Krnáčová: Městské firmy mají řídit odborníci

Řízení i obsazování městských firem by se podle pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO) mělo změnit. A první firmou, kde by změny měly nastat, je dopravní podnik v metropoli.

„Jde o jednu z největších příspěvkových organizací. Je potřeba tam velice rychle a efektivně zasáhnout, hlavně v oblasti řízení,“ řekla primátorka na konferenci Budoucnost městských firem, kterou pořádaly Lidové noviny.

Krnáčová už na konci září uvedla, že nynější šéf dopravního podniku by měl ve funkci skončit, Jaroslav Ďuriš ale pokus o své odvolání zatím ustál. Jak dlouho se udrží, není jasné.

Podle Krnáčové by se měl změnit i přístup města. To by mělo nastavit strategii a úkoly, kterými by se vedení společnosti řídilo.

„My, tedy rada hlavního města, si musíme sednout a říct, jakou dopravní infrastrukturu chceme mít teď, ale i za pět, deset a 20 let. Nemůže to být abstraktní zadání ve smyslu, že Praha chce mít hezkou dopravu, ale musí být konkrétní, vyčíslitelné,“ dodala Krnáčová, podle níž je potřeba, aby město vypracovalo strategii společně s novým managementem.

S tím souhlasí i finanční ředitelka podniku Magdalena Češková. „Dopravnímu podniku chybí zadání, dopravní koncepce města. Už několik let se řídíme dílčími zadáními zleva, zprava a dopravní podnik mezi tím pendluje,“ doplnila Češková na konferenci.

Krnáčová už před měsícem prohlásila, že se jí nelíbí, jak dopravní podnik hospodaří, proto by se mělo vedení vyměnit. Ďuriš to ale odmítá s tím, že úspory jsou za poslední dva roky v řádu miliard.

Radní pro dopravu Petr Dolínek k tomu uvedl: „Patříme k nejsuverénnějším dopravcům v rámci Evropy. Přes 55 procent přepravních úkonů vykonává MHD. Když to řekneme lidem z ciziny, tak nás obdivují, když jim pak řekneme, co za to platíme, tak obdiv opadá.“

Souběh spojů za příplatek
Dopravní podnik dostal loni od města na provoz 11,61 miliardy korun, o rok dřív to bylo 10,8 miliardy. Podle Dolínka by teď mělo město společně s firmou upravit dopravu tak, aby se na jednom místě nedublovalo zároveň metro, tramvaj i autobus. Právě tím by se mohly náklady snížit. A pokud bude dotčená městská část přesto požadovat, aby jezdily autobusy a tramvaje ve velké míře i tam, kde jsou stanice metra, bude si muset připlatit.

„Standardně si za to obce v Česku připlácejí. Uděláme nějaký systém, který bude komfortní, ale nemá smysl, aby po celé Praze jezdily autobusy, když jsme zaplatili lepší, ekologičtější infrastrukturu, která stála velké peníze,“ vysvětluje Dolínek, kde chce šetřit.

Na konferenci se ale neřešil jen dopravní podnik. Radní pro infrastrukturu Jana Plamínková představila největší investice, které plánují Kolektory Praha. Firma stoprocentně vlastněná městem spravuje kolektorovou síť, jejímž prostřednictvím lze průběžně kontrolovat inženýrské sítě. Jejich údržba se tak může provádět bez nutnosti rozkopat ulice.

Rekonstruovat se má kolektor Hlávkův most, který nově povede pod Vltavou. „Je to jedna z největších akci, která nás čeká, teď jsme před zahájením výběrového řízení,“ řekla Plamínková s tím, že vyjde na 150 milionů korun. Připravuje se také kolektor v horní části Václavského náměstí, kde chybí.

„Je potřeba to udělat, aby se Václavské náměstí nemuselo kvůli každé opravě rozkopat. Akce jsou to poměrně finančně náročné, ale mají obrovský význam pro město, protože rozkopané ulice omezují život v něm,“ vysvětlovala Plamínková. Další investice se plánuje na Jižním Městě.

Plamínková má jako radní pod sebou i Pražskou vodohospodářskou společnost. Tu podle ní nejvíce trápí dlouhodobá smlouva se společností Pražské vodovody a kanalizace. Kvůli dohodě, která trvá až do roku 2028, má město podle Plamínkové problém se získáváním dotací z fondů EU.

Diskusi o městských firmách otevřela Krnáčová poté, co se ukázalo, že šéfka pražské organizace ANO Radmila Kleslová bere za angažmá v těchto podnicích statisíce korun. Podle primátorky by ve statutárních orgánech firem neměli sedět politici, ale odborníci.

Na konferenci LN teď upřesnila, jak by se mohli tito lidé vybírat – na jednotlivé pozice by se mohla vypisovat výběrová řízení. Spolupracovat by přitom město mohlo například s personálními agenturami.

„Městské firmy by neměly být nástrojem politického boje, to je chyba. To nemá být hájemství jednotlivých politických stran, protože je to městská firma, měla by naplňovat městský zájem, nikoliv zájem jednotlivých politických stran,“ vysvětlovala Krnáčová.

Pomoci mohou PPP projekty
Na konferenci se řešily také dceřiné společnosti firem, jež Praha vlastní. Podle Jana Trojánka, který je členem dozorčí rady Zdroj pitné vody Káraný, totiž město nemá příliš možností, jak tyto podniky řídit.

„Jestli to někde funguje dobře nebo špatně, teď nejsem schopný říct. Samozřejmě je nasnadě, aby vlastník, což je hlavní město zastoupené holdingem, mělo přehled a vliv na tyto dceřiné společnosti. Ale je to věc té konkrétní společnosti,“ řekl k tomu radní pro majetek Michal Hašek (radního odvolalo z funkce den po konferenci zastupitelstvo).

Na setkání vystoupila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Spolupráce soukromého a veřejného sektoru je možná a může vést k úspěchu,“ řekla s tím, že mohou fungovat například PPP projekty. Zástupcům firem pak sdělila, že ekonomika České republiky roste rychleji, než je desetiletý průměr, což se ale zatím neprojevuje na vyšších příjmech.

Autorka: Eliška Nová

Článek si můžete přečíst v Lidových novinách.