Ministr Pelikán: nevymýšlejme akademické modely a poučme se o správě justice tam, kde dobře funguje

„Právo se má posuzovat podle své účinnosti a užitečnosti, a ne akademické líbivosti. Proto považuji za vhodné poučit se tam, kde funguje. Německy mluvící země jsou nám historicky i kulturně blízké. Spojují nás těsná hospodářská pouta i společné právní kořeny. Nový občanský zákoník na tuto tradici navázal a doslova převzal celé pasáže z rakouského i německého práva. Je tedy logické, že při hledání cest k dalšímu vývoji našeho práva a justice nemůžeme pominout zkušenosti blízkých sousedů,“ vysvětlil důvody své cesty do Německa ministr Pelikán.

Oba ministři probrali několik aktuálních legislativních záměrů Evropské unie. Mezi jinými projekt evropského veřejného žalobce (prokurátora), jehož úloha by měla spočívat ve stíhání trestných činů ohrožujících finanční zájmy EU, návrh unijního nařízení pro majetkové režimy manželů a registrovaných partnerů, novou iniciativu Evropské komise ke společné evropské úpravě kupní smlouvy on-line či spolupráci v oblasti e-Justice na evropské úrovni.

V návaznosti na nedávno uskutečněnou konferenci o Nejvyšší radě soudnictví, kterou v Brně pořádal předseda Nejvyššího správního soudu společně s Justiční akademií a Českou společností pro evropské a srovnávací právo, se ministr Pelikán zvláště zajímal o řešení soudní správy v Německu a i o další otázky organizace justice. Z příspěvků zahraničních expertů na konferenci totiž jasně vyplynulo, že v Evropě neexistuje jednotný model této správy. „Zrovna Německo je příkladem země, v níž justice funguje i bez nejvyšší rady, a funguje dobře. Chceme zjistit, zda by nám německá cesta neumožnila dosáhnout lepších výsledků, a předem se neuzavíráme žádnému řešení,“ dodal Pelikán.

V diskusích ministr Pelikán v Berlíně pokračuje i s Rainerem Faupelem, dlouholetým justičním státním tajemníkem, který je pokládán za jednoho z otců zakladatelů nového soudního systému ve spolkové zemi Braniborsko. Na brněnské konferenci Faupel vystoupil s předním referátem na téma správy justice v Německu, v němž se dotkl klíčových otázek nezávislosti soudců, jejich demokratické legitimity i parlamentní odpovědnosti za fungování justice. Poukázal na největší slabinu nejvyšších rad soudnictví, kterou spatřuje v jejich obtížném podřizování politické odpovědnosti a parlamentní, tedy i demokratické kontrole. „Také v dosavadních konceptech vzniku Nejvyšší rady soudnictví u nás zcela postrádám jasně definovanou odpovědnost soudcovských radních,“ dodal Robert Pelikán.