Lidé nemohou spoléhat jen na stát

Prudce zintenzivnily přípravy a jednání kolem administrativního komplexu pro úředníky v Letňanech. Proč to nešlo, dokud mělo ANO primátorku? Nebylo by to snazší?

To je dobrá otázka. Já a ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu jsme s projektem přišli už dávno. Nešlo to, protože primátorka Adriana Krnáčová nám nabízela úplně jiný areál, který nám teď znovu vehementně nabízel primátor Zdeněk Hřib. Jde o Bubny, kde je asi čtyřicet různých vlastníků, a v podstatě je vyloučeno, aby se to tam dalo zvládnout vyjednat, navíc za rozumnou cenu. Proto máme konzistentně zájem jen o pozemky v Letňanech, kde jsou v roli majitele dva veřejné subjekty.

Jaktože se debata rozběhla s pirátským primátorem a samými „nepřátelskými silami“ vůči ANO v koalici, a nehnulo se to, dokud na magistrátu seděla primátorka z vašeho hnutí?

Měl jsem v Praze ještě lepší projekt. V roce 2015 jsem seděl na obědě s Bernardem Arnaultem, který postavil kulturní centrum v podobě lodi Louis Vuitton Foundation v Bouloňském lesíku poté, co navštívil Guggenheimovo muzeum v Bilbau od renomovaného architekta Franka Gehryho. Dnes je to po Eiffelově věži druhé nejnavštěvovanější místo v Paříži. Já jsem s ním pak mluvil po Skypu a diskutovali jsme o tom, že Praha potřebuje stejný „wow“ projekt, něco supermoderního, o čem bude mluvit celý svět. Třicet let po revoluci jsme nepostavili nic významného kromě tunelu Blanka. Chtěl jsem na Letné, v místě, kde bývala Stalinova socha, postavit moderní a inovativní budovu galerie, propojit ji s metrem, tam mohla být Slovanská epopej, kterou v Japonsku vidělo 650 tisíc turistů a je světoznámá.

To se taky nestalo.

Paní primátorka na to měla jiný názor a starosta Prahy 7 Jan Čižinský mínil, že by tam měli Pražané chodit venčit psy. Tím pádem to skončilo. A tento druhý projekt jsem prosazoval už jako ministr financí, nyní se to oprášilo, navíc na magistrátu je nové vedení, a tak jsme začali intenzivně jednat.

Nechce toho Praha na oplátku trochu moc? Stát má zaplatit za pozemky, za obchvat, za novou nemocnici, převést na Prahu karlínská kasárna. Pořád to stojí za to?

Jednání s panem primátorem ani moc nechci hodnotit. Byl jsem celý život v byznysu, vždy jsem něco stavěl a budoval a je pro mě složité jednat s člověkem, který má zvláštní představy, že všechno zaplatí vláda a Praha se na tom nebude podílet.

Argument, že stát postavil obchvat v Brně, není argumentem. Taky mohu říci, že Praha si zase postavila Blanku za 43 miliard, asi velký tunel. My jako stát máme platit vnější obchvat, tedy propojit D1 s D11, to bude stát asi 11 miliard. Veškerou zdravotní péči v Praze hradí stát, všechny nemocnice jsou fakultní, až na malinkou Nemocnici Na Františku, kterou má Praha 1. Stát má dluhy, máme stále vyšší náklady na důchody, na investice. Když končilo bývalé vedení, měla Praha na účtech 43 miliard. Když si vezmeme porovnání daňových příjmů 2013 a 2019, Praha díky nám – státu – dostala o 19,2 miliardy navíc.

Proto se ptám, jestli projekt neskončí na nepoměru požadavků.

To teď neumím říci. Debata je složitá v tom, že pan primátor moc nerozlišuje mezi prodejem a převodem, má představu, že to celé sbalíkujeme, i když je tam neprospěch o jedné miliardě na úkor vládních institucí. Máme tu platné zákony a takhle to zkrátka nefunguje. Karlínská kasárna mají odhadní cenu 600 milionů, ten pozemek v Letňanech 400 milionů, do toho ještě požadavek magistrátu na přesun Bulovky, i když by to nebylo třeba řešit teď. I v tom je další řada složitých právních vztahů. Navíc jako stát máme pro Prahu daleko víc projektů, v rámci nichž do ní chceme investovat – rekonstrukce Národní galerie za asi tři miliardy, je tam Nová scéna, hala Věry Čáslavské – pokud ji postavíme, budeme mít údajně velké šance na pořadatelství mistrovství světa v gymnastice. Je tam Invalidovna až za miliardu. Máme toho připraveno hodně, ale nevím, do čeho bude vlastně investovat sama Praha, když má stát všechno zaplatit. Přitom oni mají peníze.

Obce mají obecně na účtech naspořené přebytky, jsou podstatně méně zadlužené než stát.

Jsou to obrovské částky. Kraje po nás stále chtějí peníze na silnice druhé a třetí třídy, přitom měly ke konci září na účtech 86 miliard korun, všechny dohromady včetně Prahy.

Proč jim pak pořád přidáváte?

Jasně, ale my jako vláda se hlásíme k tomu, že chceme, aby Pražené měli lepší život.

Neozve se Ostrava, České Budějovice nebo Plzeň? Protože proč jenom Praha? Když Brno s Prahou dostanou okruh, nejspíš budou také něco chtít, a svoje zásoby nechají na účtech.

To je samozřejmě pravděpodobné, ale ony jsou samosprávy, my je neřídíme. Udělali jsme unikátní investiční plán na dvanáct let pro celou Českou republiku. A bylo by férové a solidární, aby se na investicích podílely.

Ne že některé kraje mají na účtech 6,8 miliardy a stále od nás něco chtějí. Zaplať knihovnu, zaplať ranvej. Takto to není možné. Potíž je, že v jednáních s Prahou je vidět politický podtext ducha jednání a chvílemi nebyl vůbec racionální, mělo by to být o společném zájmu zlepšit život Pražanům.

Myslíte tím, že nové vedení města je protivné speciálně na vás, poněvadž jste to vy? Protože u toho bych znovu připomněla, že vaše primátorka také s žádným vaším projektem nehnula a ta vůči vám politicky nepřátelsky naladěná nebyla.

Politicky ne. Ale svými názory. A je pravda, že jsem tomu nevěnoval tolik pozornosti, když byla ještě primátorkou, a ona nás zkrátka odbyla těmi Bubny. My chceme Letňany, protože je to ekonomicky návratné. Projekt koncentrovat ministerstva na jedno místo jsme si nevymysleli jen tak, stejné projekty jsou v Norsku, Estonsku, Lotyšsku, Dánsku a v Německu. V Norsku dávají čtrnáct ministerstev ze šestnácti na jedno místo, protože je to logické.

Státní správa má v Praze 38 tisíc zaměstnanců, 350 budov, nikdo to nikdy neřešil. Má to rychlou návratnost a úředníci ani ministerské návštěvy z celé republiky nebudou zajíždět do centra. Není to žádné ghetto, bude tam zázemí, nemocnice s tisíci lůžky, má tam být 1350 bytů a na všechno bude dvoukolová mezinárodní architektonická soutěž. Oni to pojímají tak, že za pozemek chtějí maximum možného. Jejich požadavky jsou samozřejmě přemrštěné. Možná to nedopadne, nikde není psáno, že to musí být za každou cenu.

Zmínil jste, že pořád někdo něco chce, a to hodně, přitom čerstvý odhad růstu ekonomiky je menší, než se předpokládalo. Odkud se bude brát? Zůstane schodek, jak byl naplánovaný, nebo se sáhne po nových zdrojích?

Naplánovaný byl na 50 miliard, ministryně financí se rozhodla ho snížit na 40 už letos, otázka je, jak to všechno ustojíme. Podstatné ale je, že snižujeme zadlužení státu vůči HDP.

Budete se držet čtyřiceti miliard, nebo je to hranice, jež může padnout?

Je čtyřicet, ale bude to velký problém. Jen zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc vychází na 11 miliard, do toho další navýšení důchodů. S rozpočtem to bude složité.

Co byste upřednostnil jako řešení? Provozní škrty?

Samozřejmě, budeme snižovat náklady, asi i počet zaměstnanců.

Ještě letos?

Ne, bavíme se o příštím roce. Problém je, že ministři nemají DNA na šetření a to se projevuje v jednoduchých věcech. Když jsem byl ministr financí, létal jsem do Bruselu ekonomickou třídou, oni všichni létají speciálem s argumentem, že naši piloti mají trénovat. Nebo v případě občerstvení. Možná to zní směšně, ale je to tak. Teď jsem je požádal o zdůvodnění a rozpis vyplacených odměn ve stovkách milionů.

Ministři si kupují moc drahé občerstvení?

Nevím, jestli příliš drahé, ale je tady historická tradice, že se konzumuje ze státního. Já si všechno platím.

Dají se všechny plánované či schválené výdaje utáhnout jenom provozními úsporami? To je pořád něco, od slevy pro důchodce a studenty na dopravu až po zvyšování důchodů.

Už se tím zabýváme, protože je samozřejmě vidět, že to bude těžké, ale musíme to zvládnout. Stále dodržujeme, že státní dluh vůči HDP klesá. Od roku 2013 do 31. prosince loňského roku o 10,5 procenta, jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě. Jsme na 30 procentech.

Z ideové konference hnutí vyplynulo, že chcete zavést jakýsi paušál pro živnostníky, jednu platbu zdravotního a sociálního pojištění a minimální daně z příjmu. Tušíte už konkrétní částku?

Je to součást programu pro živnostníky, který rozpracováváme. Chceme nadefinovat skupinu, jež má živnost jako hlavní činnost a zároveň to nejsou plátci DPH, jde tedy o mikropodnikatele s příjmy do milionu korun. To je 420 tisíc osob a o těch se bavíme. Chceme je vyjmout z běžné administrativní agendy. Od 1. ledna 2021 bychom rádi, aby od zdaňovacího období roku 2020 platili pouze jednu částku za sociální, zdravotní a minimální daň. Už dnes platí 4600 za sociální a zdravotní, což se valorizuje, takže to od ledna bude dělat zhruba pět tisíc. A ke všemu ještě na konci roku doplácí podle skutečných příjmů daň z příjmu, případně i sociální a zdravotní odvody. To by pro živnostníky nově odpadlo. Částka ještě není definitivně určená, ale odpadne jim tím veškerá administrativa, žádné daňové formuláře, žádná účetní, žádné kontroly, žádní daňoví poradci. To je obrovské plus.

Je v tom motivace i nějaký výběr daní navíc? Protože poradce to vždycky umí spočítat na nulu a minimální daň je víc než žádná.

Ano. Říkáme: „Tohle všechno už nebudete muset, ale zaplaťte nám nějakou minimální daň.“ Pro podnikatele jde možná o pár stovek navíc, ale díky tomu uspoří čas a bude se moci věnovat své hlavní činnosti. Navíc se bude jednat o dobrovolný akt. Pokud mu to nebude vyhovovat, může jet živnostník postaru. Vše jsme připravovali a detailně konzultovali s Asociací malých a středních podniků a živnostníků.

Chceme Letňany, protože je to ekonomicky návratné, vysvětluje premiér Andrej Babiš, proč by administrativní komplex pro úředníky měl vyrůst právě tam FOTO MAFRA – DAN MATERNA

S PREMIÉREM HOVOŘILA Kateřina Surmanová