Matematika je i pro holky říká profesor Zlatuška

Tiskové zprávy
Zpět na Zprávy

Na Masarykově univerzitě založil v roce 1994 Fakultu informatiky a stal se jejím prvním děkanem a dvě období byl i rektorem univerzity. V roce 2002 byl jako nezávislý kandidát hnutí LiRa zvolen do Senátu, jedno volební období strávil i na radnici a v zastupitelstvu města Brna.

Nedávno spojil svoje jméno s hnutím ANO, kde se podílí na tvorbě programu v oblasti školství a vzdělání, k čemuž má jako dlouholetý vysokoškolský pedagog vynikající předpoklady.

Co se za posledních dvacet let v českém školství povedlo?

Rozhodně se výrazně zlepšilo všeobecné vzdělání. To je něco, co tu chybělo a na co nebylo školství za socialismu vůbec nastaveno. Centrálně řízená ekonomika vzdělávala lidi podle potřeb centrálního plánu a podle spočítaných potřeb průmyslu. Preferované byly technické obory – podle toho jak to vyhovovalo plánům. Všeobecné vzdělání bylo podceňované, humanitní obory skoro neexistovaly.

K čemu všeobecné vzdělání potřebujeme?

Když se podíváte na prvorepublikový film, tak vidíte mladého muže, který si chce zajistit místo úředníka nebo účetního ve firmě a počít s tím, že tam zůstane celý život. Velmi úzká znalost mu stačí k získání definitivy. To je dnes nepředstavitelné. Doba se v tomto ohledu výrazně změnila. Znalosti, které mohly dřív stačit na celý život, nestačí. Je potřeba se čím dál víc učit, společnost je mnohem komplikovanější a porozumět jí je i složitější.

Proč ty znalosti už nestačí?

Mnoho jednoduchých administrativních úkonů zmizelo díky informatizaci. Automatizace průmyslu odstranila velké množství nekvalifikovaných činností. Automatizovaná výroba je o tolik efektivnější, že je levnější vyrobit nové věci než opravovat staré. I díky tomu mizí mnoho řemesel. Například ševce, kterým stačilo umět opravovat boty, už prakticky nenajdete.  Dnes už opravdu nevystačíme s tím, co za První republiky. Potřebujeme především schopnost učit se stále novým věcem, protože s jednou dovedností opravdu nevystačíme.

Spousta lidí namítá, že máme moc vysokoškoláků.

Více vysokoškoláků opravdu potřebujeme. Nemusí mít všichni magisterský titul, ale aspoň bakalářské vzdělání ano. Když u nás Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, někteří lidé měli pocit, že děti ve škole marní čas, místo toho aby pomáhaly na poli. Dnes už nám to připadá směšné. A stejně tak budou lidem za sto let připadat debaty o počtech vysokoškoláků.

Nechybí ale České Republice absolventi učňovských oborů?

I když Svaz průmyslu po učních volá, faktem je, že vyučení statisticky trpí nezaměstnaností nejvíc a Úřadům práce se jen v zanedbatelné míře daří pro ně hledat práci a předcházet tomu nejhoršímu, totiž dlouhodobé nezaměstnanosti hned po vyučení. Učňovský systém je u nás příliš specializovaný. Opravdu nepotřebujeme lidi, kteří umí jednu jedinou činnost. Ve chvíli, kdy zkrachuje továrna a s ní i typ práce, kterou vyučený dělal, hrozí mu dlouhodobá nezaměstnanost. I dovednosti z učňáku by měly mít obecnější charakter a měly by být přenositelné. To znamená, že je absolvent připraven se učit nové věci ve svém oboru. Stejně důležité ale je, propojit praktickou přípravu učňů více s firmami.

Objevují se názory, že technické vzdělání u nás upadá, na technické obory na vysokých školách se nehlásí dost lidí. Nebyla by na místě nějaká podpora?

V osmnácti letech už je pozdě někoho hnát na obor, který ho nebaví. Pokud by techniku vůbec dostudoval, asi by se jí později stejně nevěnoval, anebo v ní byl spíš podprůměrný. Co se týče zájmu o matematiku, tak když se podíváme na studie, tak odpor k matematice se výrazně objevuje už na druhém stupni základních škol. Někdy v tomto věku už je většina dětí matematikou znechucená a nebaví je.

Matematika je náročná, dá se s tím něco dělat?

Existují způsoby, jak děti získat pro přírodní vědy. Musíme podpořit jejich přirozenou zvídavost. V řadě zemí mají exploratoria, kde je věda podávána zábavným způsobem, a kde si děti můžou řadu věcí samy vyzkoušet a představit si, jak fungují. Už v raném věku dělají vlastní malé vědecké projekty. Tento přístup má prokazatelný efekt ve zvýšení zájmu o technické a přírodovědné obory. Nepomáhá ani věčné opakování, že „matematika není pro holky“. Když to holka uslyší stokrát za život, něco z toho jí v hlavě zůstane a je potom v matematice demotivovaná. Na západě je tento názor už překonaný, pokud jsou dívky směrem k přírodním vědám povzbuzovány, pozitivní efekt to má i na kluky.

Pokračujte ve čtení