Lukáš Wagenknecht: Ovládnou státní správu superúředníci?

Služební zákon je velkým dluhem českých politiků. Čekáme na něj již dvacet pět let. Doufáme, že přispěje ke zkvalitnění státní správy. Jak toho zkvalitnění dosáhnout? Nejčastější odpovědí je, že státní správu musíme odpolitizovat. Není to ale demagogie? Politici nebudou mít vliv na chod správních úřadů. Místo nich budou rozhodovat „superúředníci“. Ale nebudou přeci oni superúřednící jmenováni politickým generálním ředitelem státní služby. Ono to přeci ani jinak nejde. Jedině, že bychom úředníky volili v referendu napřímo.

Odpolitizování je líbivý protimluv. Zejména pro společnost, která ztratila v politiky důvěru. Demokracie však bez politiků nemůže existovat. K čemu by jinak byly volby? Již prezident Masaryk říkal, že pokud má demokracie své nedostatky, máme překonávat ty nedostatky, ale ne demokracii. Předáním moci malé skupince nevolených úředníků nedostatky neřešíme. Naopak se odkláníme od demokracie k technokracii.

Státní správa bude kvalitnější, pouze pokud se zaměříme na řešení jejích nedostatků. Česká státní správa není „zpolitizovaná“ ale „zprivatizováná“. Přenesením pravomocí z politiků na superúředníky tento problém nevyřešíme. Loutkáři a kmotři budou tahat za provázky dále.

Učit bychom se měli v zahraničí. Služební zákon i navrhovaná novela pana poslance Tejce se inspirovali ve Francii. Na každém ministerstvu má být nově jeden superúředník – státní tajemník. Měla by být pro nás vzorem právě Francie? Podíváme-li se na žebříčky konkurenceschopnosti, začneme velmi pochybovat. Ještě více pokrčíme rameny, když si uvědomíme, že Francie je poloprezidentský systém. A je rozverná Francie opravdu symbolem řádu a pořádku, který nám tolik chybí? V České republice máme parlamentní demokracii s poměrným volebním systémem. Nemíchejme jablka s hruškami a inspirujme se u zemí, které mají podobný systém. Například v Německu neexistují žádní superúředníci. Na každém ministerstvu je více státních tajemníků (našich náměstků), kteří si dělí práci podle své odbornosti. Tyto náměstky řídí ministr a ne superúředník bez demokratické legitimity. Navíc tam platí jasná pravidla. Státním tajemníkem se může stát pouze zkušený úředník. Není možné, aby si ministři vodili na ministerstva své kamarády. Druhým příkladem může být Nizozemsko, kde je ministr top manažerem úřadu.

Jakýkoliv služební zákon státní správu sám o sobě nezkvalitní. Naopak, špatný služební zákon může současný stav i zhoršit. Nemůžeme jít z jednoho extrému do druhého a namísto nepotismem ničené české státní správy přejít k technokratickému superúředníkovi postaveném na poloprezidentském systému, který u nás nemáme.