Je Telička pravdoláskař?

Z médií
Zpět na Zprávy

Europoslanec za ANO a Babišův muž pro zahraniční politiku Pavel Telička se chopil značky „havlista“. Ta se před půldruhým rokem ocitla bezprizorní, když ji nechala ležet ladem volbami zdecimovaná TOP 09 a poté, co se od ní intelektuální piruetou Petra Druláka odstřihla ČSSD. Dělá však oprášení značky z člověka pravdoláskaře?

Pavlu Teličkovi to bude věřit málokdo. Ještě jako mladík vstoupil do KSČ a v době, kdy šel Václav Havel naposledy do vězení, se už zacvičoval v praxi předrevoluční diplomacie naministerstvu zahraničí. Pokud proto nyní europoslanec mluví o tom, že v hnutí ANO „možná víc lpí na hodnotách“, a odklon od Havla kritizoval jako „odklon od určitých zásadních hodnot“, působí to legračně. Stejně tak Telička mlčel, když byl 1. náměstkemministra zahraničí Jana Kavana a sledoval divokou jízdu generálního sekretáře MZV Srby – toho, který si objednal vraždu novinářky – či tajnou výpravu Hynka Kmoníčka do Saddámova Iráku na Šloufův popud. Telička se zachoval jako loajální zaměstnanec státu, když veřejně nic neříkal a dál dělal svoji práci hlavního vyjednavače pro EU. Principy a hodnoty jsou ale víc než loajalita k nadřízenému; Havel by mohl vyprávět.

Každý má však právo udělat chybu a názorově zrát. Telička se posledních deset let věnuje podpoře kubánského disentu a začal to dělat v době, kdy o jeho tvář v novinách nikdo nestál. V roce 2005 si ho najaly coby bruselského lobbistu dvě organizace kubánské diaspory v USA, a když skončil kontrakt, lobbování ve prospěch kubánských opozičníků, zdarma, mu zůstalo. V případě Kuby si Telička může nárokovat nálepku pokračovatele Havlovy politiky.
V sobotním rozhovoru pro MFD Pavel Telička komentuje Zaorálkovu koncepci zahraniční politiky a říká, že hnutí ANO bude chtít mít vliv na její konečnou podobu a bude požadovat „ještě větší posun“ textu než ten už existující směrem k havlovskému odkazu v diplomacii.

Vliv už ANO uplatnilo; právě Telička byl autorem oponentury koncepce za ANO a jeho poznámky, pod Babišovým jménem a schválené Babišem, už v době rozhovoru byly na ministerstvu zahraničí. Požadavek na rozšíření lidskoprávního rozměru zahraniční politiky či zdůraznění Havlova odkazu mezi nimi však nejsou. „Oceňuji pasáž týkající se lidských práv a korekci určitých nešťastných vyjádření představitelů MZV,“ píše pouze Telička a jen požaduje upřesnění, jakou pozici bude ČR zastávat při sjednávání obchodu se státy s nedemokratickým režimem a potírajícími lidská práva.

Stejně jako zvolání „Havel!“ ještě z člověka nedělá „havlistu“, neznamená vynechání jeho jména v jedné koncepci opak. Jen to ukazuje, že zvednutí havlovské legendy Pavlem Teličkou a dalšími lidmi za ANO je zatím čistě pragmatický tah navenek. Nic dovnitř, nic uvnitř. A skutečný pravdoláskař musí mít především srdce, nebo ne?

Autorka: Kateřina Šafaříková

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.

Pokračujte ve čtení