Lidem, kteří nezdaní svůj příjem, z něj vezmeme až třetinu, navrhuje Babiš

Tiskové zprávy
Zpět na Zprávy

Pro prezidenta, ČSSD, komunistickou opozici i některé nevládní organizace byl zákon o prokazování původu majetku dlouho něčím, co má vymýtit korupci v Česku. Kabinet Bohuslava Sobotky se jeho návrhem bude zabývat na svém pondělním zasedání. Už teď je ale jasné, že ke stoprocentnímu zdanění sporných příjmů, po kterém volal ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier či premiér Sobotka, nedojde

Návrh ministerstva financí totiž počítá s tím, že člověk nebo firma, u níž finanční správa prokáže nezdaněný majetek, z něj bude muset státu splatit, včetně penále, maximálně 38procentní daň. „Nejvyšší soud nám naznačil, že vyšší sazba na majetek s neprokázaným původem nemá šanci, daň nemůže být sankce,“ řekla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Pokud zákon projde, rozliší dva typy režimů u lidí či firem, u nichž budou v rozporu zdaněné a reálné příjmy – musí ovšem jít minimálně o rozdíl 10 milionů. Úředníci budou vycházet z pohybů na účtech, z informací z dostupných databází, jako jsou katastr nemovitostí či registr aut, nebo i z udání.

Od letoška už přitom platí jakási příprava na toto opatření – musí se hlásit všechny příjmy nad pět milionů, které nepodléhají zdanění, například rodinné dary. Kdo to neudělá, nebude se moct v budoucnu na takový majetek odvolávat.

V první fázi podezření berní úředníci vyzvou k doložení zdroje příjmů v uplynulém období (nejspíš tři roky nazpět). Lhůta na odpověď bude 30 dnů.

Pak přijde na řadu seznam majetku, který budou kontrolorům muset odevzdat ti, kteří své příjmy neprokážou či neosvětlí. Majetková přiznání budou muset ti, na něž se stát zaměří, předložit do šedesáti dnů. Pokud v přiznání zalžou, bude jim hrozit až čtyřleté vězení, pokuta nebo zákaz činnosti.

Přestože ministerstvo financí je přesvědčeno o prospěšnosti zákona, ten má řadu kritiků. „Nikdo nyní neumí říct, jaký bude konkrétní průběh. Umím si představit, že to bude pouze hrozba, nebo také že to bude nadměrně používaný nástroj a vágnost pravidel povede k neadekvátnímu zacházení s daňovými poplatníky,“ varuje Lukáš Eisenwort z poradenské kanceláře NSG Morison.

Advokát Tomáš Sokol pak v opatření vidí jen snahu státu získat další peníze: „Jde o rozšíření možnosti vyměřit a vybrat daň nad rámec dnešních zákonných mezí. Stát jako správce daně si náhle není jist, jestli někdy v minulosti neudělal chybu a něco mu neuteklo.“

MAJETKOVÁ PŘIZNÁNÍ
Vládní koalice původně hovořila o tom, že nezdaněné příjmy sebere „hříšníkům“ celé. Později ale vyšlo najevo, že to není průchozí cesta. Jednalo se také o tom, že by se tyto daňové delikty řešily soudní cestou, to ale politici zavrhli jako příliš zdlouhavé. Podle aktuálního návrhu by tedy stát spornou částku zdanil 15, resp. 19 procenty, a podle závažnosti k ní přidal maximálně stejnou sankci.
Autoři: Adéla Skoupá, Luboš Kreč

Pokračujte ve čtení