Místopředsedkyně Sněmovny chce vylepšit postavení žen

Jenže Jaroslava Jermanová není přesvědčena, že nějaké nařízení může do veřejného života či do vedení společností ženy skutečně přivést.

„A proto v žádném případě nejsem příznivcem zavedení kvót,“ ujistila při včerejším rozhovoru pro Benešovský deník. „Na uplatňování kvót naše společnost není připravená a nemáme na to podmínky a předpoklady ani lidsky,“ je přesvědčena Jermanová s tím, že v severských zemích, kde kvóty uplatnění žen už zavedli, má žena historicky zcela jiné postavení, než je tomu v Česku.

Ale ani Jaroslava Jermanová si nemyslí, že se jejím zvolením poslankyní a nyní i místopředsedkyní Sněmovny, něco radikálně a brzy změní.

„Začleňování žen do nejvyšších postů privátních i státních firem považuji za dlouhodobý proces, ke kterému bych ráda přispěla svou troškou do mlýna. Minimálně se budu snažit, a říkala jsem to i ve volební kampani, o úpravu osnov na základní škole, kde se domnívám to není zcela optimální,“ tvrdí.

Po středečních volbách funkcionářů Sněmovny jste v televizních reportážích připomínala, že vaším cílem je udělat něco pro to, aby našly ženy stejné uplatnění v politice i vedení společností, jako mají muži. Kdy by se to mělo podařit?

Nebude to hned. Považuji to za dlouhodobý proces, k němuž bych ráda přispěla svou troškou do mlýna. Minimálně se budu snažit, a říkala jsem to i ve volební kampani, o to, aby došlo k úpravě učebních osnov na základní škole. Právě tam to není zcela optimální. Například ve slabikáři pro prvňáčky jsou děti utvrzovány v tradiční roli ženy. Stačí si slabikář přečíst – máma mela maso, Ema má mísu. A kde máme toho kluka, který třeba také mele maso?

To máme ale jen základní školu. Co navrhujete dál?

Chtěla bych, aby střední školství připravovalo dívky, které by se chtěly věnovat byznysu nebo politice na to,aby se uplatnily. Pro tyto účely by měly fungovat školy, nebo alespoň studijní obory a už tam se projevovalo genderové (slovo gender se používá k označení kulturně vytvořených rozdílů mezi muži a ženami – pozn. red.) vzdělávání, jako je tomu ve Spojených státech amerických. Logicky na to by pak měla navazovat vysoká škola, například Univerzita Karlova, která by měla zavedená genderová studia. Ale ne tak, jako je to nyní. Mělo by to fungovat tak, aby vysoká škola připravovala ženy na jejich budoucí povolání na manažerských postech v byznysu nebo v politice.

Ještě něco v otázce zrovnoprávnění žen na trhu práce byste chtěla změnit?

V hnutí ANO máme Ženskou akademii, kterou jsem zakládala a mým cílem je ostatním parlamentním stranám tento nebo podobný model „prodat.“ Jedná se oto,aby strany absolventky, které o to budou mít zájem, oslovovaly a dávaly jim školení o politice. Jde například i o to, aby ženy věděly, co je to veřejná správa, komunál a znaly rozdíl mezi veřejnou správou a samosprávou.

Jako poslankyně a místopředsedkyně Sněmovny budete mít na prosazování svých cílů dost silnou páku. Nemyslíte ale, že by přece jen bylo lepší, aby tahle iniciativa přicházela zespodu, od samotných žen a ne jako nějaký příkaz shůry?

Snaha o rovné příležitosti žen se vyvíjí zespoda. Já jsem si ji nevymyslela. Dlouhodobě natom pracujeme s Forem žen, tedy sdružením žen, které jsou úspěšné v politice a byznysu i s dalšími organizacemi, které se uvedenou problematikou zabývají. Není to o tom, že se Jermanová najednou urvala a něco si vymyslela.

Tak v čem je problém?

Všeobecně asi v tom, že tyto organizace spolu příliš nespolupracují. A právě v nápravě toho vidím svůj prostor z pozice místopředsedkyně Sněmovny. Chtěla bych tyto organizace v jejich úsilí sjednotit a dát je dohromady. Jde o to, abychom daly dohromady opatření, která povedou k cíli.

Znamená to také, že se kvůli uplatnění vašich myšlenek vypravíte i na okresy, tedy i domů, na Benešovsko?

Určitě. Naše Ženská akademie je nastavená zatím jen v jižních a středních Čechách tak, že objíždíme okresy a setkáváme se se ženami. Při jednáních nepřednášíme jen my, z hnutí ANO, ale také odbornice ze sdružení Forum žen.

Je ale tohle skutečně pouze otázka žen? Jednáte o častějším uplatnění žen také s muži?

Na naše setkání chodí i muži. Platí, že je to akademie pro ženy a nejen pro ženy. Aje skutečně zajímavé a sociologickými průzkumy potvrzené, že muži více podporují ženy, než ženy samy sebe.

A právě proto mi připadá, že ženy vlastně škodí více samy sobě, než že by je muži odstrkovali z politických a manažerských funkcí...

Musím říci, že některé ženy ženské otázce skutečně škodí. V mužském světě politiky totiž stále existují ženy – solitéry. A uplatňují efekt stáda, kdy přejímají názory a chování většiny. Právě to je potřeba změnit. Věřím,že se svou paličatostí se mi to povede, že semi podaří ze své pozice pomoci dostat ženy do politických funkcí. A je nakonec jedno, jestli to bude na komunální nebo na nejvyšší úrovni.