Magistrát i Sněmovna se zapojily do boje proti meningokokovi

„Magistrát dlouhodobě podporuje projekty a akce zaměřené na boj se zrádnou nákazou meningokokem. Vzhledem k charakteru onemocnění je naprosto zásadní prevence – tedy očkování. Praha se proto už několik let zapojuje do osvětových programů, řadu z nich také financuje. Ve svém okolí mám hned několik lidí, kteří nemoc připravila o končetiny a oni se statečně perou s trvalými následky. Sám jsem nechal svoje děti očkovat,“ říká k tématu Ing. Radek Lacko, radní hl. ml. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení.

Meningokokové onemocnění ve většině případů postihuje lidi, kteří jinak nemají žádné zdravotní problémy. Jednoho prosincového dne takto onemocněla i osmadvacetileté Renata. „Byla jsem opravdu hodně unavená, moje tělo bylo oslabené a já si myslela, že jsem prostě dostala chřipku. Bylo mi špatně od žaludku, měla jsem teplotu a ráno jsem se probudila a necítila nohy,“ vypráví. Vzápětí začala bojovat o život, lékaři totiž přišli na to, že nejde banální chřipku, ale o meningokokové onemocnění. „První dny jsem nevěděla o světě, při životě mne držely přístroje. Po probuzení jsem nehnula prstem, myslela jsem, že jsem po autonehodě,“ říká Renata, které kvůli meningokoku lékaři amputovali obě nohy a kvůli selhání ledvin musí třikrát týdně dojíždět na dialýzu.

U nemocných se často sejdou dvě nepříznivé okolnosti: jednak přijdou do nemocnice poměrně pozdě a za druhé si lékaři mohou zpočátku myslet, že jde o jinou nemoc. „Diagnózu znesnadňují počáteční nespecifické příznaky podobné běžné viróze. Typické projevy této nemoci se objevují v průměru až za 12 až 15 hodin od prvních příznaků, a to už často do selhání orgánů často nezbývá moc dlouhá doba,“ vysvětluje docent Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Ostravské univerzitě. Smrt totiž může nastat už do 24 hodin po prvních příznacích, a pokud nemocní přežijí, mnohdy si nesou doživotní následky: jsou jim amputovány prsty i celé končetiny, trpí hluchotou, slepotou, postižením srdce apod.

Neblahou roli hraje i již zmíněné pozdní vyhledání zdravotní péče. Průměrná doba první konzultace s lékařem od začátku prvních neurčitých příznaků, jako jsou horečka, zvracení, nechutenství, malátnost apod., činí osm hodin. „U malých dětí je to dokonce 14 hodin a u adolescentů 22 hodin,“ říká docent Maďar, který proto tuto nemoc nazývá „nepřítelem lékařů i pacientů“.

Lékaři proto doporučují nechat se proti tomuto onemocnění očkovat. S tím souhlasí i pediatr a člen sněmovního podvýboru pro preventivní programy MUDr. David Kasal. „Očkování je nesmírně důležitou složkou prevence a v případě očkováni proti meningokoku séroskupiny B, které VZP finančně výrazně podporuje, je efekt několikanásobný – přímo zachraňuje životy, zabraňuje celoživotním trvalým následkům a umožňuje prožít život bez fyzických i psychických handicapů,“ zdůrazňuje.

V loňském roce bylo v České republice zaznamenáno celkem 68 případů invazivního meningokokového onemocnění. „Deset z nich skončilo úmrtím,“ upozorňuje MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy.

„Všem těmto úmrtím by bylo možné předejít očkováním proti invazivním meningokokovým onemocněním, kdy je právě očkování jedinou účinnou preventivní metodou,“ říká náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči profesor Roman Prymula. Česká vakcinologická společnost proto doporučuje očkování kombinací vakcíny proti meningokoku séroskupiny B a čtyřvalentní vakcíny proti séroskupinám A, C, Y, W.

Renata strávila po nemocnicích téměř rok a nyní se učí chodit a být doma samostatná. „Ještě mne čekají rehabilitace, ráda bych zase řídila sama auto, abych si sama mohla zajet k lékařům, na protetiku, na dialýzu, nakoupit… „Strašně moc bych si přála jednou zase chodit na procházky se svou psí kamarádkou Dasty,“ říká Renata, které zatím chybí peníze na speciální protézy. Mnohým jiným ovšem nemoc nedala ani tuto šanci.

Za jeden provaz ve snaze zvrátit smutné statistiky táhnou neziskové organizace, Magistrát hl. m. Prahy i stát. Tiskovou konferenci pořádal Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, podpořil ji a aktivně se jí zúčastnil také předseda Poslanecké sněmovny Mgr. Radek Vondráček.