Nová vláda pustí malé a střední firmy k miliardovým státním zakázkám

Typickým příkladem, který vznikající koaliční smlouva výslovně uvádí, jsou Lesy České republiky. „Dneska nemají malé a střední firmy z lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu šanci na jejich zakázky dosáhnout,“ vysvětluje místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Stát tak rozproudí domácí trh, aniž by musel sahat k nevratným dotacím.

A dojde tak i na další závazek, a sice vytváření nových pracovních míst. Konkrétně v případě změny hospodaření státního podniku spravujícího české lesy si politici slibují vytvoření stovek pracovních míst v podhorských oblastech.

„Bude to ovšem platit obecně, státní podniky podrobíme zvláštní pozornosti,“ dodává místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Souvisí s tím i závazek budoucí koalice, že lesní fond se nebude privatizovat. Zvýhodněné úvěry Hlavním nástrojem podpory malých a středních firem pak podle představ ČSSD má být státem vlastněná Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ideálně by se měl navýšit její kapitál, aby mohla financovat více projektů.

„Chceme, aby význam banky v průběhu volebního období rostl. Teď řešíme její postavení vůči rozvoji veřejné infrastruktury a podpoře malého a středního podnikání,“ sdělil HN šéf sociální demokracie a pravděpodobný příští premiér Bohuslav Sobotka s tím, že na tom se s partnery shodne.

Podobným směrem chtěla jít už vláda Petra Nečase. Jenomže s jejím pádem skončil i návrh zákona, který vztah státu, rozvojové banky a malých podniků nově upravoval. Přicházel například i s tím, že se Česko stane investorem zajímavých projektů. Peníze by se pak vracely do centrálního fondu a daly by se investovat opakovaně. ČSSD zvažuje, že se vydá stejným směrem.

Za menšími firmami míří i koaliční důraz na spolupráci středních škol s podnikateli v regionech, smlouva hovoří třeba o systému duálního vzdělávání, kdy učni tráví značnou část výuky přímo na praxi ve firmách . „Vláda bude muset udělat velké změny, aby střední školy nevychovávaly masy nezaměstnatelných. I podnikatelé uvítají spolupráci mezi nimi a kraji zřizovanými středními školami,“ je přesvědčen předseda nejsilnější parlamentní strany.

Na vhodně proškolených absolventech pak podniky mají vydělat i v případě, že jim nabídnou stálou práci. Budou totiž částečně nebo úplně osvobozeni od sociálních a zdravotních odvodů, ty po omezenou dobu uhradí stát. Opatření se má týkat i rodičů s malým dětmi či lidí nad padesát let.

Přísněji na švarcsystém Podporu byznysu ale nehodlají koaliční strany nabízet zadarmo. Dohlédnou na to, že švarcsystém nevytlačí normální zaměstnanecký poměr, chystají se přísnější pravidla. Už proto, že minimální mzda má v průběhu volebního období vyšplhat ke čtyřiceti procentům průměrné mzdy, z dnešních osmi a půl tisíce by tak poskočila na deset.

Panuje strach, aby přilepšení zaměstnancům nevedlo k tomu, že o svou smlouvu přijdou. „Máme obecně velkou obavu, že se část zaměstnanců přesune do švarcsystému, může to také znamenat problémy pro sociální systém, protože některé dávky jsou vázány na výši minimální mzdy,“ upozorňuje Jurečka.