K daňovým podvodům se hodí i pleny

Zhruba rok a půl už funguje v Česku takzvaná daňová Kobra. Jde o projekt, který spojuje práci policejního Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, celní a daňové správy. Má díky lepší spolupráci úřadů přispět k úspěšnějšímu odhalování daňových podvodů, a tedy zmenšit díru, kterou státnímu inkasu daní způsobuje organizovaný zločin. Jak potvrzuje v rozhovoru LN jeden z představitelů Kobry a nejvyšší šéf daňové správy Martin Janeček, tento útvar zachránil státu za dobu své existence částku 4,1 miliardy korun.

Přes čtyři miliardy korun je hodně, nebo málo?
Je to významná částka. V tom není vzniklá škoda, ta je samozřejmě vyšší, ale tahle částka obsahuje zabavený majetek, peníze, auta, zboží, částečně nemovitosti, zkrátka zachráněné hodnoty.

Je v tom započítaná i částka, kterou stát uchránil tím, že v rámci připraveného podvodu nevyplatil těm zadrženým aktérům neoprávněně požadované odpočty?
Je, ta je v tom také. A suma zachráněných prostředků obsahuje také částku, se kterou přispěli členové Kobry v regionech. Loni poprvé se zapojila i krajská pracoviště. I s těmi regiony připadá z té celkové uchráněné částky 4,1 miliardy korun na rok 2015 hodnota 2,7miliardy korun.

Kobra spojuje tři subjekty, proč ale nemá jednoho šéfa?
Protože to není instituce. Kobra je forma spolupráce. Nemá budovu a kanceláře, nemá vlastní lidi.

Loňský rok byl první celý kalendářní, kdy tahle spolupráce, jak říkáte, fungovala. Dá se v číslech nějakým porovnáním s předchozími roky, kdy Kobra neexistovala, srovnat její efektivnost nebo prostě výsledek její činnosti, její přínos?
Myslíte vyčíslit dopad na skutečné inkaso daní?

To ani ne. Myslím porovnání třeba sumy té zachráněné částky za celý loňský rok s částkou, kterou zachránili třeba v roce 2013, kdy spolupráce nebyla tak propojená, po sečtení zvlášť celníci, zvlášť daňová správa a policie. Že by bylo na číslech vidět, zda ta nově zavedená spolupráce těch tří složek dává lepší výsledek, než když předtím fungovaly samostatně.
Ty jednotlivé instituce měly dřív své nějaké vlastní samostatné výsledky a mají je i dnes. Takže porovnávat celkově tehdejší a dnešní situaci ohledně Kobry nějakými přesnými čísly nejde.

I před vznikem Kobry ale spolu asi musela daňová správa, celníci a policie při odhalování daňových podvodů nějak spolupracovat.
To ano. Ale způsobem, který nepřinášel výsledky tak, jako nyní v rámci Kobry. Daňová správa kontrolovala, detekovala nějaký problém, podávala trestní oznámení. Policie si to poté, až daňová správa dokončila své řízení, převzala a začala se tím zabývat po svém. Zatímco Kobra je o tom, že už tu máme politicky deklarováno, že zájmem vlády je bránit legalizaci výnosu trestné činnosti, praní špinavých peněz...

To je ale cíl asi každé vlády, to není nic nového.
V případě Kobry se ale udělal skutečně kvalitativní posun a všechny zapojené orgány přijaly tohle zadání za své co nejrychleji. Spolupráce dnes funguje způsobem, kdy ve chvíli, kdy my detekujeme problém, daňový podvod, podnět k policii se podává co nejrychleji. A ta okamžitě zahajuje svoje úkony. Dostává od nás konzultanta. To je člověk z daňové správy, expert na daně, který policii s konkrétním případem pomáhá.

To je novinka?
Kompetence konzultanta byla i dříve, ale metodika jeho zapojení a celý postup nebyl rychlý a aktivní tak jako nyní. To je posun. Když v opačném případě necháte berňák, aby si to celé řešil sám, pak po čase podá trestní oznámení, policie kauzu nabere, po čase zjistí, že se už jedná o prázdnou schránku, která rychle ukončila činnost, a ze které už tedy nejde získat žádný majetek a obsahuje už jen mrtvé duše. Takže to hlavní, co Kobra přináší, je součinnost a rychlost řešení jednotlivých případů podvodů. Synergie je nyní v té úzké spolupráci. Že se nad konkrétním případem od první chvíle baví expert daňař s expertem od policie.

Co do toho prověřování přináší celní správa?
Jsou jednak daňaři, pokud se jedná o spotřební daň, podobně jako my máme na starosti DPH a ostatní daně, a současně mají útvar pátrání. To je v podstatě policejní orgán. Mají pravomoci policie, a představují tak další kapacity, které jsou pro odhalování případů důležité.

Scházíte se často vy jako nejvyšší šéfové těch tří složek Kobry?
Ne často. Já myslím, že šéfové nejsou v tom tak důležití. Důležitá je spolupráce těch lidí z institucí, které jsou orgány státu a mají hájit zájmy státu. Je napsaná součinnostní dohoda, konkrétní způsoby spolupráce, takže toho se naši lidé drží. Vedení oněch složek se schází jen v případě potřeby projednání nějaké nové situace.

Například?
Do spolupráce v Kobře například významně promluví nynější zavedení kontrolního hlášení. Změní se modus operandi těch podvodů. To, jakým způsobem k nim bude docházet. Rozpadne se to na víc menších kauz.

Rozsáhlé karuselové podvody za stamiliony v propojených řetězcích desítek nastrčených firem byly před lety nejčastěji doménou v komoditě pohonných hmot. Tomu učinily přítrž v roce 2013 zavedené vysoké kauce, které vyhnaly z trhu s benzinem a naftou stovky bílých koní a podvody se přesunuly jinam. Kam? Mluví se v poslední době o častých případech okrádání DPH při obchodech s masem.
To souhlasí. Problémy se začaly objevovat také při transakcích s betonářskou ocelí, historicky velký problém je zlato, to je nekončící story. K podvodu s DPH je ale zneužitelné plnění téměř v jakékoliv komoditě. Mohou to být třeba i dětské pleny. Pokud je daná komodita dobře likvidní, dá se jí rychle zbavit. Potřebují to rychle umístit na trh a někomu to rychle prodat. V tomhle byly pro podvodníky pohonné hmoty hodně vděčné.

A teď je jiná „vděčná“ komodita.
My aktuálně vnímáme, kromě toho, co jsem řekl, rizika třeba také u obchodů s rostlinnými oleji nebo při poskytování reklamních a marketingových služeb. Problémem jsou ale obecně velká plnění, obchody za velké částky. Proto také se v Evropské komisi snažíme prosadit reverse charge jako účinné opatření proti podvodům s DPH obecně pro všechny obchody nad částku 10 tisíc eur. Společným jmenovatelem těch podvodů totiž není komodita, na kterou se ptáte, ale společným jmenovatelem je, že se to děje na velkých penězích. Podvody jedou přes mnoho propojených firem, často přes několik států, a přitom na tom potřebujete jako podvodník vydělat. Proto se jedná právě o obchody za vysoké částky. A komodita, pomocí které se DPH šidí, je na druhém místě.

Zmínil jste, že do způsobu podvodů, které řeší Kobra, zasáhne od ledna zaváděné kontrolní hlášení. Tedy povinnost všech plátců DPH reportovat bernímu úřadu všechny přijaté a odeslané faktury. Co se na podvodech tímto změní?
Změní se to, že velké kauzy, které jsme měli například u kšeftů se zlatem, to byl podvod za 4,5 miliardy, se rozdrobí. Až se rozeběhne kontrolní hlášení, budou z toho menší podvody. Za menší částky. Domnívám se, že nebudeme čelit ohromným a početným sítím podvodníků jako dosud, ale spíš většímu množství podvodů za nižší částky. Kontrolní hlášení umožňuje díky párování a kontrole odesílaných a přijímaných faktur efektivní odhalování všech řetězců. Čím větší řetězec, tím je nápadnější. Proto očekávám, že se změní taktika podvodníků. Do nelegálních řetězců už možná nebudou zapojeny desítky firem, ale třeba jen kolem deseti.

Přesune se tedy část rozsáhlých podvodů víc do regionů, kde se odehrávají spíš ty lokální kšefty s menším počtem propojených bílých koní?
To nelze jednoznačně říci, ale každopádně role Kobry v regionech poroste. Je možné, že za těmi „rozatomizovanými“ malými karusely bude v pozadí stále jeden člověk. Ty podvody mají totiž klasickou pyramidovou strukturu, v podstatě jde o „letadlo“. Na vrcholu je jeden člověk, který to celé vymyslel a organizuje a má z toho pak největší příjem. Pod ním jsou pak další eseróčka, která „pasou“ takové polobílé koně, a ti ovládají další pod sebou.

O odhalování bílých koní se mluví často, roky, jde o vděčné téma. Zaznamenal jste ale, že by v síti justice skončil s nějakým velkým a pravomocným trestem někdo z těch strůjců, kteří celé tohle „letadlo“ řídili a také z něj nejvíc profitovali?
Mám dojem, že v kategorii podvodů s pohonnými hmotami se dostaly dost vysoko v celém justičním procesu od vyšetřování asi dvě osoby. Z moravské a pražské větve těch řetězců.

Máte na mysli Abdullaha Zadeha, který je podezřelý z miliardových podvodů, ale soud ještě pořádně ani nezačal, a Radomíra Vybírala, který si odpykává trest ve valdické věznici?
To nebudu komentovat.

Otázka na jiné téma. Finanční správa aktuálně zaměstnává na 16 tisíc lidí. Kolik jste přijali v souvislosti s agendou zmíněných a od ledna zahájených kontrolních hlášení?
Analytické centrum v Pardubicích má padesát lidí. S tím, že menší část je alokována také na elektronickou evidenci tržeb. To je ta analytická část. Ale celou agendou se budou zabývat v rámci své dosavadní činnosti tisíce našich lidí.

Těch padesát analytiků jsou nově přijatí lidé?
To jsou nově přijatí i zkušení pracovníci finanční správy.

Kolik lidí jste kromě toho už přijali na elektronickou evidenci tržeb, která se teprve projednává v parlamentu?
Máte na mysli to, co kritizuje poslanec Kalousek, že nabíráme lidi na něco, co ještě není schváleno? K tomu bych řekl, že zapracování daňového odborníka trvá minimálně dva roky. Takže touhle logikou jsme je měli nabrat už před dvěma roky, abychom je měli k plnému výkonu k dispozici na konci letoška. Ale k vaší otázce. Navýšení počtu pro letošní rok je o více než 360 lidí.

Daňová správa ale nabírala nové lidi už loni.
To ano. Jednalo se ale z naprosté většiny o pracovníky určené obecně ke zvýšení kontrolní činnosti. Celkově se loni jednalo o nějakých 600 lidí. Musíte počítat s tím, že nároky na naši práci jsou stále vyšší, přitom v minulých letech se stavy spíš snižovaly.

Co je z pohledu daňové správy a přínosu pro státní rozpočet důležitější: kontrolní hlášení, nebo elektronická evidence tržeb? Myslím v době, kdy obě opatření budou fungovat naplno.
Důležité jsou obě věci. Myslím, že o něco důležitější je kontrolní hlášení. Jeho efekt může být rychlejší než u elektronické evidence tržeb. Ta má přesah až ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, efekt bude tedy pozdější. Pokud někdo krátil tržby, tak po nápravě to bude mít přínos s určitým odstupem. Nejdříve někdy v letech 2017 až 2018.

Martin Janeček (36)
Vystudoval ekonomiku a management na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve finanční správě pracuje od roku 2003, před nástupem do čela Generálního finančního ředitelství v roce 2014 se v jihočeském finančním úřadu zabýval vytvářením systému pro boj proti karuselovým podvodům prostřednictvím zajišťování majetku.

Autor: Miroslav Petr

Článek si můžete přečíst v Lidových novinách.