NKÚ napadl smlouvy financí o vymáhání zahraničních dluhů

NKÚ zmínil čtyři případy možného chybného postupu ministerských úředníků z celkových sedmi. I když to úřad nezmínil, mohlo k nim dojít za působení Ivo Svobody, Pavla Mertlíka a Bohuslava Sobotky, tedy ministrů financí z ČSSD.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) včera řekl, že za jeho působení nebyla podepsána žádná deblokační smlouva bez výběrového řízení, která by byla nevýhodná pro stát.

„Od roku 2007 jsem radikálně změnil systém vymáhání zahraničních pohledávek. Místo služeb deblokátorů, tj. firem, které vyjednávají a zajišťují splacení dluhu, jsem preferoval přímé jednání se státy s cílem zvýšit transparentnost, snižovat náklady a zvyšovat výtěžnost pro stát,“ uvedl.

Současný prezident NKÚ Miloslav Kala byl za soc. dem. v roce 2002 zvolen do Sněmovny. Loni Sněmovna Kalu zvolila prezidentem NKÚ na devět let a jmenovací dekret mu předal prezident Miloš Zeman.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který byl ministrem financí v letech 2002 až 2006, k tomu na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že problematické byly především smlouvy uzavřené ještě před jeho nástupem na ministerstvo. „Řešili jsme smlouvy uzavřené v minulosti a já osobně jsem na ministerstvu identifikoval problémy, a dokonce jsme kontaktovali policii. Jsem přesvědčen, že smlouvy, které se uzavíraly za mého působení, nemohou být takto problematizovány,“ uvedl premiér. Ministerstvo financí zahraniční pohledávky začalo spravovat na základě dohod uzavřených v devadesátých letech minulého století v souvislosti s rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky. Koncem roku 1998 jejich výše přesahovala 122 miliard korun. Ministerstvo financí získalo v období 1997 až 2013 celkem 46,8 miliardy korun.

„Ministerstvo financí není při vymáhání zahraničních pohledávek úspěšné,“ konstatovala současně mluvčí NKÚ Olga Málková na základě výsledků kontroly za roky 2011 a 2012.

V letech 2011 a 2012 ministerstvo podle Málkové inkasovalo ze zahraničních pohledávek jen necelých 300 miliónů korun.

V závěru roku 2012 MF spravovalo zahraniční pohledávky civilního charakteru už jen za přibližně 16 miliard korun. Rozdíl mezi příjmy z pohledávek a jejich hodnotou představují podle MF odpisy a speciální pohledávky. Řada pohledávek je podle expertů nedobytných, řada států, které nám dlužily, se například rozpadla, došlo ke změně státního zřízení atd. Vymáhání nedobytných pohledávek patří mezi nejsložitější a také nejdelikátnější mezinárodní jednání.

Sporné deblokace

NKÚ při analýze možných pochybení konkrétně poukázal na paušální platby za správu zahraničních pohledávek u jedné z bank. „Podle NKÚ je dohodnutá paušální částka za vedení jednoho evidenčního účtu ve výši 6300 korun za měsíc stále vysoká a u většiny účtů neodráží skutečnou pracnost při jejich vedení,“ uvedla Málková.

Nehospodárně podle kontrolorů ministerstvo postupovalo také tím, že nechalo za 2,2 miliónu korun vytvořit a přitom nikdy nevyužívalo systém pro správu pohledávek. Porušilo tak rozpočtovou kázeň. Projekt ministerstvo ukončilo v roce 2011.

U sedmi kontrolovaných případů podle NKÚ nominální výše deblokovaných pohledávek přesahovala milióny dolarů. „Ve čtyřech případech ministerstvo neinkasovalo nic, ve zbývajících třech jen minimální částky,“ upozornil NKÚ.

Pro sedm kontrolovaných smluv, které měly zajistit vymáhání pohledávek třetí stranou nebo jejich prodej třetí straně, ministerstvo vybralo prostředníka, takzvaného deblokátora, bez výběrového řízení. „Smlouvy s deblokátory navíc neobsahovaly žádný institut zajištění pohledávky, přestože ministerstvo financí mělo na jejich základě inkasovat částky v řádu desítek miliónů korun,“ uvedl NKÚ.

Z ruského dluhu se získalo málo

Jako příklad zmínil NKÚ ruský dluh, který ministerstvo deblokátorovi postoupilo v roce 1999. Základní kapitál prostředníka byl jen 100 000 korun, smlouva mezi ním a ministerstvem přesto neobsahovala nezbytné zajištění ani záruky.

Původně mělo ministerstvo inkasovat 15 miliónů dolarů, částka byla po dohodě snížena na pět miliónů dolarů. Prostředník ale nezaplatil a ministerstvo nechalo dlužnou částku promlčet.

Ruská federace původně dlužila ČR 3,6 miliardy dolarů (podle dnešního kurzu asi 72 miliard korun). Pohledávky vznikly převážně z výměny zboží na přelomu 80. a 90. let.

Někdejší vláda premiéra Miloše Zemana naprostou většinu dluhu prodala společnosti Falkon Capital za přibližně 750 miliónů dolarů (15 miliard korun v dnešním kurzu), podle některých expertů nepříliš výhodně. Poslední splátku od Falkon Capital obdrželo české ministerstvo financí v létě 2012.