Jaroslav Faltýnek je politik, manažer a malíř

Už jeho dům dává tušit, že v něm žije člověk s citem pro umění. Ve vstupní hale a přilehlé obývací místnosti, plné uměleckých děl, obrazů a  plastik od moderních autorů, si člověk připadá jako v galerii. „Tuto komodu jsem navrhl sám,“ říká osobnost prostějovské komunální politiky, člen předsednictva hnutí ANO a člen představenstva společnosti Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek, když vidí, že vzbudila můj zájem.

Chodbou plnou obrazů stoupáme do patra, kde má svůj malířský ateliér. V něm to voní olejovými barvami, stěny jsou zaplněné obrazy, v koutě stojí prázdné rámy. „Nechávám si je udělat u stolaře a pak si je sám namořím a adjustuju,“ vysvětluje Jaroslav Faltýnek.

Výtvarné umění ho zajímá od dětství. Tehdy získával první zkušenosti v  umělecké škole. A od té doby stále maluje, i když, jak přiznává, s  přestávkami. „Začínal jsem ve výtvarce s různými technikami.  Zkusil jsem všechno možné od tužky, linorytu přes perokresby až po akvarel a  oleje. Ale zásadním způsobem mě ovlivnilo setkání  s olomouckým malířem Mirkem Šnajdrem,“ sděluje Jaroslav Faltýnek.

Seznámil se s ním v osmdesátých letech. „Byl to strýc mé první ženy, a  když jsem se s ním potkal, zaujala mě u něj technika enkaustika, což je stará technika – malba voskem na dřevo. Upravil jsem si tuto techniku podle sebe a dělám ji od roku 1985 s různými obměnami. Lepím na obrazy papír, látky, kůži a poté to zalévám voskem smíchaným s barvami a povrch ještě barevně dolaďuji,“ dodává.

Své obrazy maluje na lepenku, na sololit, na dřevo, ale i na další materiály. A při své tvorbě si pouští hudbu skupiny Kabát. Vyhovuje mu, že je tato technika rychlá. „Maloval jsem dřív většinou v noci, protože jsme měli malé děti a jindy nebyl čas. Do rána byl obraz suchý. Je to příjemná technika i proto, že se nepoužívá jen štětec,  ale také ruce. Ty namáčím do vosku s barvou a přejíždím jimi kontury. Zvýrazní se tak plastičnost obrazu. Je to příjemné malovat i rukama,“ vysvětluje.

Nejčastěji se na jeho obrazech objevují teplé a jasné barvy. „Oblékám se sice do šedých a modrých barev, ale při malování je to o pocitech, měním barvy a používám i červenou. Je to zajímavá, provokativní barva,“ sděluje Jaroslav Faltýnek.

Také motivy jeho obrazů zahrnují širokou škálu. „Všechno, co jsem dělal, bylo trošku abstraktní, ale měl jsem i kubistické období, v něm jsem vytvářel zátiší nebo postavy,“ upřesňuje Jaroslav Faltýnek. Tvoří ale tehdy, když má nějaký zážitek nebo podnět, nebo ho něco zaujme tak, že to chce rychle přenést do obrázku. Jen občas začíná pracovat na obraze s tím, že neví, co vlastně vznikne. „Někdy začnu jen tak lepit a  pak z toho vzejde něco abstraktního,“ sděluje.

Ve svém ateliéru už vytvořil stovky obrazů. Lidé je mohli vidět na výstavách převážně v regionu. „Mohlo jich být tak patnáct až dvacet. Hodně jsem vystavoval na Prostějovsku, ale měl jsem také výstavy v  jiných městech, například v Jihlavě. Potěšilo mě, když jsem vystavoval v  prostějovském Národním domě, že se prodala polovina obrazů z šedesáti,“ říká s úsměvem. Prozradil, že nejdražší kousek si od něj zájemce koupil za deset tisíc korun. Zhruba deset jeho obrazů je k vidění v motorestu Naháč.

„Mým malířským vzorem jsou kubisti, strašně se mně líbí. To období miluju. Když je někde výstava, tak ji hned navštívím. Nedávno jsem byl v  Albertině ve Vídni, tam byla úžasná výstava, vloni jsem byl v rodném domě Picassa v Malaze. Líbí se mně i čeští kubisté Fila, Nejedlý a  Špála, Čapek,“ uzavírá Jaroslav Faltýnek.

Jaroslav Faltýnek

• má 51 let

• vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně

• od roku 1979 se věnuje malbě a kresbě, nejčastěji pracuje technikou enkaustika, což je technika, která používá jako pojidlo vosk

• lyžuje, pěstuje bonsaje, rád vaří

• je členem představenstva společnosti Agrofert Holding

• je aktivní v politice, je členem předsednictva hnutí ANO

Autorka: NADA JANDOVÁ