Ekonom vydal něco jiného, než nechal autorizovat

Za jednu z priorit pokládáte investice a své předchůdce kritizujete, že je zaškrtili. Jednou z těch největších ale měla být dostavba Temelína. A bylo to vaše hnutí ANO, kdo ji zařízl...
To není pravda. Jak jste na to přišel?

Dělali jsme začátkem roku velkou anketu mezi poslanci a většina vašich lidí řekla, že se celá dostavba nejprve musí analyzovat.
Prosím vás, o ukončení tendru na Temelín rozhodlo představenstvo ČEZu. Analýza je strašně jednoduchá. My potřebujeme jádro. Plyn není alternativa, uhlí bychom si měli odložit pro další generace. Proč jsme si ale nesplnili ten domácí úkol, ty dva bloky? Buď jeden v Temelíně a jeden v Dukovanech, nebo dva bloky v Temelíně. Otázka je, proč si ČEZ nejdřív nevyřídil domácí trh. Já když jsem začal podnikat, tak jsem nejdřív vybudoval Česko. Až potom jsem šel na Slovensko, do Maďarska, Německa. ČEZ ale dal sedmdesát miliard korun na zahraniční investice, v ČR investoval do hnědouhelných elektráren a paroplynu za desítky miliard, místo abychom splnili základní úkol, který nás čeká a nemine. A to je zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti státu, konkrétně příprava výstavby a vlastní výstavba nových jaderných bloků.

Co teď s tím?
Do konce roku 2014 musíme předložit energetickou strategii. Je velmi jednoduchá, je o tom jádru. Musíme ty dva bloky jednoduše postavit. Otázkou je, kdy a kde. Určitě bychom to měli stavět na klíč a nešířit různé nesmysly, že to budeme stavět jako stavebnici a zapojovat do toho různé firmy. Možná bychom měli jednat o někom, kdo by to vybudoval, řekněme jako PPP projekt, a my bychom vymysleli způsob, jak by s ním stát uzavřel smlouvy nebo jak by spoluinvestoval a následně kapitálově vstoupil.

Nebyl hlavní problém zvažované dostavby Temelína, že se investice nevyplatí, že je cena elektřiny příliš nízká a náklady vysoké?
Vyplatí. Pokud vím, tak v ČEZu vydělávají hlavně jaderné elektrárny.

Není oněch 200 miliard, o kterých se mluvilo, příliš?
Ale cca 140 miliard šlo do zahraničí a tuzemských investic, které se ne úplně povedly. Celkově půjde do české energetiky v příštích třiceti letech odhadem až jeden bilion korun. To není jen o dvou nových jaderných blocích.

Když říkáte jeden velký investor, tak v minulosti něco takového nabízeli jenom Rusové...
Ne, ne, ne, to není o Rusech. Například Jižní Korea to nabízí.

Jižní Korea se vám líbí?
Jižní Korea se mi líbí. Protože u nás investuje, je tu dnes třetí největší investor. Mně se líbí všichni zahraniční investoři. Korea je aktivní, máme s ní vztah a i oni vnímají Českou republiku velice pozitivně. Ale není jenom Jižní Korea. Kterýkoli výrobce jaderných elektráren může soutěžit a postavit to na klíč.

Takže myslíte, že bychom měli dostavět dva jaderné bloky?
To musíme udělat, uhlí bychom měli odložit.

Takže prorážet těžební limity na uhlí není potřeba?
Kvůli výrobě elektrické energie určitě ne, kvůli výrobě tepla ano.

Platit daně je normální

Když jsme u těch státních podniků, nemáte v plánu nějaké jejich privatizace?
Koalice o žádných privatizacích nejednala. Já našel na rok 2015 30 miliard dodatečných zdrojů ve státních firmách, ale beru to jako jednorázové, přechodné opatření. Jenom pražské letiště jsem označil jako potenciální zdroj IPO při zachování majority státu, ale není nikde napsáno, že to tak musí být.

I tak jde o hledání nových zdrojů pro rozpočet. Nehoníte - pokud jde o úspory - malá čísla a přitom vám - na výdajích - unikají daleko větší sumy?
Nečasova vláda strašila lidi, že tu je krize a totálně je odradila od nákupů. Všichni se báli budoucnosti, a proto tu máme 1800 miliard korun úspor u obyvatelstva. Jenomže my potřebujeme spotřebu. Jen když lidé budou nakupovat, tak firmy budou mít byznys a budou vydělávat a platit daně a stát vybere DPH a další daně. Proto jsme spotřebu uvolnili, ale chceme hlavně investovat.

Zatím spíše všem přidáváte - na důchodech, dávkách, platech….
Ano, naši koaliční partneři na to neustále tlačí. Pokud se státním zaměstnancům v minulosti vzalo deset procent z výplaty, tak to dnes chtějí nazpátek. To je legitimní. Vždyť stát se nebyl schopen ani vybavit personálně a motivovat k lepší práci třeba finanční správu. Tam neměli ani nárok na příspěvek na stravu, až teď jsem jim ho přiznal. Možná vám to přijde směšné, ale tito lidé mají aktivně vybírat daně.

Co by úředníci na finančních úřadech měli dělat jinak?
Někdo tu vymyslel specializovaný útvar, který kontroluje ty největší firmy. Ty ale daně platí. Místo toho, aby kontroloval podniky, které je neodvádějí. Proč finanční správa nemá celostátní působnost? V Praze jsou kontroloři zahlcení. K tomu tu jsou celníci, kteří by především měli bojovat proti karuselovým podvodům s DPH. Na zasedání ministrů financí států Evropské unie jsem v souvislosti s tím navrhl přenesení daňové povinnosti až na toho posledního v celém tom řetězci. Nechápu, proč to Evropská unie v minulosti odmítala. Teď to jdeme zavádět na iPady, kovy a další věci. My to ale potřebujeme hlavně u pohonných hmot, tam jsou podvody největší. Od roku 2009 do roku 2013 jsme přišli skoro o 50 miliard korun.

Jde úzkou skupinu takových podvodníků. Jak je vůbec možné, že na ně policie a celníci zatím nepřišli?
Bavíme se o organizovaném zločinu, velmi dobře zorganizovaných skupinách, které mají k dispozici značné finanční prostředky a jsou schopné disponovat množstvím různě nastrčených osob nebo společností. Těm stačí, aby existovaly třeba 14 dní, aby posloužily k realizaci podvodu. Naprosto klíčové jsou rychlé reakce, a stát tady vždy bude reagovat se zpožděním. Bohužel zároveň funguje tak, že v jeho složkách máme korupci. I finanční policie se tu v minulosti zrušila, zřejmě byla příliš aktivní a tím pro politiky nepohodlná. Alespoň tu začne pracovat Kobra, což je hlavně věc koordinace mezi finanční správou, celníky, finančně analytický útvarem i k tomu vyčleněnými policisty.

Kobra těmto únikům zabrání?
Sama ne, ale intenzívní spolupráce všech složek, včasná komunikace a společné využívání dostupných prostředků nesporně přinese úspěchy. Zároveň musí přijít další systémová opatření. Jde o posílení celní správy. Ta by pak mohla vyšetřovat i věci, které dosud musela předávat policii, a zbytečně se tím ztrácel čas. Chceme tu mít centrální registr účtů. Když totiž existuje podezření, že nějaká firma dělá karuselové podvody, jde současně o čas. Potřebujeme okamžitě vědět o existenci účtu, abychom ho mohli zablokovat, protože na něm možná je nula, ale možná sto milionů. Zatím píšeme dopisy bankám, ty nám informace dají pozdě a celé je to potom k ničemu.

Přesto - není lepší zaměřit se na tyto konkrétní podvodníky, neměnit legislativu a ostatní neomezovat?
Čím je omezujeme? Tím, že chceme registr účtů, přece pro nikoho žádná povinnost nevzniká, to jde úplně mimo ně. Navíc byl centrální registr účtů před schválením už na vládě za premiéra Petra Nečase, jen údajně hlasem ministra vnitra Jana Kubiceho nebyl schválen.

DPH by mohla jít dolů

Omezením ale bude chystaná elektronická registrace tržeb.
V čem? Že chceme, aby se tu platily daně?

Majitelé obchodů a restaurací si budou muset pořizovat elektronické čipy, které takovou kontrolu umožní.
Jenomže dnes tu máme plno podnikatelů, kteří pět či deset let let vykazují ztrátu a jezdí si bavorákem nebo ve ferrari. Já myslím, že platit daně je normální.

Proč opět měnit neustále podmínky pro všechny? Někdo daně neplatí, ale 95 procent podnikatelů je snad seriozních.
V okolních státech to funguje. Na Slovensku mají registrační pokladny - ty my nechceme, nejsou už efektivní a dají se obcházet. Navíc jsou pro podnikatele drahé. To, co navrhujeme, je elektronická evidence, která podnikatele téměř ničím nezatíží. Každý může takový systém vidět v Chorvatsku a tam ho 90 procent lidí přivítalo. Proč by se konkurence dívala na to, že jiní podvádějí? Navíc, když prodáváte nějaké zboží, na něž je uvalena daň, a pak ji neodvedete, tak podvádíte zákazníka. Jinak ani náš rozpočet nedáme dohromady, mandatorní výdaje a výplaty státních zaměstnanců dosahují více než 900 miliard korun.

Tahle opatření mají na Balkáně, na Západě moc ne.
Vloni jsem byl na dovolené v Itálii, bylo mi špatně od žaludku, a tak jsem ve vesnici koupil láhev Fernetu Branca. Když jsem vyšel z obchodu, vyběhl za mnou prodavač a volal, že si musím vzít účet. Naproti šli celníci, mohli by se ptát, kde mám doklad. V obchodě by pak měli problémy. Takže tvrdím, že námi navrhovaná opatření jsou standardní. Mám tu dopis od člověka, který cestoval po Polsku a dostal tam na toaletě účet v hodnotě dvaceti korun. Pak přejel hranici a na českém parkovišti se ho ptali, zda to chce s bločkem za 120 nebo bez bločku za osmdesát. To je normální?

Elektronická registrace asi stačit nebude, co dalšího připravujete?
Letos a v příštím roce budeme posilovat finanční správu a přijímat do ní další zaměstnance. Je třeba posílit zejména kontrolu a vymáhání. Tyto složky jsou klíčové pro výběr daní a přitom byly stavy jejich pracovníků neustále snižovány. Plánujeme rozšíření kompetencí celní správy i nákup technického vybavení, které jí umožní lépe vykonávat jejich činnost, například mobilní laboratoře. Takové investice se za velmi krátký čas zaplatí. V roce 2016, jako letos v lednu na Slovensku, zavedeme elektronický výkaz DPH, což ukáže, kde máme čekat odvod této daně. Pak přibude on-line registrace tržeb. Myslím, že to fungovat bude. Když v Chorvatsku na daňovém úřadě v sobotu večer zjistí, že v nějakém baru nemají žádné tržby, tak se na to jdou podívat. Pokud zjistí, že tam podvádějí, vezmou jim licenci, zavřou provozovnu a hotovo.

Kdo bude tato data u nás vyhodnocovat a na kolik to celé přijde?
Tak daleko nejsme. Připravujeme projekt, pozval jsem na návštěvu chorvatského ministra financí, přijede se svým týmem 24. 7., zkušenosti jsou důležité. Chorvati to zavedli, aby podnikatele motivovali a zároveň snížili DPH. Dost dramaticky, myslím z 25 na 10 procent. Kdysi jsme tu měli sníženou sazbu deset procent, pak ji TOP 09 a ODS navýšili na patnáct. Kdyby se jednou opět podařilo sazbu snížit na deset procent, bylo by to ideální.

Chcete snižovat DPH?
Bylo by to správné. Naše snížená sazba je stále jedna z nejvyšších v Evropě. Nechtěl bych však, aby to vyznělo stejně, jako když jsem do televize řekl, že bych si přál vyrovnaný rozpočet. A všichni začali psát, že to bude hned.

Jde o desítky miliard

Jaký je vlastně váš odhad částky, o kolik více lze na daních vybrat?
Potenciál ztrát spojených s podvody na DPH je 2,7 procenta HDP. To je sto miliard korun. Je jasné, že se nám nepovede podvodům úplně zabránit, Němci to ale stlačili na jedno procento. Vedle toho máme kolem 150 miliard daňových nedoplatků. V tom je i zmíněných 48,5 miliardy na nezaplacené DPH.

Začneme lépe kontrolovat základy daně u firem, které platí dividendy. Ročně tak z České republiky odchází 200 až 250 miliard korun. Některé společnosti to optimalizují, různé jejich matky, sestry, dcery jim fakturují úvěry, půjčky, fíčka a licence a snižují tak základ daně. Pak máme 15 tisíc offshorů. Evropská unie sice říká, že daňové ráje nejsou, všichni ale vědí, že existují dál.

Lepší výběr daní znamená podle našich odhadů asi 30 miliard korun. Finanční úřady musí lépe kontrolovat, mít analytická oddělení a jasnou strategii. Když jsem byl na první poradě u jejich šéfa, tak jsem je vyzval, aby mi dali seznam, co všechno by chtěli změnit. Napsali 50 bodů a tak jsem se ptal, co dělali těch předchozích dvacet let. Finanční úřady nejdříve musejí vybírat daně, pak mohou být klientsky přívětivé. Jako ve Švédsku, kde vám vyplní daňové přiznání a pak se zeptají, zda to udělaly dobře. K tomu je u nás dlouhá cesta.

Stejně by nás zajímalo, o kolik peněz dohromady může jít...
Toho se nedopátráte, nechci střílet od boku. Pokud to všechno zavedeme a bude to účinné, tak to může být znát. Uznávám, že současné uvolnění spotřeby, to naše utrácení, lepšímu výběru daní předchází. Teď nám ale jde o celkovou atmosféru ve společnosti, protože když stále budeme říkat, že všechno je špatně a nic se nedaří, tak to má také velký dopad. Teď jsem byl ve Francii a tam jsem viděl paralelu s ČR. Zkorumpovaná pravice, Nicolas Sarkozy ve vyšetřovací vazbě, levice vše rozdala, pracovní týden se zkrátil na 35 hodin a dluh se tam blíží ke dvěma bilionům eur, ke 100 procentům HDP.

Nehrozí, že se do doby, než daně začnete lépe vybírat, státní dluh také podstatně zvýší?
Tím, že jsme uvolnili spotřebu i investice, tak by se nám to do rozpočtu mělo vracet. Navíc jsem likviditu státu začal řídit natvrdo a koncem roku 2015 bude deficit stejný, jako v roce 2013. Tím chci říci, že za dva roky vykážeme asi 100 miliard deficitu, ale tím, že budeme lépe řídit likviditu bude absolutní dluh stejný. Poměr dluhu vůči HDP klesne z 43,3 % v roce 2013 na 40,3 % v roce 2015.

A proč vykážeme deficit a budeme mít stejný dluh? Protože lépe využijeme peníze, které jsme si půjčili. Ale využili bychom je ještě lépe, kdybychom měli všechny prostředky z fondů, z veřejných institucí ve státní pokladně. Ta, i když spolykala 4,7 miliardy korun, nefunguje tak, jak by měla.
Zapojením dalších subjektů do státní pokladny zvýšíme likviditu státu.

Pokud využijeme prostředky některých významných institucí, jako jsou například zdravotní pojišťovny, státní příspěvkové organizace nebo státní podniky, získáme pod kontrolu cash – flow státu v řádu desítek miliard korun. Tím si zvýšíme disponibilní likviditu státu, což umožní snížit emisní činnost na finančních trzích. Výsledkem by mohla být úspora v řádu miliard ročně.
Škoda, že tu nemáme TGV

Myslíte si, že by stát měl více zasahovat do ekonomiky?
Prioritou je dopravní infrastruktura. Jenomže stát je paralyzovaný. Vezměte například zákon o veřejných zakázkách: když vyhlásíte soutěž a dostanete jen jednu nabídku, musíte ji zrušit. Proč? K tomu šikanózní odvolání v případě, že už někdo vyhraje. Všechno tu strašně dlouho trvá, TOP 09 a ODS se snaží destruovat, jak ukázala při schvalování novely o výkupu pozemků. Výsledkem je, že tu 24 let po revoluci nemáme páteřní dálniční síť. Chybí spojení na Linec, na Vídeň, Drážďany, Wroclaw atd. Teď se na to ale soustředíme. Budeme stavět i obchvaty u Českých Budějovic a Hradce Králové. Je to důležité pro mobilitu občanů, boj s nezaměstnaností, nové zahraniční investice. Kdo dnes půjde investovat na Bruntálsko nebo Karlovarsko, když tam není spojení?

Kde na to vezmete peníze?
Dávno tu měla být jasná strategie, ještě před tím, než jsme začali čerpat z evropských fondů. Proč tu bylo tolik programů, proč to šlo na kraje a některé nesmyslné projekty? Stát měl stanovit priority, měl mít zákon o liniových stavbách. Není přece možné, aby každou dálnici Děti země blokovaly a každý starosta chtěl exit. Proč tu místo toho nemáme rychlovlaky?

To jsou ohromné peníze, nějakých dvě stě miliard korun?
Teď je na ně hlavně pozdě. Kdysi jsem to říkal Vladimíru Špidlovi, když skončil jako premiér. Vykládal, jak jel ve Francii TGV, tak jsem se ho zeptal: Proč kupujete pandury, proč nepostavíte takovou rychlodráhu vedle dálnice D1? Jezdili bychom z Prahy do Brna vlakem za 40 minut. Navíc tu nemáme ani jeden PPP projekt. Když stát nemá peníze, můžeme jednat s investory, aby toto období překlenuli. Proto hovoříme se zástupci jihokorejských firem, zda by tu nebyli ochotni něco postavit.

Jak něco?
Například dráhu mezi Kladnem, letištěm a centrem Prahy, o níž se mluví strašně dlouho.

Další prioritou infrastrukturních staveb je odklon tranzitní dopravy, protože Praha s ní má veliké problémy. Musíme se podívat rovněž na to, že kolem velkých aglomerací nejsou místa v základních školách. Věcí, které tu chybí, je však daleko víc – místa v mateřských školkách, sociální bydlení…

Často mluvíte o úsporách provozních nákladů resortů. Můžete naznačit, jaké částky tam můžete najít?
Největší problém je s IT firmami, které stát nepřímo vydírají. Nahradit systém dodaný někým, kdo má monopolní postavení, je problém. Tam se skrývají největší náklady. Ale chceme to řešit, jeden projekt připravuje ministr vnitra Chovanec, u nás to má na starosti můj náměstek pan Wagenknecht. Centralizujeme i správu nemovitostí, to je CRAB, také nekonečný příběh. Stojí velké peníze a zatím nic nepřináší, protože do něj ministerstva dodávají data už skoro dva roky.

Co tedy s Krabem, když nefunguje?
Údaje tam postupně nalijeme. Přece jen už vyklízíme jednu budovu na náměstí Republiky, stěhujeme některé úřady. Pan náměstek Závodský má jasný plán, jak to dělat.

Velké výpadky příjmů jsou spojeny se švarcsystémem a ten je zase spojen s tím, že tu máme vysoké odvody, vysokou cenu práce. Co s tím uděláte?
Teď vzniká komise pod paní profesorkou Vančurovou a ta by měla ohledně ceny práce, zaměstnanců i OSVČ vypracovat analýzu. Vedeme rovněž debatu s Asociací malých a středních podniků a živnostníků, s jejím předsedou panem Havlíčkem, ohledně paušálů pro živnostníky. Přišli jsme na resort v té nejhorší době. Rok 2014 jsme nemohli ovlivnit, i když se domnívám, že jsme si mohli pomoci rozpočtovým provizoriem. Rusnokova vláda nepředkládala žádné zákony a my teď honíme všechno najednou.

Druhého pilíře je škoda

Nebojíte se, že to do voleb, ať už budou kdykoli, ani všechno nestihnete? Že se tak dostanete do pozice vašich předchůdců, kteří také vždy slibovali...
Já se nikdy nedostanu do pozice svých předchůdců, protože jsem v podstatě jediný, kdo si v politice pohoršil po všech stránkách, finančně, rodinně i zdravotně. Pro mě být ministrem koaliční vlády není vrcholem kariéry, ten už mám za sebou. Výsledky ale nemůže nikdo čekat za pět měsíců, když stát skoro 25 let funguje tak, jak funguje. V politice budu tak dlouho, dokud si to lidé budou přát.

Nemáte pocit, že státu chybí nějaká jednotící koncepce, která by řekla, co se v ekonomice má dělat?
Ano, určitě chybí jednotná koncepce v energetice, dopravní infrastruktuře, školství a zdravotnictví, kterou by akceptovaly všechny politické subjekty zastoupené v parlamentu a realizovaly by jí, když by byly ve vládě.

Vy se snažíte "spravit" příjmy státu, ucpat díry ve výběru daní. Ale i kdyby se vám to povedlo, stát rok co rok utrácí čím dál víc. Nebudou peníze za pár let stejně zase chybět?
V příjmech jsou obrovské rezervy. A také počítáme s nějakým hospodářským růstem, také bychom měli aktivně hledat investory a snažit se snižovat nezaměstnanost. Často se ptám, když máme tolik nezaměstnaných, proč jsou na každé stavbě Ukrajinci a Slováci. A podobně je to v maloobchodu, restauracích, hotelích a u dalších manuálních prací.

Říká se, že problém veřejných financí je spojený s faktem, že nemáme dobrý penzijní systém. Máte představu, jak by měl vypadat?
Určitě je základ v tom, že by si lidé měli šetřit na stáří. My jsme jako děti byli vychováni, že je potřeba postarat se o rodiče, to se dnes také nenosí. Podle mě je škoda, že druhý pilíř skončí. Všude na světě existují penzijní fondy a u nás to nefunguje, takže je něco špatně. Máme deficit výdajů na penze každý rok 50 miliard a neumím si moc představit, co komise pro reformu důchodů vymyslí. Z dlouhodobého hlediska, jak nám vyčítá i Evropská unie, se jednou neubráníme zvyšování věku odchodu do důchodu, pokud nenavýšíme zásadně příjmy z daní.

Ten už se nyní prodlužuje...
Ano, ale neprodlužuje se tak razantně, jak od nás chce OECD nebo Evropská unie.

Umíte si představit, že by se mohly penze i snižovat?
Ne, to si představit neumím.

Když tvrdíte, že je druhého pilíře škoda, bude se tedy rušit?
To nevím, řeší to komise. To se dohodlo v rámci koaličních jednání. Nějakým způsobem zanikne nebo bude převeden do třetího pilíře.

Koaliční jednání může jednou dopadnout tak a podruhé třeba naopak...
To jsem si také myslel, ale naši partneři mi vysvětlili, že ne. Myslel jsem si, že když se nějaké rozhodnutí neukáže jako dobré, tak se dá změnit. Mýlit se je lidské. Když si promítnu, jak jsme jednali o koaliční vládě, tak pokud by náhodou někdy bylo ještě jedno jednání, postupoval bych jinak.

Tvrději?
Rozhodně.

Takže politika by se měla dělat nějak odlišně?
Nejlepší by bylo mít jednobarevnou vládu. Mít tu většinový volební systém jako ve Velké Británii nebo v USA. To tu ale nikdy neprojde.

Peníze už nepotřebuji

Jaké máte další plány s Agrofertem? Před vstupem do vlády jste měl rozjednaných několik zahraničních akvizic.
To vůbec neřeším. Byly tam nějaké záměry, ale nevyšly. Teď chodím sem (do sídla ministerstva financí - pozn. red.), byl jsem tu v sobotu a neděli uklízet.

Dříve jste usiloval o vlastní banku. Ta idea ještě žije?
Náš společný fond s panem Janovem usiloval o LBBW, ale už to vůbec není téma. Já už nechci nic, už nemůžu nic. Mám střet zájmů i na záchodě, jak říká Kalousek. Tady se rozkrádal státní majetek, ale já jsem nejvíc sledovaná osoba. Je to směšné, stále mi něco vyčítají.

Není to s Kalouskem osobní?
Já to nemám osobní. On stále útočí, stále se mnou má problém. Nejdřív jsem byl estébák, potom jsem měl střet zájmů, potom jsem tygr v masně. Nevím, kdo mu to radí. Přitom v některých ekonomických věcech se shodneme.

Fakt, že jako majitel Agrofertu jste ve výrazném střetu zájmů, asi nemůžete popřít…
Podsouvat mi, že jsem šel do politiky kvůli byznysu, je absurdní. Kdybych chtěl, tak si zítra vezmu z firmy velké peníze. Ale já je nepotřebuji. Lidi mají plné zuby těch, kteří to tady řídí 24 let, byla tu obrovská poptávka po změně. Každý to vidí, ale nikdo tu hozenou rukavici nezvedl.

Co se vám musí podařit, abyste si - po čtyřech letech ve vládě - jednou řekl: mohu být spokojen?
Něco, co bude hmatatelné. Že stát nebude fungovat tak těžkopádně, že zrealizujeme konkrétní investice, že budeme mít saldo strukturálního deficitu 1 % za rok 2017. Jsem ale spíš stavitel, celý život něco tvořím, buduji. Nám se vlastně povedla i unikátní věc v politice. Žádná politická strana ani hnutí v Evropě nešly z nuly skoro na devatenáct procent za tři měsíce a nevyhrály evropské volby.

A co s tím?
Dali jsme naději lidem, kteří rezignovali na budoucnost naší země a nevěřili, že se něco může změnit. Někteří dokonce uvažovali o odchodu z Česka. Nesmíme je zklamat. Největším nebezpečím pro hnutí jsou komunální volby, kde nejsme schopni odhadnout chování všech kandidátů a nových členů. Každopádně pracujeme na tom, abychom kandidáty prověřili a abychom tam, kde budeme kandidátky stavět, byli úspěšní. Základní strategií každopádně zůstávají parlamentní volby a krajské volby, Senát je pro nás také důležitý.

Rozhovor, který vyšel v neautorizované verzi v týdeníku Ekonom