Jourová se chce věnovat hlavně fondům

kých peněz v letech 2014 až 2020.

Navíc se bude snažit dočerpat peníze i za minulé programovací období. Řekla to po včerejším nástupu do funkce, kam ji uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Ten ji zároveň ujistil, že její resort nezruší. Sobotka současně vyloučil i případné slučování resortů. „Byla by to zbytečná energie, která by nás odváděla od mnohem potřebnější práce pro občany ČR,“ dodal Sobotka. Ideu předminulé vlády Petra Nečase vyvést agendu evropských fondů přímo pod Úřad vlády označil nový premiér za nesmyslnou.

Dohoda o partnerství podle Jourové musí být dojednána do 20. dubna. Definuje okruhy projektů, na které mohou být evropské dotace využity. „Aby to byly peníze nasměrované na ty správné investice, které přinesou hospodářský růst, zaměstnanost a prosperitu ČR,“ řekla.

Souběžně bude připravován upravený systém na převod peněz do projektů. Podle Jourové je zásadní, aby systém nebyl zbytečně složitý. Právě kvůli jeho složitosti se totiž dělají chyby, které pak vedou k sankcím ze strany EU, uvedla nová ministryně.

Navíc se bude v čele úřadu snažit dočerpat co nejvíce peněz z minulého programovacího období, které skončilo 31. prosince. Česku hrozí, že část dotací nevyužije a přijde o desítky miliard korun z unijní pokladny.

„Chceme proplatit maximální možnou částku, ale nikoliv za cenu toho, že budeme platit nesmyslné projekty nebo rizikové projekty,“ prohlásila Jourová. Čerpání dotací z Bruselu provázela v ČR v posledních letech řada skandálů.

Zda se čerpání z fondů EU zlepší, bude podle Jourové záviset také na partnerech, s nimiž ministerstvo při čerpání evropských peněz spolupracuje. Tedy na ostatních resortech, regionech i na samotných žadatelích.

Agenda evropských fondů však není jediná, kterou MMR řeší. „Nebylo by dobré, kdyby zůstala opomenuta celá sada dalších agend a kompetencí tohoto ministerstva. Prohlašuji, že se budu snažit být dobrou ministryní i pro agendu bytové politiky, územního plánování a stavebního řízení,“ doplnila Jourová.

Nová ministryně podle svých slov prožila při příchodu na ministerstvo velké déja vu. V letech 2003 až 2006 již na úřadě působila jako náměstkyně a věnovala se hlavně evropským fondům. Její angažmá skončilo podezřením z korupce v kauze Budišov, kvůli němuž strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě. O dva roky později ji soud očistil a následně jí přiznal 3,6 miliónu korun jako náhradu majetkové újmy.