Krnáčová zakládá „tým Minulost“

Z médií
Zpět na Zprávy

Psal se 29. březen 2012 a tehdejší pražský primátor Bohuslav Svoboda a jeho radní byli to dopoledne jako opaření. Z ničeho nic jim na stole přistálo od policie obvinění v kauze Opencard. Přestože celý případ pocházel z dob exprimátora Pavla Béma, radní tehdy museli podepsat nové licenční smlouvy, aby červená kartička mohla fungovat dále.

S proklatým dědictvím minulých vlád se nyní hodlá vypořádat kandidátka na primátorku Adriana Krnáčová (ANO). Aby se její radní tým nechytl do podobné pasti, vybuduje v rámci primátorské kanceláře takzvaný tým Minulost. „Bude se zabývat projekty, které proběhly a visí nad nimi zásadní otazník. U problematických zakázek budeme zjišťovat, zda je možné napravit pochybení. Cílem týmu, který budou tvořit právníci, ekonomové i studenti práv a ekonomie, je vypomáhat odboru interního auditu. Ten hodlám vyztužit interními i finančnímu auditory.“ vysvětlila Krnáčová.

Jednou z prvních lapálií, na kterou se chce zaměřit, je návrh odcházející pražské vlády na arbitrážní řešení sporu města s holandskou firmou eMoneyServices – dodavatelem Opencard. Dosluhující vedení radnice primátora Tomáše Hudečka tímto způsobem chce řešit část 34milionového dluhu za licenci ke kartám. Hlavní město však výši závazků odhaduje pouze v řádu několika milionů korun. Případ má nyní posoudit Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře. Budoucí pražské šéfové Krnáčové se tento postup vůbec nelíbí. „V negativním slova smyslu jde o kreativní řešení problému. Přijde mi to podivné, jako když exministr obrany Karel Kühnl před odchodem z ministerstva obrany (v roce 2006 – pozn. red.) podepsal zakázku na dodávky pandurů. Odcházející radní či ministři nemají těsně před odchodem schvalovat nové kontrakty či jiná důležitá a systémová rozhodnutí. Jde navíc o záležitosti, které mají odklad. Oni spíše připravili miny pro další garnituru,“ řekla LN.

Zločinné spolčení?
Příběh Opencard není prvním případem, kdy se pražská radnice rozhodla přistoupit k vyřešení problematických zakázek formou smírčího řízení. V čem je tento způsob choulostivý? Příkladem budiž tunel Blanka, za jehož stavbu Praha dlužila firmě Metrostav. Vzhledem k tomu, že zhotovená práce se lišila od původní zakázky, radní se obávali dluhy proplácet. A tak se raději obrátili na rozhodčí soud. Ten posléze nařídil miliardy korun zaplatit. A to přesto, že stavba neodpovídá vysoutěžené nabídce.

Na povrchu vypadalo schéma z dílny vedení města, jak dostavit tunelový komplex Blanka za 37 miliard, nezávadně, v jádru však – vzhledem k Opencard – znamenalo nebezpečný precedent. Pražští politici vytvořili – ať už vědomě, či nevědomě – nevyzpytatelný mechanismus a návod, jak se bez soutěže dostat k veřejné zakázce. Budoucí primátorka Krnáčová takové arbitráže, z nichž jedna by nyní měla rozhodnout spor o proplacení desítek milionů korun holandské společnosti eMoneyServices, dokonce označila za zločinné spolčení.

„Místo soudního přezkumu a zjištění oprávněnosti finančního nároku dané firmy se město domluví s dodavatelem, udělá arbitráž, vyplatí firmě peníze a nazdar. Nepřipadá mi, že toto je ideální konstrukce pro daňového poplatníka. Zavání mi to zločinným spolčením,“ dodala Krnáčová.

V případě Blanky pak budoucí hlava pražské radnice kritizuje dosluhujícího radního Jiřího Nouzu (TOP 09), který měl dostavbu tunelu na starost, za nedostatečnou bezpečnost celého projektu. „Není možné tam pustit automobily ve chvíli, kdy v kaluži leží kabely. Byl to marketingový předvolební tah, který nebyl v souladu s technickou připraveností. Původním termínem zkrátka byl březen. TOP 09 to předsunula kvůli volbám. Řada věcí o oblasti IT v tunelu není odzkoušena, podle informací, kterými disponuji,“ sdělila Krnáčová.

Autor: Ondřej Koutník

Pokračujte ve čtení