Pavel Telička: Do vlády se nehrnu, víc mě to táhne do Evropy

Jaký je váš vztah s ANO? Jste straník, poradce…?

Jsem nestraník, sympatizant, člověk, který se s hnutím identifikoval, podporuje ho účastí v kampani. Zároveň jsem se podílel na některých částech programu a diskusích o strategii.

Kdy vás Andrej Babiš začal přemlouvat?

Nebylo to přemlouvání, ale diskuse. První rozhovor na toto téma se mohl odehrát někdy před rokem a půl. Nabyl jsem dojmu, že nechtěl být lídrem hnutí. To byla první otázka.

Navrhoval vám, abyste se postavil do čela?

Ano. Poté jsme se viděli jednou za čas. Zabývali jsme se věcnými tématy, analýzou současné situace, perspektivou její změny. Postupem času jsme se opět dostali do situace, kdy se nastolila otázka mého zapojení. Krystalizovala diskuse o lídrovi pro evropské volby. Věci ale dostaly rychlejší spád. V době, kdy se sestavovaly kandidátky, se otevřela otázka mé případné kandidatury do sněmovny jako lídra v některém z krajů.

Proč jste nešel do parlamentních voleb?

Důvodů je několik. Celou dobu probíhala diskuse o evropské politice, kde vidím svou výraznější přidanou hodnotu. Druhý důvod je ten, že devět let podnikáme. Byť naše podnikání souviselo především s korporátní sférou, přesto si myslím, že musí být čistý řez. Musíte v podnikání skončit. Jsme tři společníci a jeden nastupuje stejnou cestu jako já, hovoříme tedy o ukončení firmy. To se ve světle toho, kdy byly vyhlášeny předčasné volby, nedalo stihnout. Teď máme horizont 31. prosince.

Nemrzí vás ale, že jste do sněmovních voleb nešel, když vidíte výsledek?

Snaha profitovat na nějakém výsledku u mě nebyla nikdy přítomná. Věřil jsem v úspěch ANO. Když jsme se s Andrejem Babišem a dalšími bavili, zmiňoval jsem tuším dvanáct a půl procenta. Byl tam prostor do toho vlaku naskočit, ale mé důvody byly legitimní. U mě to je celkem zásadní změna. Varianta vstupu do politiky dlouho nepřipadala v úvahu, přestože jsem nabídky dostával. Vždy jsem ale hned věděl, že ne. Toto byl první případ, kdy mě to nahlodávalo i v kontextu toho, že jsem věděl, že se chci vrátit do Česka.

Co se změnilo, že jste se rozhodl vstoupit do politiky, když nabídek bylo i dřív dost?

Poprvé jsem neměl pocit, že je primárně hledána marketingová hodnota člověka. Dále posledních devět let bylo velmi příjemných a naplňujících. Mohli jsme dělat pro významné mezinárodní klienty. Změna byla ale v tom, že co jsem předtím měl možnost vnímat jedenkrát, dvakrát do měsíce při svých cestách do Česka, teď vnímán každodenně. Řekl jsem si, že je to asi poslední moment, kdy je potřeba nějakým způsobem přispět ke změně poměrů.

Vždyť ale chcete odjet dělat politiku do Evropy.

Ne, to neznamená, že odejdu. V případě, že budu kandidovat a uspěji, chci mít vliv na to, jaká bude evropská politika této země, nemůžete žít někde ve Štrasburku odtržený od reality. Evropského poslance vnímám jako jakéhosi prostředníka. Každého, kdo by o tom měl pochybnosti, mohu ubezpečit, že pokud se postup bude realizovat podle současného scénáře, budu aktivní i na domácí scéně. Samozřejmě se asi těžko budeme bavit o nějaké roli v exekutivě.

Mluvíte o současném scénáři. Jaké jsou jiné? Co třeba varianta, že byste šel do vlády?

Tato varianta není na stole. Ne proto, že bych se chtěl zříkat odpovědnosti, ale od samého počátku jsme se dohodli, že bych měl vést kandidátku do evropských voleb. Pro ANO je dost podstatné uspět nejenom v parlamentních, ale i v evropských a místních volbách -má-li to být dlouhodobý politický projekt.

Dobře, ale kdyby ta nabídka přišla, přijal byste ji?

V tuto chvíli jsme někam nasměrováni, čehož se držím. V neděli mám schůzku s Andrejem Babišem, obrátil se na mě bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt se zájmem diskutovat o spolupráci mezi ALDE (skupina liberálů a demokratů v europarlamentu - pozn. red.) a ANO, obrátil se na mě také prezident ALDE. Chci to zkonzultovat s Andrejem Babišem, ale vidíte, že ty nitky jdou ke mně, protože se s nimi dobře znám, což je přidaná hodnota. Ta je podle mého vyšší než funkce v exekutivě. Jasně, pokud by se ukázalo, že ANO postrádá v určité oblasti nějakého odborníka, a přijde vedení, které řekne, že to vidí jako nutnost, pak člověk nemůže říct: Hele, fakt ne. Tuto ambici ale nemám.

Vlastně byste se podobně jako Babiš obětoval…

Neformuloval bych to jako oběť. Ale ANO má lidi, kterými může exekutivní posty obsadit kvalitně i tam, kde bych mohl být já kandidátem.

Po Praze se mluví i o tom, že byste mohl být kandidátem na eurokomisaře.

Vidím, že bych měl více chodit po Praze.

Lidí, kteří by přicházeli v úvahu, moc není…

Uvažovat se o tom dá, ale pro hnutí jsou nyní klíčovým krokem evropské volby, co přijde potom, to uvidíme. Toto bych zatím nechal na budoucí vládě. Nevyhýbám se těmto diskusím, ale úkol číslo jedna jsou evropské volby.

Jak si představit vaše kontakty v Bruselu? Zvedne vám mobil třeba šéf komise José Barroso?

Nevím, nikdy jsem to nezkoušel. Takových Teličků, kteří by chtěli volat Barrosovi, je asi řada. Je pravda, že jsme se od mého odchodu několikrát viděli. Jasně, i moje kontakty se zplošťují. Ale mám tam nějakou stopu, kterou si celá řada lidí pamatuje. S tou se dá nějakým způsobem pracovat.

Po odchodu z eurokomise jste pracoval pro významné firmy a instituce jako poradce či lobbista. Zveřejníte jejich jména v souvislosti s kampaní? Dřív jste říkal, že se o klientech moc nechcete bavit.

Nikdy jsem neřekl, že nezveřejníme klienty. Jsme společnost registrovaná v dobrovolném registru Evropské komise, všechny klienty proto musíme zveřejnit.

Říkal jste, že nebudete zveřejňovat obchodní záležitosti, tedy to, co pro ně děláte.

Ano. Do registru musíme zveřejnit percentuálně, co z toho je lobbování a jaké jsou tam zhruba finanční parametry. S tím nemáme problém. Každý klient, který si nás chtěl najmout, toto věděl. To, co se nám podařilo, ale nikdy nezveřejním. Ať to řeknou naši klienti - Transgas, Microsoft, kdokoli.

Takže budeme vědět, pro koho jste lobboval?

Ano. Věc, která se nám rozhodně nedá vytknout, je, že nejsme transparentní. Proto jsme také dlouhá léta nepůsobili na českém trhu. A proto se bráním tomu, když mě někdo nazve lobbistou. Jsme firma, která se zabývá strategickým poradenstvím, a lobbing není pro každého klienta. Navíc lobbing v českých podmínkách je úplně o něčem jiném.

To je i chyba médií, že za lobbisty vydávají lidi jako Roman Janoušek.

Novinář, když si neví rady a nechce říct, že je někdo gauner, tak řekne, že je to lobbista. Co se nás týče, zdaleka neděláme jenom Evropskou unii, pomáháme klientům i s expanzí na nové trhy. Všechno je to dohledatelné. Byli i klienti, které jsme z důvodů jejich reputace odmítli. Někdy nám míra penetrace ekonomiky a politiky nedělala dobře.

Jaký máte dnes vztah s Milošem Zemanem?

Nevím. V dobách, kdy jsem byl státním tajemníkem pro evropské záležitosti, jsem s ním byl v kontaktu téměř denně. Poté byla pauza. Následně mě pozval na Vysočinu. Byl jsem tam dvakrát, dal mi také nějaký politický námět, já mu řekl, že ne. A poté byla opět pauza. Letos jsme měli dvě schůzky. Druhá mohla být v květnu, v červnu, první asi šest týdnů po jeho nástupu do úřadu. Probírali jsme některá věcná témata, na závěr druhé schůzky proběhlo téma ještě politické. Pak jsem měl mít ještě rozhovor s jeho blízkými spolupracovníky.

Nabízeli vám, abyste šel do vlády Jiřího Rusnoka?

Ne, to byla nabídka ohledně strany zemanovců. Od té doby žádný kontakt nebyl. Takže jestli pan prezident přijal odmítnutí s pochopením anebo bez pochopení, nevím. V minulosti jsme ale měli korektní, až dobrý vztah. Kdykoliv pan prezident řekne, ať naběhnu, že potřebuje něco probrat, učiním tak. Že mám kritické názory na některé kroky, které dělá, je ale pravda.

A znáte se dobře s Bohuslavem Sobotkou?

Viděli jsme se několikrát. Ten vztah v porovnání se vztahem k panu prezidentovi se nerozvinul. Sobotka nebyl nikdy u toho, když se mnou vedení sociální demokracie komunikovalo.

Dobře se ale znáte s Vladimírem Špidlou.

Ano, s tím se známe velmi dobře.

Předával jste mu post eurokomisaře…

To jo, ale já bych to nezužoval jen na to. Mám s ním zkušenost, když byl premiérem a já byl vyjednavačem. To byla zkušenost pozitivní. Není to asi typ člověka, se kterým bychom chodili na pivo, ale známe se velmi dobře, ostatně jako další lidi z ČSSD.