Nezveřejněné smlouvy úřadů budou neplatné

Z médií
Zpět na Zprávy

Bič na většinu státních úřadů a institucí, na obce s rozšířenou působností a jejich firmy, ale i na státní podniky uchystali včera poslanci. Většinou 110 hlasů přes výhrady části ČSSD schválili zákon o registru smluv, a to v původní verzi přijaté už v září Sněmovnou. Zákon o registru smluv nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

Smlouvy nezveřejněné ve stanovené lhůtě v internetovém registru se tak poté, co všechna ustanovení zákona vstoupí v účinnost, stanou neplatnými.

Rozpolcená ČSSD
Pro potvrzení sněmovní podoby normy hlasovalo 110 ze 161 poslanců, 26 jich bylo proti. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů.

Pro hlasovaly ANO, TOP 09, ODS, Úsvit a část ČSSD. Senátní verze získala podporu pouze 27 poslanců.

Sněmovna tak nevyslyšela výhrady senátorů, podle jejichž návrhu by za nezveřejnění smluv hrozila úřadům „jen“ nejméně desetitisícová pokuta. Kritici senátní verze však tvrdili, že protikorupční zákon by bez zakotvení principu neplatnosti smlouvy při jejím neuveřejnění nebyl funkční.

Iniciátor poslaneckého návrhu zákona o registru smluv Jan Farský (TOP 09) apeloval, aby podpořili původní sněmovní verzi. „Máme v zásadě tři možnosti: senátní verzi, původní sněmovní verzi, nebo neschválit nic. Lepší než senátní návrh by bylo lepší raději neschválit nic,“ prohlásil.

Oponenti, k nimž patřili komunisté a část soc. dem., kteří se nedohodli na jednotném postupu a hlasovali každý podle svého, poukazovali na obtížně odhadnutelná rizika s normou spojená.

Na rozdíl od senátorů však soc. dem. nechtěli v mediálně vyhrocené situaci dostat nálepku těch, co jsou proti zveřejňování smluv, a tím pro zachování korupčního prostředí a klientelismu.

„Ten zákon zůstal někde na půli cesty, ale to, co navrhoval Senát, už bylo za čarou,“ uvedl vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Připouští novelu, která stanoví výjimku pro národní podnik Budějovický Bud var, jak chtěli i senátoři, a možná i pro některé další firmy s podílem státu, krajů nebo obcí. Schválení sněmovní verze pochválil i ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Každý volič by měl mít právo vidět, co úředníci placení z jeho daní podepisují za smlouvy,“ po -dotkl.

Předseda KSČM Vojtěch Filip zákon označil za paskvil. Podle něj zakládá nerovnost vlastnických forem, kdy státní a veřejné vlastnictví je cíleně znevýhodněno vůči vlastnictví soukromému.

Plná účinnost až od roku 2017
Předloha předpokládá, že stát, kraje, větší obce a státní podniky budou muset od poloviny příštího roku zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru.

Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého nezveřejněná smlouva nebude platná. Pod normu mají spadat smlouvy s plněním nad 50 tisíc bez DPH.

Výjimku dostanou podle schválené předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nebude vztahovat ani na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze, což je ČEZ.

Tato povinnost se netýká ani soukromých firem čerpajících státní dotace (mj. i solární baroni), ani nevládních organizací hospodařících se státními dotacemi. Nebudou ji mít ani zdravotní pojišťovny u smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těch to smluv už upravila tzv. transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění. Z působnosti zákona je vyňato i šest institucí s rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, nýbrž sněmovní rozpočtový výbor.

Naproti tomu státní podniky včetně národního podniku Budějovický Budvar, který působí v tvrdé konkurenci a nečerpá žádné státní dotace, Českých drah, Čepra, státních fondů, jako je SZIF a jiné, výjimku nedostaly.

Autor: Stanislav Ptáčník

Článek si můžete přečíst v Právu.

Pokračujte ve čtení