Ministr Brabec v New Yorku podepsal Pařížskou klimatickou dohodu

Tiskové zprávy
Zpět na Zprávy

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes podepsal za Českou republiku v sídle OSN v New Yorku Pařížskou klimatickou smlouvu. Text této historické dohody o ochraně klimatu dojednali zástupci států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu během mezinárodní konference, která se konala na konci minulého roku v Paříži.

„Dohoda z loňského prosince představuje v mnoha ohledech historický milník a myslím, že evropské země, včetně ČR, mohou být s jejím zněním spokojené. Platí, že svět, respektive státy Rámcové úmluvy OSN jsou připraveny udělat vše pro to, aby udržely maximální nárůst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia a dokonce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia v porovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvojové, budou muset plnit závazky snižování emisí skleníkových plynů, aby k tomuto cíli přispěly,“ hodnotí ministr Richard Brabec shodu, k níž dospěly smluvní strany Rámcové úmluvy OSN loni v Paříži.

Jakmile text této nové mezinárodní dohody vstoupí v platnost, bude právně závazný pro státy, které ji podepsaly. „Dohoda obsahuje povinnost pro všechny smluvní strany, včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů, jako jsou Čína, USA či Indie, stanovit si závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a usilovat o jejich splnění,“ pokračuje ministr Richard Brabec.

Podpis dohody v New Yorku odstartoval její ratifikační proces. Aby byla platná celosvětově, musí ji podepsat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. „Dohoda by měla vstoupit v platnost od roku 2020. V České republice ji musí v rámci ratifikace ještě schválit Parlament a podepsat prezident republiky,“ dodává ministr Brabec.

Evropská unie se zavázala snížit své emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % oproti roku 1990. S ohledem na cíle EU k roku 2030 byly stanoveny i cíle aktuálně připravované Politiky ochrany klimatu v ČR, kterou nyní zpracovává Ministerstvo životního prostředí. Ta definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky, tj. energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví a odpady. Důraz by měl být mimo jiné nadále kladen na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti, postupnou elektrifikaci dopravy a vytápění a řadu dalších opatření. Dosažení dlouhodobého cíle do roku 2050 by měl rovněž významně pomoci připravovaný zákon o snižování závislosti na fosilních palivech, který bude s Politikou ochrany klimatu úzce provázaný. Oba dokumenty přispějí k postupnému přechodu k udržitelné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050.

Podpisu Pařížské dohody v New Yorku předcházelo setkání zástupců států OSN k naplňování tzv. Cílů udržitelného rozvoje [1], které představují program v oblasti udržitelného rozvoje na období 2015–2030.

Poznámky:

[1] Cíle udržitelného rozvoje, tzv. SDGs, byly schváleny v září 2015 na summitu OSN v New Yorku. Zahrnují 17 hlavních cílů a 169 podcílů, v nichž jsou obsaženy hlavní principy, které by měly do roku 2030 ve svých národních politikách uplatňovat všechny státy světa.

Pokračujte ve čtení