Helena Válková: Nečesanému na svobodu pomohlo právo, ne konexe

Tiskové zprávy
Zpět na Zprávy

Úterní MF Dnes vyšla s „otvírákem“ nazvaným „Nečesanému na svobodu pomohly politické konexe“. Musím konstatovat, že tak manipulativní a novinářsky neseriózní článek jsem již dlouho nečetla. Nečesanému na svobodu nepomohly konexe, pomohl mu rozsudek Nejvyššího soudu, který konstatoval fatální chyby práce hradecké policie, státního zástupce a nakonec i soudů.

V médiích proběhla dokonce informace, že se jedná v posledních desítkách let o prvního člověka odsouzeného za vraždu, u kterého Nejvyšší soud rozsudek zrušil a propustil ho na svobodu. Logické by bylo tedy spíše jásat, že z hlediska presumpce neviny bylo spravedlnosti učiněno za dost a pravděpodobně nevinný člověk byl propuštěn z vězení.

Pan redaktor však v článku naznačuje, že by snad bylo lepší, aby ve vězení zůstal, protože si poslankyně ANO Jana Pastuchová dovolila informovat ministryni o kauze, kde podle jejího přesvědčení selhala justice.

Co je na tom špatného, že shodou okolností právě poslankyně Pastuchová zná otce odsouzeného a že právě on jí vyprávěl o zásadních pochybeních policie, státního zastupitelství i soudů? Měla mu snad říct: „Pane doktore Nečesaný, nezlobte se, já se v zájmu spravedlnosti nijak angažovat nebudu, co kdyby pak náhodou ministryně podala stížnost pro porušení zákona, Nejvyšší soud jí vyhověl a nějaký zákeřný novinář napsal, že mu pomohly na svobodu politické konexe? Copak si to můžu dovolit?“

Takové uvažování by přece bylo nesmyslné a absurdní. Poslanec má nejen právo, ale i povinnost řešit problémy, se kterými se na něj voliči obracejí. Pokud daný problém považuje za zásadní, měl by na něj upozornit toho, v jehož kompetenci je věc řešit, a to bez ohledu na to, zda voliče osobně zná či nikoli.

Článek je účelový a manipulativní nejen svým titulkem a vyzněním, ale obsahuje i zavádějící a nepravdivé údaje. Jde například o tvrzení, že z tisíce podobných „stížností“ pro porušení zákona, které se ročně sejdou na ministerstvu, se jen zhruba padesát se stihne vyřídit.

Není to pravda a panu redaktorovi jsem se to snažila (zřejmě marně) vysvětlit. Na ministerstvo nedocházejí stížnosti, ale podněty k podání stížností pro porušení zákona. Je pak na ministrovi spravedlnosti a jeho odborném aparátu, aby po pečlivém prostudování veškerých spisů vyhodnotil důvodnost podaného podnětu. Takto jsou vyřízeny podněty všechny, nikoli jen padesát, jak autor uvádí. Číslo padesát se vztahuje k počtu podnětů, které jsem jako ministryně spravedlnosti vyhodnotila jako důvodné a skutečně pak stížnost pro porušení zákona podala (bylo jich, tuším, 59).

Případ Nečesaný je mediálně sledovaný, úspěšnost mnou podaných stížností byla ale i v jiných případech vysoká. O nich se však v minulosti bohužel nepsalo. Stejně tak se nepsalo o tom, kdo mě na ty případy upozornil, protože je to úplně irelevantní. O vině či nevině obžalovaného ve finále tak jako tak rozhoduje soud, nikoli ministryně ani poslankyně.

Helena Válková, poslankyně za ANO, bývalá ministryně spravedlnosti

Pokračujte ve čtení