„Nechceme zaplevelit zákon příliš velkými podrobnostmi“

Z médií
Zpět na Zprávy

Nový ministr životního prostředí Richard Brabec se včera dopoledne sešel se šumavskými starosty. Stejně jako deset jeho předchůdců i on sliboval, že chce připravit nový zákon o Šumavě. Už ale nemá být tak konkrétní.

Ráno jste se setkal s ředitelem šumavského parku Jiřím Mánkem. Máte nějaké výhrady k jeho práci a řízení správy šumavského parku?

Chtěl jsem se seznámit s odborným postojem správy šumavského parku. Pokud jde o moje výhrady, tak problém vidím v tom, když se správa parku chová tak, že prohráváme následně některé soudy. Vidím tam vyostřenost a konflikty, které nikde jinde nejsou. Chápu, že problematika Národního parku Šumava je jiná než Národního parku Krkonoše, ale určitě budu chtít slyšet odpovědi na některé otázky, ke kterým jsme se zatím nedostali.

Zmiňoval jste na schůzce se starosty, že chcete být tím, za něhož začne platit nový zákon o šumavském parku. V minulosti vzniklo několik variant, na stole jsou v podstatě tři poslední. Využijete je jako předlohy?

Nyní je na programu kompilát toho, co tu vznikalo. V návrzích už asi bylo vše napsáno, v některých toho však bylo příliš mnoho, v jiných málo. Půjdeme cestou méně podrobného zákona. Nechceme zaplevelit zákon tím, že tam budou příliš velké podrobnosti. Návrh by měl být stručný, navazovat na zákon o ochraně přírody a krajiny. To, co je specifické pro Šumavu, může být v podzákonné legislativě.

Kdy byste chtěl mít tento kompilát hotový, abyste ho poslal ke schválení?

Věřím, že letos, ale nechci za každou cenu pospíchat.

Je jednou z věcí, která by mohla z tohoto nového návrhu zákona vypadnout, rozdělení prvních zón na dva typy? Na bezzásahové a ty, kde jsou možné zásahy proti kůrovci?

Na to neodpovím, to je detail, který budeme posuzovat v dalších debatách. Nechci vyslat unáhlený soud.

Šumavu jste nazval spící šípkovou Růženkou. Čím ji probudit?

Je to definice stavu, v jakém se nyní obce ocitly. Probuzení je o tom, abychom si jasně řekli, jaká mají být pravidla, a obce konečně věděly, s čím mohou počítat. Nemusí to však vždy být o tom, že se vším budou souhlasit. Otázkou pak je, jaké politické a lobbistické debaty budou v parlamentu z hlediska zájmů jednotlivých skupin. Probuzení ale je v tom, nebát se rozhodnout.

Pokračujte ve čtení