Česku se daří ještě lépe, než se odhadovalo. Předpověď letošního růstu je již 3,9 procenta

Vývoj ekonomiky v 1. čtvrtletí 2015

Reálný HDP se v 1. čtvrtletí vlivem jednorázových faktorů podstatně zvýšil. Tento mimořádný růst byl dán přírůstkem zásob, kde hrály roli zejména dva faktory:

1. nedokončené investice - z toho značná část infrastrukturních projektů – které jsou do doby jejich dokončení uváděny jako přírůstek zásob,
2. omezení doby prodeje tabákových výrobků se starým kolkem jenom do konce února 2015, čímž došlo k nutnosti doplnění zásob tabákových výrobků z nové výroby roku 2015 s novým kolkem. Tím se zvýšil výnos daně z tabákových výrobků v 1. čtvrtletí 2015 v pojetí národních účtů.

Ekonomický růst byl tažen domácí i zahraniční poptávkou. Meziročně se zvýšila spotřeba domácností o 2,9 % a vlády o 2,6 %, stejně tak došlo k růstu investic o 2,5 %. V zahraničním obchodu se zvýšil export o 7,8 %. Ještě rychleji se zvyšoval dovoz (o 9,0 %) pro uspokojení rychle rostoucí domácí poptávky související také s dovozovou náročností českého exportu.

Dobrou kondici ekonomiky potvrzují i další makroekonomické indikátory. Domácnosti nadále těží z velmi nízké inflace, která přispívá ke zvýšení kupní síly obyvatelstva. Na trhu práce dynamicky roste zaměstnanost a klesá míra nezaměstnanosti. Struktura růstu HDP v 1. čtvrtletí tak ukazuje, že velká část zvýšení reálného výkonu ekonomiky byla dána investicemi a zásobami, které primárně neovlivňují daňový výnos.

Predikce pro rok 2015 a 2016

Očekáváme, že v průběhu roku 2015 bude ekonomika stimulována několika jednorázovými faktory.

Jde zaprvé o významně nižší ceny ropy. Odhadujeme, že průměrná korunová cena ropy Brent by měla být o čtvrtinu nižší než v roce 2014. Jako další pozitivní faktor působí čerpání prostředků z fondů EU z Programového období 2007–2013 (příspěvek 0,6 p.b. k růstu HDP), které je možno využít do konce roku 2015. Růst ekonomiky je dále posílen fiskální podporou poptávky (zavedení druhé snížené sazby DPH 10 %, slevy na dani z příjmů z fyzických osob, zvýšení starobních důchodů, platy ve státní správě).

Nečekaně silný růst ekonomiky v 1. čtvrtletí tohoto roku vede k revizi prognózy reálné dynamiky HDP v roce 2015 z 2,7 % na 3,9 %. Predikce předpokládá především rychlejší dynamiku investic a zohlednění již vykázaného přírůstku zásob. Růst spotřeby domácností a vládních institucí předpokládáme na úrovni předchozích prognóz (viz Tabulka 1).

Prognóza nominálního růstu HDP se zvyšuje jen mírně ze 4,7 % na 4,9 %.

Tabulka 1: Hlavní makroekonomické indikátory

V roce 2016 by měly jednorázové pozitivní faktory, které charakterizují vývoj ekonomiky v roce 2015, odeznít a ekonomický růst by navazovat na dosavadní trendy a možnosti české ekonomiky. Proto predikujeme ekonomický růst v úrovni 2,5 % HDP doprovázený 1,5% mírou inflace. Vlivem sílící poptávky firem po zaměstnancích je možno očekávat tlaky na růst mezd.

Fiskální politika je nastavena proticyklicky, orientovaná na snižování deficitu vládního sektoru. Ukončení evropských projektů financovaných z minulé finanční perspektivy (2007–2013) a pomalejší náběh programů z nové finanční perspektivy 2014–2020 zmírní růst investic.

Rizika predikce spatřujeme ve vnějším okolí české ekonomiky. Pro vývoj světového obchodu jsou to nejistoty spojené s vývojem ekonomiky Číny, což by mohlo vést i ke zpomalení evropských exportů do této oblasti. Další rizika pro globální ekonomiku představují přetrvávající napětí na Ukrajině či nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe, jež by mohly ovlivnit trhy s ropou a zemním plynem. Naopak pozitivně ve smyslu zpomalení cenového růstu ropy by mohl působit návrat íránské ropy na světové trhy. Situace Řecka, i když prochází poměrně dramatickým vývojem, by českou ekonomiku neměla přímo zásadněji ovlivnit.