Kvalitní české potraviny jako ohrožený druh

Jsme v supermarketu na pražském Chodově. Úkol? Najít v regálech českou potravinu. Tedy nic těžkého, vždyť jsme přece v Česku, říkáme si. Jenže co na první pohled vypadá jednoduše, se na ten druhý už zdá jako obtížně řešitelný problém. Jogurty z Polska a Německa, sýry téměř zásadně z Polska. U mléka je třeba být na pozoru – zatímco hned na první pokus narážíme na český výrobek, polotučné mléko totiž podle etikety vyrobila česká mlékárna, hned vedle je v téměř totožném balení polská smetana. „Původ u mléčných výrobků se pozná podle identifikační značky. V  malém oválu na etiketě vždy musí být dvojice písmen charakteristických pro danou zemi . Tedy pro Polsko PL, pro Česko CZ a pro Německo DE,“ radí nám předseda Českomoravského mlékárenského svazu Jiří Kopáček. A  právě na smetaně, která se podle obalu tváří jako česká, je v oválu polské PL.

Číste tikety se proto vzáplavě potravin z desítek regionů z EU i  Česka vyplatí. Lidé se to ale nejdřív musí naučit a zároveň se nebát zeptat. „Například u hovězího masa spotřebitele etiketa informuje, odkud výrobek pochází, kde probíhal výkrm, kde porážka. Prostě původ skotu,“ vysvětluje Kamil Malát z Českého svazu chovatelů masného skotu. Častým trikem totiž bývá, že maso z několik let staré krávy je vydáváno za kvalitnější a hlavně dražší maso z mladých býků.

Zahraničních potravin je na českém trhu rok od roku více. Jen v  loňském roce se k nám dovezlo jídlo za 150 miliard korun, což je zhruba dvakrát více než před deseti lety.

Kvalita se vozí hlavně z Německa

Nejvíce se k nám dováží potraviny ze zemí Evropské unie a  bezkonkurenční prim mezi nimi zaujímají dva státy. Z Polska a Německa proudí necelá polovina všech dovážených potravin z EU. Není proto divu, že supermarkety jsou doslova nacpané zbožím tamní provenience.

„Třeba u mléčných výrobků je na našich pultech v průměru 60 procent tuzemských produktů a 40 dovozových. Záleží ale na konkrétním řetězci. V  některých je podíl zahraničních výrobků vyšší,“ říká například Jiří Felčárek z Agrární komory ČR. Podle něj by něco takového bylo v zemích na západ od našich hranic nemyslitelné. Když si totiž Agrární komora dělala průzkum v německých či rakouských supermarketech, tamní výrobky na pultech dominovaly. „V průměru mají přes osmdesát procent výrobků místních a ani ne pětinu z dovozu,“ vysvětluje. Jenže to není jediný rozdíl. Zatímco k nám se podle něj dovážejí výrobky často nižší kvality, Němci či Rakušané dováží jen věci kvalitní, které na svém trhu nedostanou, jako například pravý italský parmezán.

„Konkrétně u mléčných výrobků je to smutné, protože většinu toho, co dovážíme, bychom si dokázali vyrobit sami a často lépe,“ potvrzuje Jiří Kopáček.

Podobně jako u mléčných výrobků jsme na tom s vepřovým masem, přičemž z domácích chovů tuto spotřebu dokážou čeští producenti pokrýt jen ze 60ti procent. Ještě horší bilance je u zeleniny, ve které jsme bývali velmocí. Nyní jsme ale soběstační jen ze třiceti procent.

Skandály se Česku vyhýbají

Když jsme se zajímali, proč tomu tak je, proč je česká potravina skoro ohrožený druh, dostali jsme od zemědělských a potravinářských expertů řadu odpovědí. Nejčastěji zaznívá argument, že po vstupu do Evropské unie byli čeští farmáři v nevýhodné situaci kvůli nevyrovnané dotační politice.

Jednoduše řečeno – vlády v zahraničí zemědělce a potravináře podporovaly více než naše česká ty své. Dalším důvodem je také to, že řetězce většinou nepatří českým vlastníkům. Německý řetězec se prý lépe domluví s německým velkoproducentem než s tím tuzemským. A do třetice – německý nebo rakouský spotřebitel by nekupoval nic nekvalitního z  dovozu, byť by to bylo levnější. „Tamní spotřebitel je tak naučený, ten náš ještě ne,“ potvrzuje Felčárek.

Někteří experti ovšem upozorňují, že s rostoucím podílem potravin z  dovozu si zaděláváme na pořádný průšvih, a to kvůli množícím se aférám, třeba u polských výrobců. Jedna z aktuálních je ta se zkaženým masem (viz box vpravo), které se prodávalo jako čerstvé. České potravinářství se přitom závažnějším chybám a skandálům úspěšně vyhýbá.

„Česká republika neměla v potravinářství zatím žádný problém a ze strany EU nebylo proti nám zavedeno žádné opatření,“ potvrzuje Milan Malena, ředitel Státní veterinární správy. To se ale podle něj nedá říci o již zmiňovaném Polsku.

STATISTIKA

Mléčné výrobky: jogurty, tvarohy, sýry a konzumní mléko se na české pulty z velké části dovážejí z Německa, Polska a Slovenska

Zelenina: Česko bylo kdysi velkým pěstitelem zeleniny a producentem zeleniny mražené. Teď se musí dovážet z Polska, Francie či Belgie.

Pivo: stále větší podíl na českém trhu mají levná piva původem z Polska a Maďarska.

Vepřové: čeští producenti vepřového dokážou pokrýt tuzemskou spotřebu jen ze šedesáti procent a brzy to má být už jen 50 procent. Vepřové proto musíme dovážet, nejčastěji z Německa.