Helena Válková Dvojvládí nepřipustím

Můžeme se tedy dočkat obdobného vývoje jako nedávno v Policii ČR? „V tomto směru mohu veřejnost uklidnit. Jsem si vědoma rizik, která vyvolala novela zákona o Vězeňské službě a justiční stráži z roku 2011, podle níž má ministr spravedlnosti sice mandát ustanovovat a odvolávat generálního ředitele, ale není tak úplně jasné, jakým způsobem to lze udělat. Nehrnu se proto do toho a rozhodně nebudu riskovat použití nějakého nástroje, který by později soud shledal nezákonným,“ řekla Deníku Helena Válková. Podle svých slov ovšem měla dost argumentů pro zahájení řízení o odvolání Petra Dohnala: „Otevřela jsem řízení, protože jsem byla nespokojena s nepřesvědčivými výsledky Dohnalova řízení služby. Pokud by moje výtky četl někdo, kdo jim chce rozumět, zahrnul by mě materiály, koncepcemi a návrhy, které by toto podezření vyvrátily, a z nepřesvědčivého by se stalo přesvědčivé. Přinejmenším jsme se mohli shodnout na společném nastartování vězeňských reforem,“ uvedla ministryně.

Místo toho se dočkala demonstrativního svolání Dohnalových podřízených, manifestačního dopisu na jeho podporu a již zmíněné hrozby trestním oznámením. Helena Válková přitom zdůrazňuje, že řízení o Dohnalově odvolání zdaleka neznamená jeho odchod: „V jeho průběhu chci dospět k nějakým závěrům. Jen doufám, že se nedočkám dalších ukvapených reakcí.“

O situaci se zajímal i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Paní ministryně Válková ví, že když bude postupovat profesionálně, v souladu se zákonem a v zájmu dobrého fungování Vězeňské služby, má moji podporu,“ sdělil včera Deníku předseda vlády.

O uklidnění emocí se snaží i šéf sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD): „Možná šlo o střet civilního a ozbrojeného světa, ale i ženského a mužského principu. Když generál Dohnal mluví o trestním oznámení kvůli pomluvě, je nutné vědět, že ve vojenském prostředí je pomluva chápána jako trestný čin a zneuctění celé služby.“ Podle něj postupovala ministryně spravedlnosti překotně, když svůj úmysl předem neprojednala ve vládě ani v příslušném sněmovním výboru.

Na námitku, že jí šlo především o rychlou akci, aby zabránila případnému zametání stop kolem podezření při zadávání veřejných zakázek, Roman Váňa odpověděl: „Za celý týden, kdy prověrka probíhala, se na Petra Dohnala podle jeho slov nikdo z kontrolorů neobrátil s žádnou žádostí o podklady, takže je dost těžké mu vytýkat, že nespolupracoval. Paní ministryně konala, aniž by měla všechny potřebné informace.“ Připomněl i to, že procedura odvolání generálního ředitele Vězeňské služby je daná zákonem a rozhodně nemůže být důvodem „jen to, že se ředitel ministrovi nelíbí nebo je nespokojen s jeho prací“.

Poslanec Váňa je přesvědčen, že oba aktéři roztržky se nakonec domluví a budou spolupracovat. „Nic jiného jim ani nezbývá, je to jejich povinnost. Petr Dohnal se navíc vyjádřil, že se těší na spolupráci s náměstkem pro vězeňství Pavlem Šternem, kterého zná z jeho dřívějšího působení a věří mu. Problémem nových ministrů obecně je, že se snaží řešit každý detail, což není vždy potřeba, neboť jinak by nemuseli mít podřízené. Časem na to sami přijdou,“ soudí Roman Váňa.