Kancelář úředníka stojí 33 268 Kč ročně
Zpět na ZprávyPřes 13 metrů čtverečních má při své práci v kanceláři k dispozici průměrný státní úředník. Aby mělo přes 120 tisíc zaměstnanců centrálních úřadů a státních institucí kde pracovat, zaplatí státní pokladna bezmála čtyři miliardy korun ročně. Jen na komerčním nájemném je to více než 700 milionů. Zbylé 3,3 miliardy jdou na provoz a údržbu budov. Tisíce metrů čtverečních ve vlastnictví státu přitom zejí prázdnotou.
Pozitivní tlak na úřady Průměrně je tak na kancelář pro jednoho úředníka třeba 33 268 korun. Vyplývá to z dat Centrálního registru administrativních budov, která tento týden hodlá ministerstvo financí zpřístupnit veřejnosti. „Není důvod, aby informace o budovách státu nebyly veřejné. Může to vyvinout tlak namanagement jednotlivých úřadů hospodárněji nakládat s veřejnými prostředky,“ říká náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, jehož tým zveřejňování dat, jimiž disponuje stát, připravuje.
Právě tlak si pochvaluje i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má nakládání se státními nemovitostmi v popisu práce. Úřady, které měly do systému za stovky milionů korun své údaje dodat, totiž byly v řadě případů laxní.
„Stále je obcházíme, voláme, aby údaje dodaly. Občas jsou důvody pro nedodání podkladů dost kuriózní,“ stěžoval si vloni další náměstek resortu Ondřej Závodský, pod nějž majetkový úřad spadá.
Aktuálně je ve zveřejňovaných datech zahrnuto 3800 budov, přičemž 2800 z nich patří státu, necelou tisícovku si pronajímá a 50 nemovitostí je státních částečně.
„Údaje dočistíme postupně“ Wagenknecht přitom připouští, že údaje nemusejí být kompletní. Ostatně, když se dělalo před necelými deseti lety dotazníkové šetření mezi státními úřady, využívaly centrální instituce asi o tisícovku budov více.
„Je lepší zveřejnit alespoň to, co nyní máme. A postupně se to může dočišťovat,“ říká Wagenknecht. Právě kvůli děravým datům a ceně systému, která se šplhá k půlmiliardě, čelil registr kritice, že si úsporami, jež díky němu přijdou, nezvládne na sebe vydělat.
Finančně zřejmě nejnáročnější kanceláře má k dispozici sekce strukturálních fondů ministerstva školství, vyplývá z údajů, jež mají LN k dispozici. Ta si pronajímá v pražském Karlíně developerský projekt Corso pro necelé čtyři stovky úředníků. K dispozici mají 5,5 tisíce metru čtverečního, kanceláře přitom tvoří 3,2 tisíce metru. Roční nájem je 47,4 milionu a na provoz a údržbu plyne dalších jedenáct milionů. Podezřele velkorysé a drahé Kvůli osmiletému pronájmu z roku 2008 dokonce podával vloni ministr školství Marcel Chládek trestní oznámení. Původně totiž měl resort školství zaplatit za pronájem za celou dobu 40 milionů. To očividně ale nestačí ani na roční platbu. Na podzim ale policie případ odložila s tím, že nikomu škoda nevznikla. Že jde ovšem o luxusní pracoviště pro úředníky, dokládají jednoduché propočty. Včetně nákladů na provoz přišel metr čtvereční v Karlíně na zhruba deset tisíc korun. Podle studie poradenské firmy Cushman&Wakefield, která srovnává ceny kanceláří po celém světě, přitom pražské prémiové „office budovy“ přijdou na přibližně 8600 korun na metr čtvereční včetně servisních poplatků. V nižších kategoriích, které ale jsou vhodné pro menší firmy a ne státní úřady, se průměrné ceny pohybují i kolem 3000 korun, což by cenu průměrné státní kanceláře dostalo ke 40 tisícům.
Mediálně známý je mimochodem také pronájem nemovitosti pro strážce nakládání s veřejnými prostředky – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten si pronajímá budovu Tokovo v pražských Holešovicích. Z aktuálních údajů lze vyčíst, že za prostor pro svých 355 úředníků ročně platí 17 milionů korun na nájmu a dalších 22 milionů jej stojí provoz.
Předtím ale za šest let zaplatil za nájem 450 milionů korun. A třeba v roce 2011 se částka vyšplhala k 80 milionům. Měnila se podle toho, jak bylo splaceno vybavení budovy. Minulý týden přitom šéf NKÚ Miloslav Kala při projednávání výroční zprávy svého úřadu v Senátu uvedl, že se opět vrací k myšlence, že by si protikorupční úřad postavil své vlastní kanceláře. „Na první roky výstavby nepožadujeme finanční prostředky ze státního rozpočtu. Máme nespotřebované nároky ve výši 200 milionů korun, program by se v počáteční fázi hradil z této částky,“ řekl před senátory Kala. Projekt se podle něho chystá ve spolupráci se sněmovnou, která potřebuje prostory mimo jiné pro archiv. Úřad pro stavbu disponuje například nevyužitým pozemkem blízko Ortenova náměstí v Holešovicích jen pár kroků od svého současného sídla. Premiantem ve spotřebě peněz na svůj provoz je pak s největší pravděpodobností Veletržní palác, v němž vystavuje rozsáhlé sbírky Národní galerie. Za nájem své vlastní budovy neplatí nic, ale údržba nebo energie přijdou na 68,5 milionu ročně. Z klasických kancelářských budov je na údržbu náročné třeba jedno ze sídel ministerstva průmyslu a obchodu v ulici Politických vězňů s náklady přes 36 milionů. Špeluňky i tělocvičny Pro zajímavost ještě přidejme, že úplně nejmenšími kancelářemi ve státní správě disponuje svitavská pobočka České správy sociálního zabezpečení, kde na jednoho ze 64 úředníků vychází 1,5 metru čtverečního kancelářské plochy. Naopak největší „tělocvičnu“ mají papírově čtyři zaměstnanci ministerstva financí v bývalé budově České konsolidační agentury v Praze na nábřeží Kapitána Jaroše. Na jednoho z nich připadá přes 360 metrů. Jde však s největší pravděpodobností jen o lidi zajišťující provoz budovy, kterou stát za asi osm milionů dal k dispozici evropské kosmické agentuře a jejímu projektu Galileo. Pro srovnání: aktuální znění českých norem požaduje, aby minimální plocha obyčejné kanceláře činila alespoň pět metrů čtverečních a zároveň zdůrazňuje, že osm metrů je adekvátnějších. Kancelář s plochou pro jednání i odkládacími prostory by pak mělamít alespoň 12, v lepšímpřípadě 16 metrů čtverečních. Ještě pro pořádek je třeba zmínit, že stát za budovy jen neplatí. Část svých nemovitostí také pronajímá. Na samotném nájmu vloni získal 385 milionů a skoro 870 milionů zaplatili nájemci za údržbu a provoz.
Nejdražší kanceláře má nejspíš sekce strukturálních fondů ministerstva školství, která sídlí v administrativní budově Corso v pražském Karlíně (na snímku). Za roční pronájem 5,5 tisíce m2, z nichž kanceláře pro necelé 400 úředníků zabírají 3,2 tisíce m2, resort platí 47,4 milionu Kč, údržba stojí dalších 11 milionů. Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Kolik stojí státní kanceláře
Státní budovy
Počet 2829
Nájem 2 684 148 Kč
Provoz 2 894 697 800 Kč
Nestátní nemovitosti
Počet 918
Nájem 676 072 839 Kč
Provoz 331 858 467 Kč
Polostátní budovy
Počet 54
Nájem 6 738 314 Kč
Provoz 62 785 012 Kč
Autor: Adam Junek
Článek si můžete přečíst v Lidových novinách.
Pokračujte ve čtení
-
Tvrdý politický život „překážkáře“ Babiše
Majitele Agrofertu namíchla Česká televize a Václav Klaus. Pro svůj vyčerpávající politický běh si proto buduje „slušnej mediální oddíl“.
-
Hulík: V České republice chybí spravedlnost
Praha – Na Náměstí Míru v neděli 23. září odstartovala série předvolebních mítinků nezávislých kandidátů, kteří kandidují do senátu s podporou hnutí ANO 2011. Svoji vizi zde několika stovkám lidí představil kandidát na senátorský post za Prahu 2, volební obvod č. 26, JUDr. Milan Hulík.
-
Ivana Dobešová: Lidé jsou znechucení, ale nesmí rezignovat
Benešov - Jak to vypadá, když se svérázná pedagožka rozhodne vydat na cestu do senátu? O tom se mohli v pátek převědčit obyvatelé Benešovska. Ivana Dobešová během dne nenechala téměř nikoho na pochybách, že se rozhodně umí prosadit.
-
Jsem znechucena politikou stejně jako Babiš a tisíce dalších
Martina Berdychová je jedinou ženou v pozici jedničky na kandidátce do krajských voleb. Lídryně hnutí Východočeši by ráda opět spojila Královéhradecký a Pardubický kraj do jednoho celku.
-
Máme právo na politickou satiru
MICHAL VIEWEGH VYDÁVÁ NOVOU KNIHU A PRÁVU ŘEKL: