Jan Herzmann: Na koho to slovo padne

Myslíte-li si, že se lze v datech různých agentur zkoumajících veřejné mínění snadno vyznat, jste na omylu. Podobně jako se výzkumné agentury liší ve svých volebních modelech, liší se i v náhledu, jak vypadá obraz české vlády ve veřejném mínění.

Něco lze vyvodit z dat ohledně hlavních dvou představitelů kabinetu. Jeden z průzkumů SANEP řekl, že si víc než třetina české veřejnosti (38 procent) myslí, že vládu ovládají společně premiér Bohuslav Sobotka a vicepremiér Andrej Babiš. Skoro stejně velká část (35 procent) ale soudila, že vládu ovládá jen jeden z nich – nepatrně častěji to podle SANEP má být Andrej Babiš. Když se pak podíváme na průzkumy CVVM, ukáže se, že po celé období fungování této vlády důvěra vůči premiérovi Sobotkovi víceméně kopíruje důvěru vládě jako celku, zatímco Andreji Babišovi vždy věřilo o poznání víc lidí. Z tohoto pohledu Babiš nad Sobotkou i celou vládou vedl. Podobně vyznívaly také průzkumy agentury STEM.

Ministři neznámí

Popularita šéfů je však samostatnou ligou, která bude nejspíše hrát roli až před volbami (ty krajské a senátní volby přijdou za více než rok). Jak je to ale s pozicí jednotlivých ministrů u veřejnosti?

Tři agentury čas od času zveřejňují údaje o důvěře, které se mezi veřejností těší členové české vlády. Dvě z nich, SANEP a STEM, se věnují všem ministrům, CVVM jen těm, které považuje za důležité představitele příslušných stran. Vedle čísel o důvěryhodnosti je ve výsledcích zajímavý ještě jeden pohled, kterému se média zpravidla nevěnují: kolik lidí vlastně jednotlivé ministry a ministryně zná. A zatímco rozdíly v údajích o důvěře jednotlivým osobnostem jsou v datech různých agentur dosti dramatické, pokud jde o známost, vejdou se do rozpětí tří čtyř procentních bodů. Tedy – až na výjimky.

Podle dat CVVM byl ministr zemědělství Marian Jurečka méně známý, než napovídala data SANEP i STEM, SANEP vycházela vyšší známost (již odvolaného) ministra školství Marcela Chládka a STEM pak ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové. Agentury se ale i v těchto třech případech shodly aspoň na tom, že jde o osobnosti poměrně známé, znalo je aspoň 60 procent veřejnosti. A tím se zdaleka nemohli pochlubit všichni členové vlády. Někde kolem 50 procent se pohybovala známost ministra životního prostředí Richarda Brabce a nový ministr spravedlnosti Robert Pelikán na tom byl ještě o deset procentních bodů hůře (dost možná zatím, protože do funkce se dostal teprve nedávno).

Tam, kde se agentury víceméně shodovaly, kteří členové vlády jsou jak známí, zdálo by se, že by měly přinést podobná čísla týkající se důvěry. Nepřinesly.

Nejvyšší čísla naměřil STEM. Podle něj vedl žebříček Andrej Babiš se 64 procenty důvěry, Bohuslav Sobotka měl značný odstup, věřilo mu 54 procent občanů. CVVM vysílalo podobné údaje, ale úroveň, na které se jeho výsledky pohybovaly, byla nižší: Babiš 56 procent, Sobotka 46 procent. A podle SANEP, kterému – jak známo – věří prezident Zeman, je česká veřejnost hodně skeptická, Andreji Babišovi věřilo údajně jen 40 procent Čechů, Bohuslav Sobotka těsně vedl se 42 procenty.

Čert ví, zda v těchto rozdílech hraje nějakou roli, že STEM občas provádí průzkumy pro ANO, SANEP pro Hrad a CVVM pro nikoho, tedy přesněji jen pro veřejnou potřebu. Spíš se mi zdá, že do výsledků se promítá odlišná metodika a také znění otázek – SANEP se například explicitně ptá na „členy vlády v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou“.

Čtyři muži s problémem

Pojďme ale k dalším ministrům. Kdyby koaliční lídři rekonstruovali vládu na základě údajů SANEP, měli by hned dva kandidáty na odvolání. Podle této agentury totiž důvěřuje ministru pro lidská práva Jiřímu Dienstbierovi a ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi jen jedna pětina populace. Podle STEM však oběma důvěřují dvě pětiny. Zásadní rozdíl najdeme rovněž u ministra obrany Martina Stropnického, kterému podle SANEP důvěřuje třetina veřejnosti, ale podle STEM většina občanů.

Pozoruhodné také je, že když spočítáme průměr za členy vlády jednotlivých koaličních stran a hnutí, u SANEP nám nejlépe vyšla KDU-ČSL se 32 procenty, následovala ČSSD se 30 procenty a nominanti ANO se v průměru těšili důvěře 29 procent občanů. STEM to ale viděl naopak, vedlo u něj ANO s průměrem 38 procent, ČSSD byla na druhém místě s 35 procenty a KDU-ČSL zaostávala s pouhými 29 procenty.

Snadno bychom tedy mohli dojít k závěru, že z výsledků těchto průzkumů nejsme moudří a že na ně tedy můžeme zapomenout. Průzkumy se ale přece jen na něčem zajímavém shodovaly – totiž na tom, že ve vládě bylo sedm ministrů a ministryň, kterým důvěřovala jen zhruba čtvrtina veřejnosti. Jenže tři z nich byli ve funkci kratší dobu, takže nízkou důvěru může omlouvat i jejich poměrně nízká známost. Jednalo se o ministra dopravy Dana Ťoka, ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (nominanty ANO 2011), které znala jen asi polovina veřejnosti.

Zbývali tedy čtyři ministři, kteří jsou ve vládě dlouho a vysokou důvěru veřejnosti si nevybudovali: ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (oba za ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Vzhledem k tomu, že ANO už tři ministry vyměnilo a KDU-ČSL o výměnách neuvažovala vůbec, nejvíce ohroženi se mohli zdát sociálnědemokratičtí ministři Mládek a Němeček. Oba znaly podle SANEP i STEM dvě třetiny veřejnosti a jen čtvrtina jim důvěřovala. A když se na takovém poznatku shodnou dvě agentury, jejichž výsledky se jinak zatraceně liší, asi na tom něco bude.

Ovšem premiér Sobotka se řídil jinými informacemi než průzkumy – slovo „ven“ padlo na Marcela Chládka.

Autor: Jan Herzmann