Náhradní rodinná péče v České republice potřebuje zásadní změny

Tiskové zprávy
Zpět na Zprávy

Chybějící koncepce rodinné politiky, absence zákona o sociálním bydlení, přebujelá administrativa, příliš dlouhá doba soudních řízení či nedostatek dětských psychiatrů a dlouhodobých pěstounů. To jsou příklady problémů, se kterými se potýkají jak zařízení péče o děti a doprovodné organizace, tak pěstouni a adoptivní rodiče. Sešli na semináři „Náhradní rodinná a institucionální péče v praxi,“ který uspořádala 15. března pod záštitou poslanecké Komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny její předsedkyně poslankyně Jana Pastuchová.

„Každé dítě si zaslouží lásku a péči rodiny. Když selže ta biologická, v ideálním případě by vždy měli nastoupit pěstouni nebo adoptivní rodiče. K tomuto ideálu máme ale v České republice ještě hodně daleko,“ říká poslankyně Jana Pastuchová a dodává: „Jsem ráda, že jsme se na semináři dokázali zdržet zbytečných emocí a primárně jsme neřešili, jestli rušit nebo nerušit ústavy pro děti. K takovému kroku totiž vede ještě dlouhá cesta. Podařilo se nám ale pojmenovat konkrétní problémy, resp. zásadní změny, které je třeba nejprve udělat. Půjdu s nimi na Ministerstvo práce a sociálních věcí a další dotčené instituce a pevně doufám, že společně najdeme řešení.“

 Na semináři mimo jiné padnul návrh na zpřísnění pravidel pro příbuzenskou rodinnou péči, kdy příbuzní dítěte nemusí procházet celým procesem zkoumání a hodnocení jako nepříbuzní pěstouni či adoptivní rodiče. „Vím, že je to náročné a určitě je dobře, když je dítě u příbuzných a nezpřetrhá si tak vazby na biologické rodiče. Ukazuje se ale, že je tato možnost někdy zneužívána, a bohužel tu máme z loňského října i případ, kdy to mělo pro dítě fatální následky,“ vysvětluje poslankyně. Zároveň by se podle účastníků semináře měl stát více zaměřit na prevenci, kdy by rodinám v tíživé situaci měl umět sám nebo skrze neziskové organizace pomoci. Předání dítěte do náhradní rodinné péče by mělo být pro biologickou rodinu pouze krajním řešením.

 Na semináři, kterého se zúčastnilo kolem 90 hostů, vystoupili se svými příspěvky odborníci z Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstva spravedlnosti, zástupci měst a obcí, opatrovnických a rodinných soudů a psychologů pro náhradní rodinnou péči. „Jsem moc ráda, že moje pozvání přijali také přechodní a dlouhodobí pěstouni, adoptivní rodiče i pracovníci zařízení pro děti. Právě oni se na mě často obrací se svými zkušenostmi a hlavně stížnostmi na to, jak jim český systém náhradní rodinné péče o děti hází klacky pod nohy,“ říká Jana Pastuchová.

Na půdě poslanecké sněmovny rovněž zazněla kritika na adresu předchozích vlád, že nebyly schopny přijmout zákon o sociálním bydlení. Ten by mohl alespoň částečně vyřešit nejen bytovou situaci rodičů v nouzi, ale také problém s tím, kam s dětmi z různých zařízení, až dosáhnou dospělosti. „Když ale přijede do České republiky nějaká zahraniční delegace, tak obdivuje, jak se tu dokážeme o děti postarat. Současný systém bych proto nebourala. Máme na čem stavět. Myslím, že nám všem jde hlavně o to, abychom dětem, které zatím neměly moc štěstí, dokázali pomoci,“ uzavírá poslankyně Pastuchová.

 Jana Pastuchová 

Pokračujte ve čtení