Karla Šlechtová: Novela stavebního zákona ulehčí život stavebníkům

„Stavební zákon patří k zákonům, které se týkají nejširších vrstev obyvatel. Většina z nás alespoň jednou v životě něco staví, nebo přestavuje,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a dodává: „A proto víme, jak je někdy složité získat všechna povolení a doklady, než můžeme vůbec se stavbou začít.“

Každý stavebník, ať už občan, který chce na svém pozemku stavět domek, nebo stát budující dálnice, může toto potvrdit. V případě větších projektů nejsou výjimkou řízení trvající i pět let či více let. Česká republika zde patří mezi nejpomalejší země ve vyspělé Evropě.

Potřeba změny vyústila v létě minulého roku v zahájení legislativních prací vedoucích ke zvrácení tohoto stavu. Smyslem změny je proto zejména zjednodušení a ulehčení povolování staveb a procesu jejich realizace. Například u jakkoliv velkého rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci nebude již třeba stavební povolení, postačí řádné ohlášení. Na toto ohlášení bude možno postavit i bytový dům do 150 m2 celkové zastavěné plochy.

„Snadnější realizace větších i menších staveb bude mít pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu v České republice a na zvýšení zaměstnanosti. Novela určitě přispěje i realitnímu trhu,“ dodává ministryně Karla Šlechtová.

Dodatečné informace k materiálu včetně příkladů a další užitečné informace k chystané novele zákona naleznete ZDE.

Zde alespoň několik vybraných příkladů, které novela pro zejména menší stavebníky změní:

1. Umožní svépomocnou výstavba u všech typů rodinných domků, tedy bez určení zastavěné plochy. Dnes je možno stavět svépomocí pouze do 150 m2. Po novele to bude bez zmíněného omezení. U rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci nebude již třeba stavební povolení, postačí jen ohlášení. Na ohlášení bude možno postavit i bytový dům do 150 m2 celkové zastavěné plochy.
2. Bazén nebo skleník si na pozemku rodinného domu nebo na pozemku pro rodinnou rekreaci bude moci postavit každý pouze na základě jejich umístění a bez následného povolování (tedy bez ohlášení nebo stavebního povolení). Doposud ještě platí omezení, kdy taková stavba může mít maximálně 40 m2 rozlohy nebo 5 metrů výšky. To však chce nový zákon zrušit.
3. Stavebník například nebude muset dokládat souhlasy ostatních vlastníků bytových jednotek - nebude muset dokládat smlouvu s vlastníkem, pokud sám vlastníkem není. Vždy bude postačovat pouze souhlas vlastníka. O umístění i povolení stavby bude tedy rozhodnuto i bez toho, zda mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku jsou vyřešeny soukromoprávní vztahy.
4. Zjednodušení vyřizování stížností stavebníků například na nevhodný postup úředníků, nebo průtahy s vyřizováním povolení ke stavbě. Stížnost bude muset být vyřízena do 60 dnů od jejího doručení příslušnému správnímu orgánu, o vyřízení musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn a lze ji překročit pouze v případě, nebylo-li možné v jejím průběhu zajistit potřebné podklady.
5. Zkrácení procesu u aktualizací a změn vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí bude cca o 8 měsíců.
6. Dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, budou tedy podléhat kontrole veřejnosti.
7. Novela předpokládá zavedení tzv. koordinovaného řízení, které je spojením územního a stavebního řízení. V praxi to znamená vydávání jednoho koordinovaného povolení a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb - tedy opět zjednodušení administrativy pro stavebníky.

Ministerstvo pro místní rozvoj