zaplatil pokutu 80 tisíc. V roce 2013 mu udělilo jednu výtku.

Hrochová dodala, že ministerstvo si je vědomo, že s odvoláním Vrány nemusí skončit celý přerovský úřad, neboť fakticky ho řídí a ovládá jeho management. Pokud by byl Vrána soudci odvolán, vypíše se na pozici přerovského soudního exekutora výběrové řízení, do něhož se může někdo z vedení úřadu přihlásit.

O jeho výsledku rozhoduje komise Exekutorské komory. V ní ovšem panuje ze strany dalších exekutorů vůči přerovskému úřadu značný odpor, což se projevuje i ve válce mezi exekutory, zda zavést jejich rajonizaci (teritorialitu) podle místa bydliště dlužníka, nebo ne.

Autor: Jindřich Ginter

Článek si můžete přečíst v Právu.