Martina Dlabajová o bydlení Neměnila bych nic. Je to můj dům a jsem to já

Z médií
Zpět na Zprávy

Velmi prestižní ocenění získal rodinný dům z Malého Kostelce u přehrady. Jedná se o loftové bydlení, které vzniklo konverzí bývalého tanečního sálu na obytný dům. Stavbu projektoval ing. arch. Pavel Míček. Dodavatelem celé přestavby byla společnost PTÁČEK – pozemní stavby. Rekonstrukce domu trvala necelého 1,5 roku. Jeho investorka, Martina Dlabajová, nám v rozhovoru, mimo jiné, prozradila i své nadšení z domu.

Jak s odstupem času hodnotíte průběh stavby a spolupráci s architektem a stavební společností?

V obou případech jsem měla obrovské štěstí. Spolupráce s architektem i se stavební firmou byla výborná, ten tvůrčí přístup mne bavil od začátku do konce. Těšila jsem se na každý kontrolní den a stavbu jsem si užívala. Nevím, jak to mají ostatní, kteří staví dům, ale já bych po takové spolupráci klidně začala stavět znovu. Možná ráda něco buduju a vytvářím.

Důvěřovala jste po celou dobu architektovi, nebo jste výrazně celý koncept ovlivnila vlastní ideou?

Když jsem uviděla první návrh pana architekta Míčka, poznala jsem hned, že chci svůj dům stavět s ním. Intuice mne nezklamala a od samého začátku jsme našli shodu v celkovém konceptu. Podle mne je důležité, aby architekt pochopil nejen potřeby svého klienta, ale poznal i jeho způsob života. Jedině tak může dům splnit očekávání svého majitele. Ostatní už je jen hledání nejlepšího řešení, technické detaily, fantazie a zábava.

Stavba působí velmi moderně, přitom jejím základem je stará budova. Změnila se celá, nebo i při přestavbě zůstalo něco původního?

Společně s architektem jsme chtěli zachovat hlavní dispozici domu - otevřený vnitřní prostor. Velký prostor bývalého tanečního sálu je opravdu velmi působivý a umocňují ho stěny z původních cihel. Já mám pocit, že z těch cihel ještě sálá atmosféra meziválečného období, kdy se sem do tančírny lidé chodili bavit a tancovat. Zachovali jsme také venkovní ráz domu, včetně šikmé střechy a půdorysu. Nechtěla jsem, aby se změnil pohled na Malý Kostelec, ale aby bylo naopak cítit, že můj dům sem patří. Snad se nám to povedlo.

Co na stavbě považujete za mimořádné či jedinečné?

Mimořádné je zejména to, čemu pan architekt říká napětí mezi prostory, mezi otevřeností a uzavřeností. Úzkou chodbou se dostanete do překvapivého otevřeného prostoru, který se vám otevře až ke krovům. Tento kontrast je pro mne jedinečný, stejně jako skutečnost, že i zvenku dům působí stejně - otevřeně i uzavřeně zároveň.

Dům získal významné architektonické ocenění. Co to znamená pro Vás osobně?

Samozřejmě jsem ráda, už kvůli panu architektovi a jeho mimořádnému talentu. Osobně mě těší, že dům, ve kterém se subjektivně dobře žije, může i objektivně zaujmout.

Je něco na Vašem domě, co byste už nyní změnila nebo nechala postavit zcela jinak?

Tento dotaz dostávám dost často a nikdo nevěří mé odpovědi, ani odborníci. – stavaři, ani lidé, kteří sami dům stavěli. Každý z nich by prý brzy po dokončení stavby začal něco na domě měnit. Já bych nezměnila NIC. Je to můj dům a jsem to já.

Dlouho jste žila v zahraničí, přesto jste se rozhodla vrátit do rodného místa. Co máte na Kostelci nejraději a proč jste se rozhodla žít právě tady?

U nás v rodině se traduje historka, že se moje babička seznámila s dědečkem právě tady, v tanečním sále, v jehož prostorách nyní bydlím. Podívala se na hladinu přehrady a prohlásila: „Tady bych chtěla někdy žít“. A podařilo se jí to. Asi v sobě babičku nezapřu, protože já se takto dívám na přehradu každý den. Dělám práci, která mne těší, a žiju tam, kde mne to těší. Toho si opravdu velmi vážím. Celý život cestuji a polovinu svého života jsem prožila v zahraničí. Přesto jsem se sem vždycky ráda vracela, až jsem se rozhodla, že tady chci zapustit své kořeny. Že Kostelec je to místo, kam se chci vracet trvale. Člověk může cestovat po celém světě a stále něco hledat. Ale možná to, co hledá, najde teprve tehdy, až se vrátí domů.

Kostelec má svoji kandidátku do Evropského parlamentu

Většina stran už zná kandidátky do květnových eurovoleb. Na volitelném místě se nachází i žena žijící v místní části Kostelec – Martina Dlabajová. Kandiduje za politické hnutí ANO, které má vzhledem k preferencím šanci uspět.

A proč se rozhodla pro vstup do politiky? „Umím se pohybovat v evropském prostředí, ale současně jsem velká patriotka. Chci, aby naše země byla v Evropě aktivnější, aby lépe spolupracovala a obhajovala své zájmy, protože jen tak můžeme čekat zlepšení podmínek také tady doma. Znám velmi dobře svoje kořeny a chci naplno využít svých zkušeností v práci pro svou zemi i pro svůj region. Chci, aby Česká republika byla vzorem i pro ostatní země EU a abychom to u nás doma měli rádi,“ prozradila podnikatelka a mezinárodní konzultantka.

Osobní vizitka Martiny Dlabajové:

  • narozena 26. července 1976 ve Zlíně
  • česká podnikatelka a mezinárodní konzultantka
  • od roku 2012 předsedkyně
  • Hospodářské komory Zlínského kraje
  • vzdělání v oboru politických věd se specializací na EU získala při studiu na univerzitě v Padově
  • Několik let byla koordinátorkou zastoupení Zlínského kraje v Bruselu

Pokračujte ve čtení