Pavel Telička Mezi farmáři a auty je rozdíl

Jak víme, ne vždy je druhý díl stejně dobrý jako první. I tentokrát se pokračování nepovedlo. Kromě toho, že Jan Keller „zasvěceně“ předpověděl, do které frakce se ANO v EP začlení a jaký volební výsledek bude mít, rozhodl se srovnat své vyjádření o farmářských trzích a mé o jedné z projednávaných otázek v rámci budoucí dohody s USA, která se týká pro naši ekonomiku zásadního automobilového průmyslu.

To srovnání značně pokulhává. Zatímco se proti jeho vyjádření ohradilo kromě jiných třeba ministerstvo průmyslu vedené Janem Mládkem z ČSSD, ale také samotní farmáři či americká ambasáda (dohoda podle nich dle očekávání nebude mít na farmářské trhy žádný vliv), já jsem poukázal na legitimní požadavek, aby se EU zasadila nejen o liberalizaci dovozních cel, ale také sladění standardů. Nikoliv náhodou. Ten problém tady totiž reálně skutečně existuje.

Na úrovni Evropské komise se objevuje názor, že by se s USA mohlo kvůli hladkému průběhu dalších jednání zatím dohodnout jen odbourání cel a že by se standardy (sjednocení veškerých technických homologací) mohly nechat na později. To by však mělo zásadní dopad třeba zrovna na český automobilový průmysl, protože auta z USA jsou mnohdy levnější a jejich standardy nejsou tak přísné jako v Evropě.

Na rozdíl od pana Kellera jsem dodal, že je ještě čas tento fakt Evropské komisi vysvětlit, aby evropští výrobci aut nebyli znevýhodněni. Na rozdíl od Kellera netvrdím, že když bude někdo volit Teličku nebo hnutí ANO, tak tento problém náhle zmizí.

S panem Kellerem se lišíme jak ve věcné rovině (tvrzení o farmářských trzích je nesmysl, legitimitu mého názoru potvrdili i zástupci průmyslu), tak i v závěrech. Já vybízím k důsledným jednáním, na která je stále čas. Současně dohodu mezi EU a USA, která může do Česka přinést až 23 tisíc pracovních míst, podporuji.

Pan Keller naopak cíleně straší, což je bohužel součást zdejších předvolebních kampaní. Já nikoho nestraším, říkám věci tak, jak jsou.

Autor: Pavel Telička